Společnost Roche se dlouhodobě zaměřuje na investice do inovací, které přinášejí do zdravotnictví větší efektivitu. Jedním z jejích hlavních cílů je změna způsobu poskytování zdravotní péče. „Myslím si, že personalizované přístupy zdravotní péče v personalizované medicíně jsou klíčovou součástí řešení problémů v současném zdravotnictví,“ uvedl na druhém ročníku technologického summitu Zdravotnického deníku s názvem Technologie a inovace ve zdravotnictví generální ředitel ROCHE s.r.o. Erik Lundgren.
Největší biotechnologická společnost na světě, která je průkopníkem v oblasti personalizované zdravotní péče, investovala do výzkumu a vývoje téměř 14 miliard švýcarských franků. „Naše úzká strategická partnerství nám poskytují bohatou rozmanitost odborných znalostí a vědeckého myšlení, protože se snažíme objevovat a vyvíjet řešení aplikovatelná na největší otazníky současného zdravotnictví. Investice Roche do inovací jsou jedním z klíčových faktorů zlepšování zdravotní péče a posouvání lékařských možností na další úroveň,“ uvedl Lundgren na summitu.
Společnost Roche je aktivní u vzácných onemocnění a v onkologii. Snaží se přitom hledat dohodu se zdravotními pojišťovnami a dalšími stranami. „Jsem nadšený z toho, co je možné díky možnostem a kvalitám systému v Česku. Potřebujeme investice, které se posouvají vpřed, abychom se za deset let ohlédli na nový svět a řekli si, že jsme byli připraveni,“ zdůraznil. Zároveň dodal, že vědecké kapacity a data, kterými Česká republika disponuje, by měly být využity pro udržitelné zdravotnické prostředí.
Koncept personalizované zdravotní péče se ale netýká pouze onkologické léčby. Aplikuje se také na genetická a neurologická onemocnění nebo infekční a autoimunitní onemocnění.
Je potřeba data propojit a kultivovat v rámci ČR i napříč EU
Personalizovaná zdravotní péče je podporována řadou technologií a přístupů, které jsou velmi rozmanité. Od sekvenování genomů u nádorových buněk až po algoritmy umělé inteligence. „Chtěl bych vyzdvihnout přístup personalizované medicíny u vzácných onemocnění. Vděčím české legislativě za to, že vloni přijala zákon 48, který vytvořil cestu pro léčbu v oblasti genové terapie. Vzácnými onemocněními trpí asi 26 milionů lidí v Evropě, přičemž existuje zhruba 5 000 různých vzácných typů nemocí. Je zapotřebí inovovat, ale musíme to udělat udržitelným a odpovědným způsobem, abychom zachovali integritu zdravotnické infrastruktury. Musíme se proto ujistit, že tyto intervence půjdou správným směrem, abychom se vyhnuli zbytečným výdajům systému,“ zdůraznil Lundgren.
Podle něj je zapotřebí také posunout datovou infrastrukturu v České republice „Jsme úžasní ve sběru dat a máme neuvěřitelné datové vědce. Musíme být schopni prosazovat modely úhrad se sdílením rizik, založených na klinických výsledcích proto, abychom dokázali zavádět nové terapie.“
Vědci světové třídy a instituce světové úrovně. Česká republika jako „semeniště“ inovací
„Většina běžných klinických studií, které v České republice vidíme, jsou skvělým základem pro výzkum a vývoj v oblasti nemocí a potenciálu jejich léčby,“ podtrhl Lundgren a dodal, že Česká republika je jedním z lídrů ve sběru a zpracování klinických dat. „V Česku probíhá přes 1 200 aktivních klinických studií, což je úžasné. Jedná se o perfektní místo nejen pro podíl na inovacích, ale také pro jejich prosazování. Je tady talent, schopnosti i instituce,“ uzavřel.
-ns-
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
