Už v příštím týdnu by Spolková rada, horní komora německého parlamentu, měla hlasovat o zákonu, který má za cíl do budoucna předcházet vzniku nedostatku léků v německých lékárnách. Zákon do Spolkové rady doputoval ze Spolkového sněmu, který mu již dal zelenou. Pokud norma projde beze změn, stanoví například výrobcům vytvářet povinné zásoby vybraných léků až na šest měsíců, nebo umožní lékárnám nahrazovat nedostatkové léky adekvátními alternativami, jak uvedl odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Výčet důležitých změn pak přinesl portál veřejnoprávního média ZDF.
Zákon zlepšující zásobování léky (ALBVVG – Arzneimittel-Lieferengpassbekämpfungs-und Versorgungsverbesserungsgesetz) je na program hlasování Spolkové rady zařazen na 7. července. V jeho rámci se mimo jiné sjednotí pravidla pro lékárny, které budou moci nahrazovat nedostatkové léky adekvátními alternativami. Doposud to mohly dělat jen na základě zvláštních norem, které ale dopředu měly omezenou platnost.
Tato pravidla byla zavedena během pandemie koronaviru a podle odborného deníku Deutsche Apotheker Zeitung je lékárny dokázaly poměrně efektivně využívat. Příslušná vyhláška ale vypršela 7. dubna tohoto roku a od té doby se lékárny opírají o totožná přechodná ustanovení zakotvená v zákoníku sociálního zabezpečení a zákoníku upravujícím provozy lékáren. Nicméně i ta koncem července vyprší a nahradit by je měla komplexní norma právě v podobě zákona zlepšujícího zásobování léky (ALBVVG).
Zásoba aspoň na šest měsíců
Jak už ale bylo řečeno, schvalovaný zákon přináší i řadu dalších opatření, která by měla vést k postupné eliminaci nedostatku některých léků, a do budoucna působit preventivně, aby se situace nemohla opakovat.
Předně má dojít k vytvoření takzvaného bezpečnostního nárazníku. To znamená, že výrobci budou mít povinnost zásobit se všemi léky se slevovými smlouvami v rámci úhrady ze zdravotního pojištění, a to ve výši průměrného dodávaného množství na šest měsíců. Původně byla plánována tříměsíční rezerva. Sdružení výrobců nepatentovaných léků Pro Generika už varovalo, že na to chybí výrobní kapacita. Navíc skladování podle sdružení způsobuje vyšší náklady, což může vést k odchodu výrobců z odvětví.
Zákon také zapovídá takové slevové dohody u cen léků, kterými by zdravotní pojišťovny tlačily ceny léků neúměrně dolů. Výrobci by také měli mít možnost jednorázově zvýšit prodejní ceny až o 50 procent poslední platné pevné ceny, tedy z maximální částky, kterou dosud zdravotní pojišťovny v systému zákonného zdravotního pojištění hradily. Pak by již neměly existovat žádné nové pevné částky pro léky pro děti. Kromě toho by u velkoobchodníků mělo být obvykle skladováno množství dodávky na čtyři týdny.
Evropští výrobci budou mít přednost
Na lékárny zákon pamatuje ještě v jednom bodě. Měla by pro ně být jednodušší výměna informací o podobných přípravcích. S nemocničními lékárnami by také měly mít možnost si v případě úzkých míst mezi sebou vyměňovat jednoduché léky. Spolkový ústav pro léky a léčivé přípravky (BfArM) by měl získávat více informací z trhu a nastavit systém včasného varování.
V neposlední řadě by při výběrových řízeních na dodávky léků hrazených ze zdravotního pojištění měli být více zohledňováni evropští výrobci. Zdravotní pojišťovny však varují, že je nutné počítat s dodatečnými náklady, a to v řádu vyšších milionů eur ročně, o které se výdaje na léky zvýší. Právě kvůli tomu, že systém bude více spoléhat na léky evropské, a tedy dražší, provenience. Nicméně toto opatření má zvýšit motivaci evropských výrobců léků dodávat je na evropský trh, čímž má dojít ke snížení závislosti na dodávkách aktivních látek z Číny nebo Indie.
Zdeňka Musilová
