Držení a konzumace konopí by v Německu měla být legální nejprve na úrovni jednotlivců či soukromých uzavřených klubů. Lidé si budou moci pro vlastní potřebu pěstovat bez obav z trestu nejvýše tři rostliny konopí. Později přijde na řadu další fáze. Svůj návrh představili společně spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) a spolkový ministr zemědělství Cem Özdemir (Zelení). O plánu informoval odborný deník Deusches Ärzteblatt.
Proces legalizace konopí v Německu, jak jej navrhují oba zmínění ministři, je plán na několik let. A bude mít dvě fáze. V té první by na celonárodní úrovni bylo umožnění pěstovat konopí u sebe doma a také v neziskových sdruženích. Ve druhé fázi by pak bylo možné konopí komercializovat, tedy prodávat ve specializovaných obchodech. Druhá fáze by se však zpočátku týkala jen modelových regionů.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach označil dosavadní politiku konopí za neúspěšnou. Od roku 2011 se počet trestných činů souvisejících s konopím každoročně zvyšoval. Podle dosud nejnovější statistiky, za rok 2021, se počet takových případů vyšplhal na 361 tisíc.
„Nevytváříme problém, nýbrž se problém snažíme vyřešit,“ cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt šéfa zdravotnického rezortu. „Desetiletí prohibiční politiky způsobily, že se nad tím zavíraly oči. A především způsobily problémy, a to na úkor našich mladých lidí, zdraví spotřebitelů i orgánů činných v trestním řízení,“ doplnil Lauterbacha ministr zemědělství Özdemir.
Cílem legalizace konopí je nabídnout větší bezpečnost, chránit spotřebitele před nekvalitním konopím, posílit ochranu nezletilých a potlačit drogovou kriminalitu a černý trh. Podle šéfa zemědělského rezortu jde také o odlehčení justice a policie.
Soukromá spotřeba a konopné kluby
Jak by tedy legalizační proces měl probíhat? V první fázi, kterou Karl Lauterbach označuje jako rychlý pilíř, jde o vytvoření způsobu, jak legálně konopí získat. Jak už bylo řečeno, jednotlivci si budou moci konopí pěstovat doma, a to nejvýše tři rostliny.
Další možností bude vytvoření takzvaného „konopného klubu“, kde by bylo dovoleno rostliny konopí pěstovat kolektivně. Kluby by takto získané konopí mohly prodávat jen svým členům a pouze pro jejich vlastní spotřebu. Členové klubu by mohli získat maximálně 25 gramů konopí na den, prodej by bylo omezen na 50 gramů na osobu a měsíc.
Konopné kluby by mohly vedle konopí prodávat také semena nebo řízky rostlin konopí, ale opět by šlo pouze o ty, které by byly vyprodukované samotným spolkem. I zde by byl omezen počet, a to na sedm semen nebo pět řízků za jeden měsíc. Omezení obsahu THC v konopí prodávané mladistvým je plánováno, avšak limit ještě bude upřesněn.
Ministr zdravotnictví Lauterbach zároveň upozornil, že cílem není, aby konzumace konopí probíhala přímo v samotných klubech, respektive spolcích. „Hovořím o konopných klubech, nikoli společenských klubech,“ řekl Lauterbach. Narážel na to, že v Nizozemsku existují společenské kluby, kde se konopí konzumuje společně, navíc konopí nejasného původu. „My ale chceme opak. Chceme bezpečné a kvalitní zboží,“ dodal Lauterbach.
Konkrétní podmínky pro konopné kluby by pak stanovovaly jednotlivé spolkové země. Karl Lauterbach věří, že stát dokáže lépe zkontrolovat omezený počet registrovaných konopných klubů než 50 tisíc dealerů, kteří nemohou být kontrolováni vůbec.
Komercializace na zkoušku
Druhý pilíř, respektive druhá fáze, by měl být spuštěn na podzim. V jeho rámci má být zavedeno několik modelových regionů, ve kterých bude možné konopí pěstovat a zpracovávat komerčně a prodávat dospělým uživatelům ve specializovaných obchodech. „Pomocí regionálního modelu ověříme možnosti obchodního dodavatelského řetězce,“ řekl ministr zemědělství Özdemir.
Tento projekt je plánován pro období pěti let po vytvoření dodavatelského řetězce a podle Karla Lauterbacha lze následně celý projekt prodloužit. V modelových regionech bude rovněž zavedena daň z konopí. Zatím ale není jasné, které německé regiony budou do tohoto projektu zahrnuty.
Modelové regiony mají být vědecky sledovány a vyhodnocovány a získané poznatky budou zpřístupněny také Evropskému parlamentu a Evropské komisi. Mohly by z nich vycházet modely pro legalizaci konopí také v jiných zemí Evropské unie.
Smíšené reakce
Představený návrh vyvolal řadu reakcí z odborných i politických kruhů. Některé byly souhlasné, jiné kritické. Do druhé skupiny patří reakce Klause Reinhardta, šéfa Spolkové lékařské komory. Podle něho jde o „legalizaci zadními vrátky“. Reinhardt je přesvědčen, že po legalizaci by přibylo závislostí a dalších psychických následků.
„Drogová závislost vás činí osamělými a ničí životní perspektivu,“ řekl Reinhard odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt. Jako obzvláště „groteskní“ mu připadá nápad se zřizováním konopných klubů, jelikož to užívání konopí podle něho bagatelizuje.
Odmítavý postoj se objevil také u bavorského premiéra Markuse Södera (CSU). Podle něho jde o „špatný způsob“ legalizace a plánované „konopné kluby by problémy neřešily, nýbrž vytvářely nové“. Za nedostatečnou považuje také ochranu dětí a mládeže.
Na druhé straně expertka Svobodných (FDP) Kristine Lütkeová projekt na legalizaci konopí uvítala. „Tento dokument je velkým krokem ke skutečné legalizaci. Návrh konečně pokládá základ pro beztrestnost a posílení přístupu dospělých ke konopným produktům,“ uvedla pro Deutsches Ärzteblatt.
Podobný názor zastává předsedkyně Zelených Ricarda Langová. „Jde o důležitý krok k moderní drogové politice. Konečně dostáváme do popředí ochranu zdraví a mládeže. Děláme čáru za neúspěšnou protidrogovou politikou posledních desetiletí,“ řekla. Podle ní navrhovaná legalizace vytlačí černý trh a tím i znatelně odlehčí policii a justici.
Zdeňka Musilová
