Úhradová vyhláška pro příští rok se finančními incentivy snaží cílit na kvalitu a dostupnost zdravotní péče – tam, kde je to možné, stimuluje jednodenní medicínu, a náročné zákroky chce soustředit do center, která mají díky provádění velkého množství operací lepší výsledky. Postupně by se přitom měla proměňovat struktura péče tak, aby více odpovídala jak vývoji medicíny, tak demografickému vývoji. O tom, na co si dát pozor při úpravě struktury nemocnic a jak vnímají kroky stanovené v úhradové vyhlášce, diskutovali účastníci panelu Investice, financování a struktura poskytované lůžkové péče na III. ročníku summitu Ekonomika zdravotnictví.
„V lůžkové péči vidíme regiony, kde by dostupnost především specializované péče mohla být lepší. Ministerstvo zdravotnictví bude podporovat především centralizaci vysoce specializované péče, a to hlavně úhradovou bonifikací. Zároveň bychom byli rádi, kdybychom se začali postupně bavit o transformaci některých lůžkových zařízení na péči následnou či jednodenní. Trend, který byl nastaven úhradovou vyhláškou, by tak měl pokračovat i nadcházejících letech,“ přibližuje ředitel odbor dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal s tím, že by ministerstvo chtělo posilovat centralizaci v rámci dvou typů center – center koncentrace, kam se budou soustřeďovat náročné výkony, a center excelence.
Podpora jednodenní péče v rámci úhradové vyhlášky přitom odstartovala v tomto roce a příští rok má ještě posílit. V tomto režimu tak bude možno provádět skoro padesátku výkonů, přičemž pro ně již nebude nutné vyhrazovat samostatné prostory, ale budou moci probíhat i v rámci poskytování akutní péče. Zároveň bude dále probíhat centralizace náročných výkonů do center s tím, že pokud takovýto zákrok provede nemocnice, která mezi centra patřit nebude, dostane za něj sníženou úhradu.
Úhradová vyhláška pro příští rok také dále sbližuje základní sazby nemocnic, což chválí ředitel FN U svaté Anny Vlastimil Vajdák. Ten ale zároveň některá opatření – nebo jejich absenci – kritizuje. „Nemocnice, které byly dlouhodobě podfinancovány, realizují nárůst. Na druhou stranu však vypadla bonifikace urgentních příjmů, kde nejsou lékařské pohotovostní služby. Mrzí mě také, že tam není zakomponována povinnost sloužit pohotovosti u praktiků a ambulantních specialistů. A úhrada 1500 korun za záchrannou službu je dotace taxikářských služeb. Vede to k tomu, že jsou urgentní příjmy často zahlceny,“ domnívá se Vlastimil Vajdák.
Podle vedoucího zdravotního odboru Ústeckého kraje Petra Severy ale poslední výtka není problém úhradové vyhlášky, ale výchovy pacientů. „Peníze, které dostává záchranná služba, šetří peníze krajů. Do té doby kraje financovaly to, co nemají, tedy zdravotní péči. To, jestli záchranky vozí pacienty, kteří tam nepatří, je trochu o výchově pacientů ohledně toho, s čím je možné si záchranku zavolat. Řada věcí, které dnes řeší dispečinky, jsou přitom na hraně trestní odpovědnosti, kdy je otázka, kam poslat sanitu a zda s ní poslat i lékaře,“ podotýká Severa.
Příliš pozitiv ovšem na úhradové vyhlášce nenachází předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Renata Knorová. Její kritika přitom cílí na to, že vyhláška pro příští rok je opět nastavena deficitně, což povede k tomu, že dvě zdravotní pojišťovny nebudou mít za rok vůbec žádné finanční rezervy.
„Nemohu úhradovou vyhlášku úplně chválit. Když hovořím za šest svazových pojišťoven, zaznělo, že dvě tu možná časem nebudou. To by nemuselo být, kdyby dostupnost péče nebyla důležitější než finanční stabilita, což je věta, která zazněla z úst představitele ministerstva zdravotnictví. Trochu mě to zarazilo, protože dostupnost zdravotní péče můžeme dělat jen v systému, který je finančně stabilní,“ poukazuje Renata Knorová.
Kam s polymorbidními pacienty
Podle Knorové je také důležité při přemýšlení o optimalizaci sítě nezapomínat na některé dnes nedořešené problémy, které by se při neuvážené úpravě mohly ještě prohloubit. „Těšíme se na to, že z poloviny nemocnic uděláme jednodenní a následnou péči. Ptám se ale, kam pak bude záchranná služba vozit polymorbidní seniory? Jestli při redistribuci zdravotnických zařízení nezačneme uvažovat i o tom, zda polymorbidní senior, který potřebuje třeba hydrataci, nebude moci být přijat na lůžko následné péče, kde by se pro tyto případy udělala zvláštní úhrada, tak do té doby budou kvůli 1500 korunám pro záchranku naštvaní všichni lékaři na urgentních příjmech,“ konstatuje Renata Knorová.
Dnes je přitom u polymorbidních pacientů běžné, že skončí ve fakultní nemocnici. „Máme třetinu či čtvrtinu lůžek obsazených pacienty, kteří by tam dávno neměli být – měli by být právě například na lůžkách následné péče, které ovšem v našem regionu moc nejsou. Byla by tedy vhodná restrukturalizace,“ říká k tomu Vlastimil Vajdák.
Na druhou stranu by podle Petra Severy měly mít následná lůžka i fakultní nemocnice. „Pacienta vezeme do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopno ho ošetřit. Nepovezu ho z Brna do Hodonína. Fakultní nemocnice by tak měla mít rozsah následné péče dostatečný na to, aby pacienty mohla přijmout,“ doplňuje Severa.
Záměr ministerstva přitom je některé tyto pacienty přesunout do následné péče tak, aby v nemocnicích byl větší prostor pro akutní péči. K podpoře geriatrické péče by navíc měla být vypsána dotační výzva.
Využijme data
A když jsme na závěr u dotací, zmiňme ještě jeden krok, který by mohl přispět k efektivnějšímu poskytování zdravotní péče.
„Vidíme, kolik finančních prostředků z EU bylo u jednotlivých poskytovatelů investováno do obnovy zdravotní přístrojové techniky. Současně ale vidíme nevyužitý potenciál, kdy jsou všechny tyto technologie zdrojem obrovského množství pacientských dat, která by šlo využít pro efektivizaci léčby a léčebných procesů. Proto si myslím, že je třeba se dále zaměřit na rozvoj systémů, které umožní automatické stahování dat, práci s nimi a jejich využití pro nejen pro efektivizaci, ale i vědu a výzkum,“ uzavírá ředitel společnosti Medsol Antonín Havlíček.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
