Diabetologická péče je v tuzemsku na skvělé úrovni, nesmíme ale usnout na vavřínech. V léčbě diabetologických pacientů s kardiovaskulárními problémy dnes existují obrovské mezery – plynoucí například z preskripčních omezení praktiků nebo nevyhovujících úhradových pravidel. Ve svém vystoupení na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie to řekl kardiolog Jiří Veselý, ředitel zdravotnických zařízení EDUMED.
„Pokud je někdo diabetik, optimálním místem, kde může žít, je Česká republika, protože péče, která je tady dnes poskytována, je opravdu na světové úrovni. To ale rozhodně neznamená, že bychom se neměli zamýšlet nad tím, jaká existují rizika a ohrožení. Protože to, co máme dnes, nemusíme automaticky mít za pět nebo deset let,“ uvedl svou přednášku kardiolog Veselý.
Podle něj je propojení kardiologie a diabetologie extrémně silné. „Myslím, že společně s diabetology velmi úspěšně provádíme kontrolu kardiovaskulárních rizikových faktorů. To jsou jednoduché věci na začátku onemocnění – dobrá kontrola cukru, tlaku a lipidů, ale i nucení pacienta k nekouření,“ uvedl Veselý.
Stejně důležitá je podle něj i spolupráce u pacientů, kteří dospěli k nějakému kardiovaskulárnímu onemocnění. „U nich by měli diabetologové jasně vybírat typy léků, které takovým pacientům podávají,“ uvedl Veselý. A zdůraznil, že zatímco diabetologové vhodné léky podávat mohou, praktické lékaře, s nimiž kardiologové u diabetologických pacientů také často spolupracují, limitují preskripční omezení. „Pokud sdílíme pacienta s diabetologem, můžeme se s ním snadno domluvit, aby indikoval léky, které jsou důležité pro pacientovo srdce. Pokud ale pacienta sdílíme s praktickým lékařem, ten má možnost napsat pacientovi léky jen na jeho vlastní úhradu, která rozhodně není minimální,“ řekl Veselý.
Problém s úhradovými podmínkami
Polovinu kardiovaskulárních onemocnění v tuzemské populaci dnes tvoří nemoci ze skupiny, která bývá označována zkratkou ASKVO, tedy aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění. Tyto nemoci jsou příčinou čtvrtiny českých úmrtí. „U těchto onemocnění přitom existují obrovské mezery v léčbě,“ řekl Veselý.
Takovou mezerou je podle něj například u léčby ezetimibem, která je násobně levnější než jiné druhy léčby, ale nelze ji předepsat všem pacientům, kteří by ji potřebovali. „My sice víme, že většinu diabetiků bychom měli dostat na cílový cholesterol 1,8 nebo 1,4 mmol/l, úhradová pravidla nám dávají limity jiné – místo 1,8 nám dávají 2,6 mmol/l a místo 1,4 je to podle aktuálních úhradových podmínek 1,8 mmol/l,“ přiblížil Veselý.
Současnou situaci komentoval Veselý slovy: „Problém je v tom, že nemůžeme tuto léčbu dát všem pacientům. A trochu to mate i lékaře, kteří nejsou v oboru příliš orientováni – protože vidí doporučení odborných společností, vidí úhradové limity, které se tváří, že jsou také doporučeními, a aby toho zmatku nebylo málo, vstupují do hry i různé bonifikační programy pojišťoven, které se v průběhu času mění.“
Bez praktiků a diabetologů to nepůjde
Systémové problémy spatřuje Veselý i u léčby diabetických pacientů se srdečním selháním. „Diagnostikovaných pacientů se srdečním selháním máme v České republice asi 300 tisíc, podle odhadů trpí ale tímto onemocněním dvakrát víc lidí. A odhady také říkají, že v roce 2050 budeme mít takových pacientů 850 tisíc,“ uvedl Veselý. V okrese se 100 tisíci obyvateli vychází dnešní počet pacientů se srdečním selháním na 3 tisíce. „A v takovém okrese je několik kardiologických a interních ambulancí, ale postarat se o tak velké množství pacientů, z nichž někteří potřebují až 20 kontrol za rok, stojí lékaře obrovské množství času,“ vysvětlil ředitel zdravotnických zařízení EDUMED.
„Navíc to není péče na chvilku. Dříve tito pacienti rychle umírali, ale dnes dokážeme pacienta po úvodní fázi dlouhodobě stabilizovat, někdy i roky. A celé ty roky je třeba pacientovi poskytovat péči. Je proto důležité hledat, kdo všechno bude dbát na prevenci, kdo se bude podílet na diagnostice a terapii, ale také na edukaci a organizaci péče,“ řekl Veselý. Zmínil, že na popud České asociace srdečního selhání vzniká stále více ambulancí srdečního selhání nejen při klinikách, ale i na úrovni okresů. „Ale to je pořád málo. Budeme určitě nadále potřebovat, aby s péčí o nejlehčí pacienty pomáhali praktičtí lékaři a diabetologové,“ uvedl Veselý, podle něhož je klíčové léčit již preklinická stádia srdečního selhání a zvážit formu screeningu pomocí NT-proBNP (evaluace natriuretického peptidu – pozn. red.), což je cesta, kterou doporučují i evropská doporučení pro srdeční selhání.
„Je třeba hledat kolektivní dohodu na tom, jak pacienty léčit. Aby to, že máme některé z nich léčené výborně, nevedlo k našemu mylnému uspokojení, ale abychom se dokázali postarat o většinu našich pacientů,“ uzavřel Jiří Veselý.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
