Spolupráce mezi komplexními a regionálními onkologickými centry, její prospěšnost pro pacienty, ale i její úskalí – to bylo jedno z ústředních témat přednášek a diskusí na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku. „Je dobré, když jdou peníze za pacientem, ne pacient za penězi,“ i to zaznělo v diskusi o spolupráci mezi lékaři v centrech, regionálních nerovnostech a delegování léků, které se účastnili primářka Onkologického oddělení jablonecké nemocnice Marta Kučerová, přednosta komplexního onkologického centra liberecké nemocnice Jiří Bartoš a přednostka Onkologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Renata Soumarová. Všichni se shodli, že spolupráce funguje, je na ní ale stále co zlepšovat.
Pohled lékařů z terénu, konkrétně z Libereckého kraje, na fungování komplexních onkologických center (KOC) a regionálních onkologických center (ROC) a jejich spolupráci načala primářka Onkologického oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou Marta Kučerová. Ta spolupráci mezi KOC a ROC vnímá jako velmi pozitivní. Na konferenci Zdravotnického deníku řekla, že je velmi ráda, že v letošním roce již došlo k uvolnění některých centrových léků do regionů.
„U nás v Jablonci v regionální onkologické ambulanci poskytujeme tuto péči již od začátku října. Chci za to poděkovat České onkologické společnosti i její bývalé předsedkyni docentce Prausové, která se o tento krok také zasloužila. Podle mne jde o jasný posun, o krok velmi vstřícný vůči pacientům, který jim přibližuje léčbu. Myslím, že je dobré, když jdou peníze za pacientem, ne pacient za penězi,“ uvedla Kučerová.
Vysílat lékaře oběma směry
Marta Kučerová má možnost srovnání – sama pracovala více než 20 let v KOC Krajské nemocnice Liberec. A i když už osmým rokem působí v Jablonci, je její vazba na KOC dodnes velmi silná. „Pravidelně každý týden jezdím jako zástupkyně ROC na multidisciplinární týmy do Liberce, pravidelně tam jezdím i na semináře,“ řekla Kučerová. A dodala: „Myslím, že je ideální, když má klinický onkolog v regionu zkušenost s centrovou léčbou.“ Vazba podle ní může být užitečná i opačně, což u nás v Libereckém kraji také funguje,“ řekla také Kučerová a vysvětlila, že taková zkušenost může vypadat například tak, že lékař z KOC dva dny v měsíci pracuje v ROC.
To v diskusi potvrdil i předseda České onkologické společnosti Igor Kiss. „Pokud mají lékaři z KOC úvazek i v ROC, třeba na jeden den v týdnu nebo jeden den za dva týdny, ovlivňuje to činnost ROC tím, že všichni pacienti nemusí jezdit do KOC. A zároveň to pomáhá také kultivaci prostředí v ROC, pomáhá to vytvářet vazby a upřímně řečeno, také se nám tam pak z KOC lépe předávají pacienti k léčbě, protože tam vidí stejné obličeje, které znají z našich ambulancí,“ řekl Kiss.
I když ale Kučerová spolupráci KOC a ROC považuje v podstatě za příkladnou, vidí v některých oblastech prostor na zlepšování. „V rámci multidisciplinárních týmů by naší práci pomohly videokonference. Ne vždy se z časových důvodů může onkolog z regionálního centra osobně dostavit do centra komplexního,“ řekla.
Otázkou, kterou je podle ní třeba řešit, také je, co s rozléčenými pacienty. „Ti, kteří mají danou biologickou léčbu, která by mohla být podávána v regionu, se nyní po zveřejnění decentralizace onkologické léčby na regiony obracejí a ptají se nás, jestli by nemohli na léčbu k nám přestoupit. Ale v současné době zatím není předávání rozléčených pacientů průchodné,“ popsala Kučerová své zkušenosti.
Rozvoj ano, ale kontrolovaný
Na slova Marty Kučerové reagoval v diskusním panelu Evropské onkologické konference její bývalý šéf, přednosta komplexního onkologického centra Krajské nemocnice Liberec Jiří Bartoš. I on vidí spolupráci KOC a ROC spíše optimisticky. K ideálu, aby měl každý pacient dostupnou podobnou péči, se podle něj ovšem neblížíme. „Nespolupracujeme jen s jednou nemocnicí, máme na starosti region, který není jen geograficky vymezen Libereckým krajem, ale má přesah. A já si uvědomuji, jak velký je rozdíl mezi dostupností a možnostmi péče pro pacienta z Liberce a pro pacienta třeba ze Šluknovského výběžku,“ řekl na konferenci Bartoš.
„Zmíněná spolupráce s Jabloncem je skoro ideální, na druhou stranu musím říct, že je to jen poměrně úzký segment toho, o co se musíme snažit. Máme dobrou spolupráci s jinými nemocnicemi a pracovišti, nicméně i u nich vidím velký rozdíl v kvalitě. A tato různost kvality potom částečně ovlivňuje naše výsledky,“ upřesnil.
Liberecký primář obecně jednoznačně podporuje rozvoj, musí ale podle něj být kontrolovaný. „Je třeba hlídat a individuálně vyhodnocovat místní znalosti, protože ty můžou být v různých krajích, místech, nemocnicích i centrech různé,“ míní Bartoš.
Složitější situace v Praze
O rozdílech mezi regiony mluvila také přednostka Onkologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Renata Soumarová, která předtím, než začala vést pražský KOC, vedla 15 let KOC v Novém Jičíně. „Organizace péče je v Praze a na severní Moravě diametrálně odlišná. Je to dáno odlišnou sítí poskytovatelů. Na severní Moravě bylo o něco přehlednější, kdo kam patří a kdo s kým spolupracuje, i když jsou tam státní i privátní subjekty. V Praze je situace v tomto směru méně přehledná, protože je tu dlouhá řada poskytovatelů a my v rámci KOC poskytujeme péči i pacientům, kteří byli diagnostikováni v jiném KOC,“ uvedla Soumarová a dodala, že kvůli tomu je složitější i srovnávání výsledků.
Možnost použit videokonferenci v rámci multidisciplinárních týmů, o které mluvila Kučerová, považuje Soumarová za dobré řešení, současné fungování týmů ale podle ní nepředstavuje problém. „Týmy fungují fyzicky, vždy když je pacient přijat s novou onkologickou diagnózou, fyzicky se scházejí jednotlivé odbornosti. A pokud je pacient referován ze vzdálenějších nemocnic, zatím to neprobíhá formou videokonference, ale bohužel v papírové formě. Nicméně pacient je v týmu bez problému probrán a poté předán zpátky s rozhodnutím, co s ním dál dělat,“ vysvětlila Soumarová.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO holding, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
