Foto: PublicDomainPictures

Systém zdravotního pojištění v Německu bude čelit riziku finanční nestability, varují tamní pojišťovny

Valná hromada Společného zastoupení Cechovních zdravotních pojišťoven varuje před nepředvídatelnými riziky pro finanční stabilitu německého systému zákonného zdravotního pojištění v roce 2024. V rozpočtech pojišťoven totiž nebylo zohledněno mnoho nákladových položek, které mohou v příštím roce nastat. A nebyly tak zohledněny ve výpočtech pro potenciální zvýšení dodatečné sazby zdravotního pojištění. S odkazem na Cechovní zdravotní pojišťovny to uvedl německý odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Průměrné zvýšení dodatečného příspěvku nad rámec zákonného zdravotního pojištění se má v příštím roce v Německu zvýšit o 0,1 procentního bodu. Jenže podle odhadů zdravotních pojišťoven nemusí být toto navýšení pro rok 2024 dostatečné, neboť nebyly brány v potaz veškeré náladové položky, u kterých je poměrně velké riziko, že v příštím roce skutečně nastanou.

Nepočítá se s rizikovými faktory

„Na první pohled to (zvýšení dodatečného příspěvku – pozn. red.) vypadá povzbudivě. Nemělo by to ale zastírat skutečnost, že stále existují rizika pro finanční situaci systému zákonného zdravotního pojištění,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt generální ředitel Cechovních zdravotních pojišťoven (IKK) Hans Peter Wollseifer.

Podle něho ve výpočtech pro změnu dodatečného příspěvku nad rámec zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) chybí finanční zátěž, která vyplyne z aktuálně projednávaných reformních balíčků, jako je reforma nemocnic, nebo důchodové zákony.

„Rozhodnutí z posledních několika týdnů zvýšila nejistotu,“ zdůraznil Wollseifer s ohledem na nedávné rozhodnutí Spolkového ústavního soudu o spolkovém rozpočtu a převedení zákona o transparentnosti nemocnic na mediační výbor Spolkového sněmu jako první součást velké nemocniční reformy.

Vláda chce po pojišťovnách stále více

A podle Wollseifera je to právě zamýšlená reforma nemocniční sítě, která může masivně zvýšit finanční tlak na systém zákonného zdravotního pojištění a tím i na přispěvatele. „Buď selže nemocniční reforma, což by znamenalo, že zdravotní pojišťovny musí nadále financovat stávající předražený systém, nebo reforma přijde a za přechod nemocničního systému budeme muset nést odpovědnost sami, protože spolková vláda zemské vlády se zbavují finanční odpovědnosti,“ vysvětlil.

V obou případech by GKV a s ním pojištěnci a zaměstnavatelé museli sloužit jako plátci. Wollseifer a Hans-Jürgen Müller, předseda představenstva Cechovní zdravotní pojišťovny (IKK) upozornili na to, že spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) pokusil ve Spolkové radě získat souhlas jednotlivých spolkových zemí se zákonem o transparentnosti nemocnic s dodatečnými finančními závazky ve výši tří miliard eur (asi 70 miliard korun) na úkor zákonného zdravotního pojištění.

Zástupci zdravotních pojišťoven také kritizují spolkovou vládu, že zatěžuje pojišťovny doplňkovými službami, na které ale neposkytne potřebné finance. „S ohledem na složitou finanční situaci řady zdravotních pojišťoven, nedostatek rezerv nebo nadcházející nepředvídatelné situace ve zdravotnictví směřují udržitelné financování zákonného zdravotního pojištění doslova proti zdi,“ uvedli zástupci IKK.

Peníze chybí systému i nemocnicím

Asociace zákonného zdravotního pojištění (GKV – Spitzenverband) již před půl rokem varovala, že německý systém zákonného zdravotního pojištění bude i v příštím roce hospodařit se schodkem v řádu několika miliard eur. A odhadla, že chybějící částka se bude pohybovat kolem sedmi miliard eur.

Právě v reakci na tento odhad se začalo hovořit o zvýšení dodatečného příspěvku k sazbě zákonného zdravotního pojištění o 0,2 až 0,4 procentního bodu. Ve hře byla dodatečná sazba ve výši až dvě procenta.

Před měsícem se pak objevily informace o tom, že do rekordního schodku se letos propadnou také nemocnice. V součtu jim bude podle různých odhadů chybět až deset miliard eur. Špatná ekonomická situace německých nemocnic vznikla v důsledku energetické krize a řada z nich se ocitla v červených číslech. Nyní se tedy ukazuje, že problém s financováním německého zdravotnictví je ještě hlubší, než se původně zdálo.

Zdeňka Musilová