O nejzásadnějších rozhodnutích posledních let v oblasti diabetologických léčiv i o tom, v jakých oblastech se v budoucnu povedou největší diskuse, promluvila ve svém vystoupení na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Pochválila také komunikaci svého úřadu s Českou diabetologickou společností a promluvila i o spolupráci SÚKL s praktickými lékaři v jejich snaze o rozvolňování preskripčních omezení.
SÚKL by podle jeho ředitelky měl sloužit jako arbitr často se rozcházejících názorů různých stran a zájmů. „My máme věci – pokud možno – objektivně vyhodnotit a spravedlivě rozhodnout, samozřejmě především s ohledem na pacienta a samozřejmě s ohledem na to, co unese rozpočet veřejného zdravotního pojištění,“ řekla v úvodu Storová. A dodala: „Jsme vázáni dispoziční zásadou, a to znamená, že naším úkolem ve správním řízení je posoudit vstupy a vklady, které dostaneme, a pokud možno objektivně rozhodnout. A samozřejmě nemůžeme rozhodnout nad rámec toho. To znamená, že pokud není o něco požádáno, nebo je to jen nějaká myšlenka, tak to pochopitelně nehodnotíme.“
Ve svém projevu kvitovala spolupráci s Českou diabetologickou společností. „Stejně jako se několika dalšími odbornými společnostmi, například s alergology, jsme se i s tou diabetologickou dostali do vzorového modelu, který bych si postupně přála mít se všemi – tedy do stavu, kdy předtím, než zahajujeme nějaké řízení nebo než se začíná něco zásadního dít, tak se o tom spolu bavíme. A zjistila jsem, že i věci, které jsou pro nás i samozřejmé, nemusí být samozřejmé pro odborný terén, který se pohybuje v něčem úplně jiném,“ uvedla Storová.
Revize glifozinů – pacient na prvním místě
A co zásadního se podle ředitelky SÚKL v oblasti léčiv v poslední době událo? „Když se podívám na nedávná rozhodnutí, která byla pro terén významná a z nichž jsme některá dávali dohromady léta, tak obrovskou věcí byla hloubková revize referenční skupiny 9/5, do níž patří gliptiny. Tam je základní úhrada i druhá zvýšená úhrada,“ uvedla Storová.
Další významnou záležitostí byla podle ní hloubková revize glifozinů. „Tam jsme se opravdu maximálně snažili o sjednocení podmínek úhrady těchto léčivých přípravků. Došlo k rozšíření podmínek úhrady o indikaci chronické srdeční selhání s redukovanou ejekční frakcí, což je myslím dobrá zpráva hlavně pro pacienty. A to rozhodnutí je účinné od letošního května,“ připomenula Storová další aktuální příklad z praxe.
Nejdiskutovanější záležitostí v diabetologii bylo v poslední době podle Storové jednoznačně snížení hranice glykovaného hemoglobinu z 60 mmol/mol na 53 mmol/mol. „V tomto případě na základě odborných podkladů z medicínských důvodů to vnímáme jako opodstatněné. Už to máme prokázáno a není to třeba řešit. Samozřejmě ale v této oblasti působí někdy jako potíž nákladová efektivita,“ zmínila Storová.
Dlouholetá spolupráce s praktiky
Palčivou oblastí je podle Storové z dlouhodobého hlediska sjednocení podmínek úhrady léčivých přípravků, které jsou zařazeny v jedné referenční skupině. „Typickým příkladem jsou právě glifoziny. Jeden léčivý přípravek má u různých SÚKL kódů různé podmínky úhrady. To je možná apel na držitele. Důvody známe, ale terén se v tom musí orientovat velmi špatně,“ řekla Storová. A dodala: „Prosím, nehněvejte se na nás, o sjednocení se snažíme, jak to jen jde.“
Na sympoziu Zdravotnického deníku také o rozvolňování preskripčních omezení. „S praktickými lékaři máme dlouholetou spolupráci na rozvolnění preskripčních omezení, a to nejen v diabetologii. A v tuto chvíli nemáme, pokud vím, ze strany praktických lékařů žádné nevyřízené žádosti na rozvolnění preskripčních omezení, takže si troufám říct, že je naše spolupráce velice úspěšná,“ zhodnotila ředitelka SÚKL.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
