Ilustrační foto: Freepik

Rumunsko čelí kvůli klesající proočkovanosti epidemii spalniček

Alarmující nárůst případů spalniček registruje rumunské ministerstvo zdravotnictví, které dokonce v úterý vyhlásilo v zemi epidemii této vysoce nakažlivé infekce. Zatím byly hlášeny zhruba dva tisíce případů, které se objevily v 29 z celkem 41 rumunských regionů. Nepříznivý vývoj situace však není nijak překvapivý. Nejen, že se ohniska spalniček v zemi objevily už dříve, ale pouze 68 procent rumunských dětí je řádně očkováno proti spalničkám. Doporučenou výši proočkovanosti nejméně 95 procent však nesplňuje většina evropských zemí, včetně České republiky. Znovuobjevení skoro zapomenutých infekcí je tak pouze otázkou času.

Čistě teoreticky by spalničky mohly být (a také po řadu let byly) vhodným kandidátem na úplné vymýcení. Jedná se o čistě lidské onemocnění, které nepřenášejí žádná zvířata. Existují spolehlivé diagnostické testy. Vakcína proti spalničkám je vysoce efektivní a bezpečná. Díky tomu tak lidstvo bylo ještě poměrně nedávno na správné cestě, která by vedla přes přerušení přenosu infekce v každé jednotlivé zemi světa, až po eradikaci tohoto onemocnění. Přesto se už posledních pár let, zejména v bohatých a vyspělých státech, potýkáme s tím, že spalničky ne a ne vymizet. Místo toho se úspěšně šíří a získávají stále větší prostor kvůli méně očkované populaci.

Na seznam spalničkami opětovně zasažených zemí se nyní dostalo Rumunsko, kde tamní ministerstvo zdravotnictví v úterý 5. prosince oficiálně vyhlásilo stav národní epidemie. „Vzhledem k alarmujícímu nárůstu počtu případů spalniček a také vysokému množství hospitalizací nakažených dětí na pediatrických a infekčních odděleních, vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví stav národní epidemie,“ konstatoval úřad v prohlášení pro veřejnost s tím, že tento mimořádný stav znamená také mimořádná opatření, jejichž cílem je umožnit očkovat děti ve věku 9 až 11 měsíců, a stejně tak starší zcela nebo částečně neočkované jedince. K danému datu byly v zemi hlášeny téměř dva tisíce případů spalniček, které se objevily v 29 z celkem 41 rumunských regionů.

Nepříznivá situace vedla ke změně očkovacího programu, kdy Rumunsko mimořádně očkuje proti spalničkám děti mladší 12 měsíců, což je obvyklý věk pro zahájení vakcinace. Ministerstvo také spouští informační kampaň vysvětlující význam vakcinace, dětští praktici a praktici pro dospělé pak mají aktivně oslovovat rodiče s výzvou na očkování.

Epidemie v zemi s klesající proočkovaností není náhoda

Vyhlášení epidemie v zemi není nijak překvapivé, už jen proto, že Rumunsko zažilo v posledních letech opakovaný výskyt spalniček. Ohniska tohoto vysoce nakažlivého onemocnění se však neobjevují náhodně a bez jasné příčiny. „Připomínáme, že proočkovanost dětské populace jednou dávkou vakcíny na národní úrovni činí 78 procent a dvěma dávkami 62 procent. Proočkovanost má pak během posledních 10 let klesající trend,“ uvedlo rumunské ministerstvo zdravotnictví

Podle rumunského ministra zdravotnictví Alexandrua Rafily je setrvalý pokles proočkovanosti v zemi dlouholetým problémem: „Bylo zde několik negativních kampaní proti očkování – jedna z nich byla proti očkování chránící před novým koronavirem. Nyní můžete vidět dopady,“ citoval ministra zdravotnický zpravodajský portál STIRIMED. Rumunsko už několik let není schopno splnit doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), aby proočkovanost proti spalničkám byla alespoň na úrovni 95 procent. Toto doporučení však nyní ze zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru splňuje pouze Portugalsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Norsko. Česko, obdobně jako sousední Německo či Rakousko není schopno tento závazek dodržet. Vyplývá to z aktuálních statistik Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Dnes navíc nejde o první epidemii spalniček v Rumunsku. Podle zprávy hodnotící výskyt spalniček v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru bylo v roce 2018 zachyceno 6 398 případů, v roce 2019 to bylo 1 776 případů a o rok později pak 1 008 případů spalniček. „Je zcela zřejmé, že nedostatečná ochrana v podobě nízké proočkovanosti vedla k této situaci,“ konstatoval Adrian Marinescu, ředitel Národního institutu pro infekčních choroby pro zpravodajský portál G4Media.ro. Nástup pandemie covidu pak dočasně znamenal, že v zemi žádné případy spalniček zaznamenány nebyly. Nicméně je třeba dodat, že spalničky se šíří pomocí kapének podobně jako třeba covid či chřipka. Tedy přísná karanténní opatření, nošení roušek a další nařízení ovlivnily i přenos spalniček.

To potvrzuje i Marinescu, podle kterého ochrana dýchacích cest může mít v Rumunsku zejména v uzavřených prostorách s vysokou koncentrací osob význam i nyní. „Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění. Není pochyb o tom, že ochrana dýchacích cest chrání před nákazou zejména tehdy, pokud má nemocný respirační příznaky, bez ohledu na to, zda se jedná o chřipku nebo spalničky, případně jiný virus, který se přenáší skrze dýchací cesty,“ uvedl Marinescu.

