Foto: Flickr/Vic

Ministerstvo chce konec výběrových řízení na ambulance

Výběrová řízení na nové ambulance by měla skončit. Přichází s tím navrhovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je po vnitřním připomínkovým řízením. Podle Sdružení ambulantních specialistů by ovšem bylo na místě nefunkční komise nahradit osmičlenným výborem pro tvorbu sítě, který by se zabýval žádostmi reagujícími na zveřejněná volná místa.

V rámci navrhované novely by měla být stanovena výjimka pro poskytovatele ambulantní péče, kteří by nově nemuseli podstupovat výběrové řízení před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb.

„Dosavadní praxe poukázala na zcela zanedbatelný význam konání výběrových řízení pro poskytování zdravotních služeb touto formou zdravotní péče a další přetrvávání těchto výběrových řízení tedy představuje pouze nadbytečnou administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany,“ uvádí důvodová zpráva k novele.

Ačkoliv odpovědnost za zajištění hrazených služeb včetně místní a časové dostupnosti nesou zdravotní pojišťovny, zákon o veřejném zdravotním pojištění doposud podmiňoval uzavření smlouvy o poskytování a úhradě služeb doporučujícím stanoviskem vzešlým z výběrového řízení. Jejich systém je přitom rigidní a administrativně náročný. Krajské úřady, které tendry vyhlašují, mají problém se zajištěním účasti odborníků a také s tím, že se neúspěšní uchazeči přihlašují opakovaně, nemluvě o tom, že se do řady výběrových řízení nepřihlásí nikdo nebo jen jeden uchazeč. A když už se všechno povede, beztak není výsledek výběrového řízení pro zdravotní pojišťovny závazný. Pokud je pak navrhovatelem sama pojišťovna, jde o ryzí formalitu, protože je jasné, že s poskytovatelem chce navázat smluvní vztah.

„Jelikož i v případě doporučujícího výsledku výběrového řízení v konečném důsledku rozhoduje o uzavření smluvního vztahu pouze zdravotní pojišťovna, jeví se pro poskytování hrazené ambulantní zdravotní péče jako efektivnější, aby zdravotní pojišťovna uzavírala smlouvy napřímo, bez nutností konání výběrového řízení. Tím není nikterak dotčena možnost zdravotních pojišťoven vyžádat si stanovisko od krajského úřadu, profesní komory nebo odborné společnosti. Zrušením výběrových řízení pro úhradu ambulantní zdravotní péče budou ušetřeny lidské zdroje, které zpracovávají velké množství administrativy nejen na krajských úřadech, ale i na zdravotních pojišťovnách,“ doplňuje důvodová zpráva.

Raději systém kultivujme

A co na to terén? Ambulantní specialisté s názorem ministerstva ohledně výběrových řízení souhlasí. I podle nich jsou komise v naprosté většině zcela nefunkční s tím, že na vině je hlavně jejich špatné složení a nevhodně nastavené pravomoci členů.

„Například Svaz zdravotních pojišťoven chce tento záměr rozšířit i na nemocnice, prakticky všichni poskytovatelé ale se zrušením tohoto ustanovení nesouhlasí. Tedy všichni uznávají, že ty komise dnes pracují špatně, navrhují ale systém ne rušit, ale kultivovat. V Radě Sdružení ambulantních specialistů jsme vypracovali návrh, který není konečným řešením, ale k diskusi. Inspirovali jsme se německým systémem, jen jsme se snažili ho zjednodušit,“ říká předseda Sdružení ambulantních specialistů (SAS) Zorjan Jojko.

Ve stanovisku SAS podtrhává, že nový systém musí být nastaven tak, aby maximálně prospěl pacientům v jednotlivých regionech, minimalizoval korupční riziko, zajistil jednotný princip v celé ČR i smluvní jistotu ambulantním lékařům, kteří již smlouvu s pojišťovnou mají. Proto by podle něj měl být ustaven Výbor pro tvorbu sítě ambulantních poskytovatelů zdravotní péče, v němž by bylo osm členů – zástupce ministerstva zdravotnictví, ÚZIS, VZP, Svazu zdravotních pojišťoven, ambulantních specialistů, praktických lékařů, komplementu a nemocničních ambulancí. Výbor by se scházel dvakrát ročně, v případě potřeby častěji. Rozhodovat by měl konsenzuálně, případně by měla být v hlasování zohledněna shoda ve stanoviscích zástupců pojišťoven a dotčené skupiny poskytovatelů.

Žádné přeskakování

Vstup nového poskytovatele do sítě by byl možný jen na základě zveřejněných volných míst, jinak by hrozila pokuta jak pojišťovně, tak poskytovateli. Seznamy volných míst po krajích či okresech by byly vyvěšovány na internetu. Mimo to by pak byl vstup do sítě možný ještě v rámci převodu či prodeje již existující praxe beze změny rozsahu poskytované péče či velikostí úvazků. Nyní platná pravidla pro převod a prodej praxí by se přitom v zákoně nezměnila.

„Zájemci o nové praxe se výboru hlásí jako čekatelé, přičemž součástí žádosti musí být údaj o oboru, místě, kde chce zdravotní péči poskytovat i žádané velikosti úvazku. Výbor žádosti eviduje v pořadí, v jakém byly podány. Zdravotní pojišťovny jsou povinny jednat o navázání smlouvy se zájemci v pořadí, v jakém jsou tito uvedení v evidenci výboru,“ popisuje ve stanovisku SAS.

Další podmínky nutné pro nový systém by měly být stanoveny zákonem nebo alespoň vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Sdružení ambulantních specialistů přitom požaduje, aby zákon zachoval smluvní jistotu lékařům, kteří již mají smlouvu s pojišťovnou, a to včetně zachování nyní platných rámcových smluv. Krajskému úřadu by zároveň zůstala pravomoc vydávat registraci zdravotnickým zařízením bez vazby na kontraktační možnosti.

Diskuzi o tom, jak by systém mohl vypadat, lze očekávat právě dnes, kdy se na ministerstvu zdravotnictví koná schůzka k vypořádání připomínek vzešlých z vnitřního připomínkového řízení.

Michaela Koubová