Místopředseda přístrojové komise Martin Mayer. Foto: Radek Čepelák

Mayer: Přístrojové komisi by pomohl vznik české HTA agentury

O fungování přístrojové komise i o jejích plánech a perspektivách diskutovali na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví ministr zdravotnictví Vlastimil Válek spolu s předsedou komise Markem Mechlem a místopředsedou Martinem Mayerem. Toho jsme oslovili, aby se blíže vyjádřil k některým nápadům a podnětům, které v diskusi padly. Co si myslí o možnosti, že by komise koordinovala spolupráci přímo řízených nemocnic nebo o reálnosti toho, že by v Česku vznikla HTA agentura, si přečtěte v následujícím rozhovoru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v panelové diskusi, které jste se na našem summitu zúčastnil, zmínil, že by v přístrojové komisi „měly mít silnější slovo zdravotní pojišťovny“. Mělo by i podle vás dojít k posílení jejich role?

Je pravda, že jsme v době založení komise měli více zástupců pojišťoven. Ale také v komisi nebyli tak široce zastoupené organizace, které mají nějakým způsobem vliv na poskytování zdravotní péče. V současné době mají pojišťovny čtyři členy z osmnácti hlasujících v komisi. To považuji za dostatečné.

Přístrojová komise začíná s audity, chce zpětně kontrolovat, zda žadatelé dodržují stanovené podmínky fungování pořízeného přístroje, včetně personálního pokrytí. Budete se v případě, že zjistíte nedostatky, obracet na pojišťovny s tím, aby sjednaly nápravu, nebo by přístrojová komise měla mít „páky“ na to, aby nápravu požadovala přímo ona?

Ano, komise začíná s audity. Páky samozřejmě mají v rukou pojišťovny, ale předpokládám, že vzhledem k tomu, že komise požaduje jen legislativně povinné věci a zdravotnické zařízení má zájem, aby platby od zdravotních pojišťoven probíhaly, tak si nikdo nedovolí nedodržet slíbené. Pokud by k tomu ale přece jenom došlo, pak samozřejmě budou pojišťovny jednat.

Ministr Válek také zmínil, že role přístrojové komise by se měla posunout k tomu, aby koordinovala spolupráci přímo řízených nemocnic. Je taková role v kapacitních a časových možnostech komise?

Je pravda, že přístrojová komise má v současné době velice dobrý přehled o vybavení nemocnic. Dokážu si představit, že společně s ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – pozn. red.), který je novým členem komise, vytvoříme doporučení ke spolupráci minimálně na úrovni přímo řízených organizací.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek hovoří v panelové diskusi na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.

Ministr také žádá po ředitelích pražských a brněnských přímo řízených nemocnic, aby společně vytvořili koncepci toho, čemu se jednotlivé nemocnice budou primárně věnovat. Konzultovalo s vámi ministerstvo tuto iniciativu? A pomůže taková koncepce přístrojové komisi v rozhodování, jaké přístroje by měly jednotlivé nemocnice pořizovat?

Toto považuji za skvělý nápad. Zatím nás ministerstvo zdravotnictví nekontaktovalo, ale myslím si, že jen proto, že zatím tento pilotní projekt vyhodnocuje.

Ve svém vystoupení na summitu jste zmínil, že se možnosti přístrojové komise posouvají výrazně dál díky tomu, že začíná řešit hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Že by ale pomohlo, kdyby v České republice existovala – stejně jako ve většině medicínsky vyspělých států – HTA agentura. Vyvíjí přístrojová komise nějaké snahy k iniciování vzniku takové agentury?

Ano, komise tyto snahy má a mohu říci, že ze všech ministrů, kteří měli komisi jako poradní orgán, profesor Válek těmto snahám nejvíce rozumí a podporuje je. Po dlouhé době fungování komise umožnil k několika inovativním nebo hraničním přístrojům vytvořit HTA analýzu, která pak pomohla při rozhodování komise. Myslím si, že HTA agentura by na nezávislé akademické půdě vzniknout mohla i měla. Také jsem o tom mluvil s několika vrcholnými představiteli univerzit – s rektory, děkany, vedoucími kateder – a ti by to také uvítali. A vzhledem k tomu, že v roce 2022 vyšlo nařízení Evropské unie o hodnocení zdravotnických technologií, tak věřím. že HTA agentura v České republice vznikne.

Komise v současnosti posuzuje jen přístroje s předpokládanou pořizovací cenou nad pět milionů korun bez DPH. Ukazuje se tato finanční hranice na základě praxe jako ideální, nebo přemýšlíte o jejím snížení, nebo naopak zvýšení?

Tato hranice je optimální a do jisté míry koresponduje i se sestavou přístrojů, které sledují zdravotní pojišťovny i ÚZIS.

Jakub Němec