Pandemie covidu posílila odpůrce očkování

I když (i kvůli proti-pandemickým opatřením) byl výskyt spalniček v posledních letech v Rumunsku minimální, pro proočkovanost proti tomuto onemocnění se jednalo o špatné období. Už tak klesající proočkovanost dále klesala. Podle studie hodnotící průběh epidemie spalniček v obdobní od dubna do srpna letošního roku, která byla publikována v odborném časopise Eurosurveillance bylo hlavním důvodem to, že se rodiče rozhodli nenechat své děti očkovat. Svou roli sehrálo i o omezení přístupu k primární péči v důsledku zavedených opatření a skutečnost, že zdravotníci museli řešit zejména důsledky šíření infekce covid-19.

Samotná pandemie pak podle zpráv UNICEF znamenala globální pokles proočkovanosti dětí, který se zatím nepodařilo dostat předcovidovou úroveň. Současně došlo i k poklesu důvěry v očkování obecně, což znamená, že je více dětí ohroženo infekčními chorobami, protože nejsou chráněny očkováním. Zpráva The State of the World’s Children 2023: For Every Child, Vaccination uvádí, že v celkem 29 zemích Evropy a Střední Asie došlo k poklesu důvěry v očkování o více než 10 procent. Současně proočkovanost v regionu zažila největší pokles za posledních třicet let. „Pokles důvěry v očkování dětí je hluboce znepokojující. Imunizace je jedním z nejvýraznějších úspěchů lidstva. Přesto je až příliš mnoho životů v ohrožení v důsledku vlny strachu a dezinformací, která byla posílena pandemií,“ uvedl Philippe Cori, zástupce regionálního ředitele UNICEF pro Evropu a Střední Asii.

Téměř milion dětí v Evropě a Centrální Asii zmeškal jedno či více z rutinních očkování. Mezi nimi je 327 tisíc dětí, které nedostaly vůbec žádné očkování, což znamená, že nejsou nijak chráněny či nejsou chráněny dostatečně a nedostaly ani kompletní zcela zásadní očkování proti tetanu, černému kašli a záškrtu. Nejvyšší počet neoočkovaných dětí pak vykazují Bosna a Hercegovina, Kyrgystán, Moldávie, Severní Makedonie. Nejvíce nedostatečně očkovaných dětí žije v Bosně a Hercegovině, Gruzii, Černé Hoře, Rumunsku a na Ukrajině.

Ohrožená „Wakefieldova kohorta“ ve Velké Británii

Nízká proočkovanost proti spalničkám a z ní plynoucí riziko, že se znovu budou objevovat ohniska onemocnění, však zdaleka nejsou problémem jen východních a historicky chudších zemí Evropy. Spalničky samotné jsou ve schopnosti se šířit extrémně úspěšné. Podle odhadů ECDC se nakazí 90 procent vnímavé populace (lidé, kterým chybí jakýkoli typ imunity nebo rezistence vůči určitému patogenu – pozn. red.), pokud se setká s infekcí. Populace, která však není před spalničkami nijak chráněná, roste.

Příkladem je Velká Británie, kde podle analýzy vládní Agentury pro zdravotní bezpečnost Spojeného království (UKHSA) hrozí vypuknutí velké epidemie spalniček z důvodu nízké proočkovanosti. V Londýně by podle matematického modelu mohlo onemocnět zhruba 40 až 160 tisíc osob, přičemž 20 až 40 procent z nich bude potřebovat hospitalizaci. Mezi ohroženými jsou také dnes již dospělí mladí lidé z takzvané Wakefieldovy kohorty, kteří byli v dětském věku v době, kdy dnes již bývalý lékař Andrew Wakefield přišel se lživou teorií, že existuje souvislost mezi očkováním MMR vakcínou a vznikem autismu. V důsledku těchto nikdy nepotvrzených spekulací se značné množství rodičů nejen ve Velké Británii, ale i v dalších evropských zemích, včetně České republiky, rozhodlo neočkovat své děti. Ty tak nemají dostatečnou ochranu proti spalničkám, příušnicím a ani zarděnkám. Snadno navíc může dojít k importu infekce ze zahraničí, vzhledem k tomu, jak intenzivně lidé cestují. Vedle cestovatelů, imigrantů a dospívajících či mladých dospělých patří k ohroženým skupinám také ultraortodoxní Židé, kteří často očkování zcela odmítají.

Podle údajů UKHSA je v Británii dvěma dávkami vakcíny očkováno pouze 85 procent pětiletých dětí, přičemž zhruba 10 procent dětí zůstává nechráněno před spalničkami očkováním ještě při nástupu do školy. V samotném Londýně je takových dětí asi 20 procent. Jsou však části Londýna, ve kterých je proti spalničkám očkováno pouze 69 procent dětí ve věku dvou let. Těmto dětem hrozí vysoké riziko, že se nakazí, a nelze předem předvídat, jaký průběh u nich onemocnění bude mít. „Na každých tisíc dětí, které onemocnění spalničkami, připadá zhruba jedno nebo dvě, které v důsledku infekce zemřou,“ varovala Beate Kampmannová, profesorka pediatrie a imunologie, jenž působí na School of Hygiene and Tropical Medicine. „Aby se předešlo úmrtím, závažným případům a vzniku epidemie v dané komunitě, musí být očkováno 95 procent populace. Ale naše současné pokrytí vakcínami je hluboko pod tímto cílem,“ dodala Kampmannová.

Ludmila Hamplová