V souvislosti s aktuálně schválenou novelou zákoníku práce se od části lékařů a jejich organizací ozývají stížnosti a připomínky k přesčasům, jejichž systém novela mění. Někteří nemocniční lékaři ale upozorňují i na další zásadní aspekt, který jim údajně komplikuje práci – cítí se být byrokraticky přetíženi, například předepisováním zdravotnických pomůcek nebo vypisováním transportů sanitou. Zeptali jsme se proto tuzemských nemocnic, jak tuto situaci vnímají a zda podnikají nějaké kroky k převodu části administrativních úkonů od lékařů na nelékařský zdravotnický personál.
Narůstající administrativu, která je spojená se zdravotnickou péčí, s vedením dokumentace a s poskytováním dat pro další instituce, vnímají ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. „Narůstající administrativa samozřejmě klade nároky na čas lékařského personálu. Optimalizujeme vlastní zdravotnickou agendu formou elektronizace a digitalizace, tedy konkrétně zavedením informačního systému, který významně napomáhá zdravotníkům k rychlé a efektivní práci s daty,“ uvedl vedoucí odboru komunikace Jan Špelda.
Nemocnice ale vnímá i řadu dalších požadavků na zpracování dat a reportů ze strany spolupracujících institucí, například pojišťoven a státních i samosprávných úřadů. Rozsáhlou administrativně náročnou agentu představuje podle představitelů nemocnice i zákon o zadávání veřejných zakázek. „Digitalizace státní správy v této oblasti však zaostává za potřebami poskytovatelů zdravotní péče. Technicko-hospodářské pracovníky využívá FN Hradec Králové pro zpracování požadované administrativy tam, kde je to možné. Úhradové vyhlášky v průběhu let však nedostatečně reflektují náklady na tyto nelékařské pracovníky, řadu administrativních úkonů navíc musí na základě legislativy vyplňovat pouze lékař,“ vysvětlil Špelda.
Pomáhá elektronizace a technologické novinky
„Procesy se ale snažíme elektronizovat a také se zapojujeme do odborné debaty ve snaze navýšit kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uvedla tisková mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová. Dodala ale, že se fakultní nemocnice jakožto státní příspěvková organizace musí řídit platnými právními předpisy, které tuto oblast legislativně upravují. Zda je převod některých byrokratických povinností z lékařů na nelékařské pracovníky v personálních a finančních možnostech nemocnice, záleží podle Petlachové „na míře a šíři převáděné agendy, na elektronizaci, a na organizaci práce“.
Ulehčit si práci, například zaváděním novinek v oblasti informačních a komunikačních technologií se snaží i Nemocnice Jihlava. „Je pravda, že byrokracií je přetížen veškerý personál, nejenom ten lékařský,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Monika Zachrlová. Ta na otázku, zda by v případě převodu některých byrokratických povinností z lékařů na nelékařský personál potřeba zaměstnat nové pracovníky, odpovídá, že problém představuje nedostatek vhodných kandidátů na trhu práce. „Spíše jde o to, že není pracovníky kde brát, než že by byli finančně nedostupní,“ popsala Zachrlová.
„Snahou naší nemocnice je převést časově náročnou administrativu od lékařů, ale i od nelékařského zdravotnického personálu na zaměstnance, jejichž působení v nemocnici není podmíněno zdravotnickým vzděláním,“ uvedla tisková mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Lucie Sedláčková. A dodala: „Věříme, že k odlehčení byrokratické zátěže nám pomůže také nový nemocniční informační systém, který aktuálně zavádíme.“ Pokud by bylo třeba pro převod některých byrokratických povinností z lékařů na nelékařský personál zaměstnat nové pracovníky, může si to podle jejího vyjádření Uherskohradišťské nemocnice v současné době dovolit.
Cestou může být i delegování
V delegování části administrativních povinností spatřuje řešení ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel. „Vedení zdravotnické dokumentace patří k zákonným povinnostem zdravotníků, lékaře nevyjímaje. Často je jediným prostředkem, kterým mohou obhájit svůj diagnosticko-léčebný postup, a z tohoto pohledu je tedy zcela nezastupitelné a nepostradatelné, zejména z forenzních důvodů. Lékařům by uvolnilo ruce navýšení kompetencí sestrám, protože ty samy nesmí vystavit ani žádanku na RTG vyšetření,“ uvedl Chudomel. Ředitel kolínské nemocnice nicméně vnímá i značné administrativní vytížení sester. „Také vedení ošetřovatelské dokumentace je pro sestry významnou zátěží, a ačkoli se dlouhodobě snažíme ji redukovat, daří se nám to jen limitovaně,“ konstatoval.
V obou případech je podle Chudomela do jisté míry řešením vedení plně elektronické dokumentace. „Na té se snažíme průběžně pracovat, je ovšem vázána na spoustu fungujících modalit jako jsou wifi, tablety, elektronický podpis, a podobně. Předepisování sanitek či poukazů je v kompetenci sester již dávno,“ dodal Chudomel.
Na nezvyklou pracovní pozici a na nový nemocniční informační systém sázejí v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. „Každé oddělení naší nemocnice má administrativní dokumentační pracovnici-prekodérku, která kompletuje zdravotnickou dokumentaci a uspořádává ji podle zavedeného systému. Kromě toho také pomáhá s dalšími administrativními úkony. My samozřejmě vždy musíme dodržet zákonné postupy, takže tam, kde je potřeba indikace lékaře a posléze jeho podpis, musí to udělat lékař. Pokud se ale jedná o úkony vyloženě administrativní, lékaři je většinou nedělají,“ nastínila situaci mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Zlínská nemocnice již před několika lety zjišťovala v krátkém dotazníku zaslaném lékařům a sestrám, zda jsou byrokratickými úkoly příliš zatížení a zda je potřeba pomoci jim s administrativou. A téměř všichni potvrdili, že to potřeba není, uvedla Lipovská. „Nutno ještě dodat, že nyní zavádíme do provozu nový nemocniční informační systém, který po zapracování v některých administrativních úkonech také pomůže. Například s administrativou kolem detence – tu indikuje lékař a předá ji administrativnímu pracovníkovi,“ doplnila mluvčí.
Jakub Němec
