Foto: freepik.com

Léky nejsou hrnce, říkají lékárníci k dovozu léčiv na předpis domů

Objem nákupů přes internet v Česku rok od roku roste a tento trend uspíšila i covidová pandemie. Online si dnes můžeme objednat a nechat domů přivézt i léky, ovšem pouze ty volně prodejné. Pro léčiva na předpis stále musíme do kamenné lékárny. Je na čase to změnit, nebo by rozvolnění pravidel pro výdej léků na recept ohrozilo zdraví pacientů a ještě více prohloubilo případné výpadky? Nejen na to jsme se ve Zdravotnickém deníku ptali zástupců lékáren, farmaceutických firem i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Nemožnost koupě léčiva na předpis on-line, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt,“ konstatoval ve své zprávě ze sektorového šetření v oblasti distribuce léčiv Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Absence této možnosti prý narušuje konkurenční prostředí, neboť prodejce kvůli vydávání léků na předpis musí disponovat kamennou lékárnou. „Tato povinnost se v současné době jeví jako neodůvodněná překážka zabraňující větší hospodářské soutěži na trhu,“ píše dále úřad v dokumentu a doplňuje, že například v severských zemích byly zaznamenány pozitivní zkušenosti s odstraněním této bariéry vstupu na trh. Pomohlo by to zlepšit dostupnost lékárenských služeb i v odlehlých oblastech, kde je udržení provozu kamenné prodejny nerentabilní.

Hazard se zdravím?

Kvůli těmto závěrům se ÚOHS stal terčem kritiky lékárníků, který úřad viní z neznalosti problematiky. Prezident grémia majitelů lékáren Marek Hampel k tomu pro Zdravotnický deník tehdy řekl: „Ponechat léčivé přípravky vázané na recept, které jsou v Česku nejlevnější v rámci EU27, jen na trhu, tedy na nabídce a poptávce, a svěřit vlastnictví léčiv do rukou velkých e-shopů bez odborné účasti lékárníka či majetkové vazby na kamennou lékárnu je nezodpovědným hazardem se zdravím občanů v Česku.“ A přisadili si i jiní – více jsme o tom psali zde. Co konkrétně lékárníkům vadí a jak možnost online prodeje léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis (Rx online) principiálně vnímají?

„Výdej léku zahrnuje mnohem víc než ‚splnit přání pacienta a vybrat od něj peníze‘. Lékárník musí při výdeji léků na recept podat pacientovi informace o léku, jeho užívání, bezpečnosti, nežádoucích účincích, skladování atd. a v interakci s pacientem získat i zpětnou vazbu, že pacient jeho pokyny chápe,“ vysvětlil nezbytnou úlohu lékárníka v léčebném procesu prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs. „Léky nejsou běžné zboží jako hrnce nebo svetr,“ zdůraznil. Jako největší nebezpečí při nákupu léků přes internet prý vidí právě absenci porady s odborníkem a s tím související „volnost“ při výběru léčiva. „Kdo dá uživateli tyto informace na internetu, kdo s ním zvolí správný lék, kdo se ujistí, že pacient bude lék užívat správně?“ střílí salvu řečnických otázek. Na otázku, zda lze online prodej léků na předpis zajistit tak, aby nedocházelo k potížím, Krebs odpovídá jednoznačně: „Nelze.“

V zahraničí systém funguje

Pro jednoho neřešitelný problém je pro jiného pouze otázkou funkčního nastavení legislativy. „V dnešní době lze zabezpečit dodávku léků tak, aby byla dodržena všechna zákonem stanovená pravidla, která se vztahují zejména k ochraně pacientů (například opatření proti poškození léčiva nebo narušení chladového řetězce),“ je přesvědčen výkonný prezident Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář a poukazuje na to, že systém Rx online úspěšně funguje v některých zemích Evropské unie.

Podobně hovoří i výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel, podle něhož by zavedení online prodeje léčiv na recept měla předcházet důkladná analýza právě ze zemí, kde již tento systém funguje. Konkrétně jde mimo jiné o země jako Německo, Velká Británie, Dánsko či Nizozemsko. „Zároveň je nutná diskuze s odbornou veřejností, které by se změna týkala. Zásadní otázkou je nutnost správné edukace pacientů a poskytnutí nezbytných informací souvisejících s vydávaným léčivým přípravkem a v tomto ohledu je potřeba myslet i na prvky oboustranné komunikace, tedy aby v případě nejasností či dodatečných otázek měl pacient možnost erudované odpovědi od farmaceuta získat,“ říká Vrubel k zajištění bezpečnosti pacientů.

Spása pro nemohoucí pacienty

Šéf společnosti ČAFF spatřuje v potenciálním zavedení prodeje léčiv na předpis přes internet především přínosy. Tím hlavním je zvýšení dostupnosti lékárenské péče a celkově snadnější přístup pacientů k léčivým přípravkům. „A to nejen v lokalitách s nižší hustotou lékáren, ale také tam, kde si pacienti vyžadují vyšší komfort – dostat lék v určený čas i mimo obvyklou provozní dobu běžných lékáren, dovoz domů přímo do ruky apod.,“ upřesnil Vrubel. Zlepšenou dostupnost léků vyzdvihuje i David Kolář. „Může to být prospěšné jak pro pacienty, kteří například nemohou cestovat, a i cesta do lékárny by pro ně byla komplikovaná, tak pro pacienty, kteří jsou časově zaneprázdnění,“ přibližuje. Za předpokladu, že budou dodržena všechna zákonem stanovená pravidla pro nakládání s léčivými přípravky, aby nedošlo ani k potenciálnímu ohrožení pacienta, nevýhody nespatřuje.

S těmito hledisky na Rx online souhlasí i Státní ústav pro kontrolu léčiv. „SÚKL vnímá benefity, které by tato možnost pacientům přinesla, a to především z hlediska řešení lokální nedostupnosti léčivých přípravků,“ vyjádřil se ústav pro Zdravotnický deník. Současně má ale na zřeteli i aspekt bezpečnosti. „Samozřejmě je potřeba, aby na prvním místě vždy zůstalo bezpečí pacienta, který musí při výdeji léku dostat potřebné informace k jeho užívání,“ dodal obecně SÚKL.

Na sociálních sítích se kšeftuje s nedostupnými léky

V souvislosti s diskuzemi o zavedení online prodeje léků na recept se vyskytl i argument, že by ještě více prohloubilo výpadky některých léků. „Například léky na horečku a bolest u dětí, dovezené v mimořádné dodávce v prosinci 2022, byly právě z e-shopových lékáren v panice skoupeny během několika hodin. Lidé, právě bez dohledu zdravotníka objednávali množství balení, která nepotřebovali,“ uvedl Krebs za Českou lékárnickou komoru a upozornil, že se s těmito léky následně obchodovalo na sociálních sítích. „V lékárnách tato balení následně chyběla a možná dodnes chybí pro akutně nemocné děti,“ dodal.

Prezident AIFP Kolář však věří, že tyto problémy lze ošetřit v rámci případné legislativní úpravy. Nutnost zavedení adekvátních legislativních nástrojů proti takovým případům zmiňuje i Vrubel. Podle něj však nejde o riziko čistě spojené s prodejem léků na předpis přes internet, nýbrž o obecnější problém. „Již dnes je objednání léčiv na internetu možné u volně prodejného sortimentu, a i v tomto segmentu dochází k signifikantním výpadkům dodávek. Internetový výdej ale rozhodně není ani příčinou, ani prvkem, který by výpadek umocňoval či prodlužoval,“ dodává závěrem.

Filip Krumphanzl