Farmaceutické fúze a akvizice by v letošním roce mohly překonat předcovidovou úroveň. Nasvědčuje tomu dosavadní objem transakcí za prvních pět měsíců letošního roku. Britský list Financial Times ale varuje, že akviziční aktivita by mohla značně oslabit, pokud politika regulátorů bude i nadále velmi striktní. Rizikem je totiž oznámená akvizice společnosti Horizon Therapeutics americkou skupinou Amgen. Proti ní se postavila americká Federální obchodní komise.
Velké farmaceutické skupiny či biotechnologické společnosti v dosavadním průběhu letošního roku vydaly na fúze a akvizice již kolem 85 miliard dolarů (v přepočtu asi 1,85 bilionu korun). To představuje asi dvě třetiny objemu za celý loňský rok. Pokud bude trend i nadále pokračovat, objem prostředků vydaný na fúze a akvizice by letos mohl dosáhnout 215 miliard dolarů (asi 4,7 bilionu korun).
Objem fúzí a akvizicí by tak byl největší od roku 2019, který se ovšem zcela vymykal běžným letům, kdy na fúze a akvizice ve farmaceutickém sektoru bylo vydáno skoro 330 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Pokud tedy tento zcela výjimečný rok pomineme, mohly by fúze a akvizice letos dostat výrazně nad předcovidový standard.
Obří hotovostní „palebná síla“
Jen pro srovnání, v roce 2018 činil tento objem 175 miliard dolarů a od roku 2020 setrvale klesá. Loni farmaceutické společnosti vydaly na fúze a akvizice jen asi 127 miliard dolarů, v roce 2020 to bylo 162 miliard, jak uvedl britský list Financial Times. A za stejné období jako v letošním roce (tedy prvních pět měsíců) dosáhl loni objem akvizic jen 35,6 miliardy a v roce 2021 49,1 miliardy dolarů.
Do značné míry není překvapivé, že aktivita v oblasti fúzí a akvizic se v letošním roce tolik zvýšila. Farmaceutické společnosti na začátku roku 2023 doslova přetékaly volnou hotovostí. Podle analýzy poradenské společnosti EY farmaceutické firmy byly vybaveny hotovostní „palebnou silou“ v objemu 1,4 bilionu dolarů (v přepočtu kolem 30 bilionů korun, což odpovídá přibližně čtyřem ročním HDP České republiky).
Zároveň se u řady farmaceutických společností blíží konec patentové ochrany na léky, které zajišťují nezanedbatelnou část jejích tržeb. EY tento potenciál vyčísluje na přibližně 200 miliard dolarů, které farmaceutickým společnostem na příjmech přináší lékové bestsellery. Jakmile však tyto léky o své patenty přijdou, konkurence v podobě generických léků je neúprosná.
Jak inovovat? Nejsnáze to jde skrze akvizice
I proto farmafirmy hledají další příležitosti, jak si zajistit nové patentově chráněné produkty, a nejsnazší cesta je právě pomocí akvizic menších firem, které sice mají výzkumný potenciál, ale chybí jim kapitál k dokončení potřebných klinických testů a studií, a ke komercializaci inovativních léčiv.
Lídry v letošních fúzích a akvizicích jsou společnosti Pfizer, Merck (MSD) či Sanofi. Hodnota jimi oznámených akvizic dosahuje desítek miliard dolarů. Nárůst akviziční aktivity ve farmaceutickém sektoru je o to zajímavější, že v jiných sektorech se akvizice spíše utlumují. A to především kvůli zpřísňování měnové politiky v podobě zvyšování úrokových sazeb, což zdroje pro financování akvizic značně prodražuje.
„Je to velký obrat, který jde proti celkovému trendu fúzí a akvizic. Pokud se podaří tempo prvních pěti měsíců udržet, budeme na dobré cestě k dosažení hodnoty fúzí a akvizic v objemu 215 miliard dolarů,“ řekl listu Financial Times Tim Opler, výkonný ředitel globální zdravotnické skupiny Stifel.
Jenže existuje zde jedno nepřehlédnutelné riziko, které, pokud se naplní, může dosavadní příznivý vývoj zvrátit. A tím je přístup regulátorů dohlížejících na hospodářskou soutěž. V květnu totiž americká Federální obchodní komise způsobila doslova šok, když navrhla zastavit avizovanou akvizici společnosti Horizon Therapeutics farmaceutickou skupinou Amgen. Hodnota transakce činí kolem 28 miliard dolarů (asi 608 miliard korun).
Nevyzpytatelní regulátoři
Podle Komise by akvizice mohla výrazně zvýšit koncentraci v odvětví, čímž by zesílil tlak na růst cen léků. Společnost Amgen uvedla, že se bude tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou a udělá vše pro to, aby akvizice byla dokončena.
Není bez zajímavosti, že zablokování akvizice vyvolalo rozčarování i mezi některými experty. „Blokování této dohody je absolutně neinformované. Čím větší je nejistota, tím těžší je pro investory investovat,“ uvedl pro Financial Times Paul Hastings, výkonný ředitel biotechnologické společnosti Nkarta.
Hastings upozornil, že takový přístup může výrazně snížit ochotu velkých farmaceutických společnosti investovat do inovací. Připomněl, že právě tato „symbióza“ menších biotechnologických společností a velkých skupin je pro inovace přínosná. Malé firmy mají vědecký potenciál, velké firmy dodají potřebný kapitál.
„Doufám, že Federální obchodní komise pochopí, jak tento ekosystém funguje,“ řekl listu Financial Times David Epstein, výkonný ředitel společnosti Seagen, jejíž vlastníci nedávno dali zelenou akvizici farmaceutickou skupinou Pfizer. A právě tato akvizice může být dalším prubířským kamenem amerického regulátora. Federální obchodní komise totiž musí během několika dní rozhodnout, zda prodlouží 30denní lhůtu, kterou má na prověření akvizice, nebo zda si s touto lhůtou vystačí.
Zdeňka Musilová
