Spalničky. Ilustrační foto: Wikipedia

Sedm lidí v EU podlehlo spalničkám, klesá proočkovanost

Nikdo by neměl zemřít na spalničky v době, kdy existuje spolehlivá prevence v podobě očkování. Přesto od začátku letošního roku v důsledku spalniček zemřelo v zemích Evropské unie nejméně sedm lidí. Vyplývá to údajů Evropského střediska pro kontrolu nemocí (ECDC). Dlouhodobý pokles proočkovanosti, který se týká celého kontinentu, si tak vybírá daň v podobě nárůstu počtu nemocných.

Počet případů spalniček v evropských zemích od začátku letošního roku opět roste. Případy spalniček byly potvrzeny ve 40 z 53 zemí, které Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí do evropského regionu (krom evropských zemí i země střední Asie a Izrael). Vyplývá to z údajů Evropského střediska pro kontrolu nemocí (ECDC), které předpokládá, že v regionu bude nárůst počtu případů i nadále pokračovat.

Spalničky jsou nejen vysoce nakažlivé, ale mohou mít i velmi závažný průběh. To potvrzují i údaje ECDC, podle nichž od začátku letošního roku v Evropské unii v důsledku spalniček zemřelo nejméně sedm osob – šest lidí v Rumunsku, jeden člověk v Irsku. To, že i navzdory možnostem moderní medicíny, dochází také v Evropě k úmrtím v důsledku spalniček, potvrzuje také případ teprve sedmiměsíčního rumunského kojence, který se nakazil od svého staršího neočkovaného sourozence. Dítě zemřelo na konci loňského roku. V zemi byl dokonce v prosinci 2023 vyhlášen stav epidemie, protože spalničky byly potvrzeny ve většině regionů Rumunska.

„Nikdo by neměl umírat na spalničky. Nárůst počtu případů spalniček, vysoce nakažlivého, ale preventabilního onemocnění, je výraznou připomínkou toho, že by členské státy měly maximalizovat své úsilí o dosažení a také udržení vysoké proočkovanosti proti všem onemocněním, kterým lze předejít očkování,“ zdůraznila v prohlášení pro média Andrea Ammonová, ředitelka ECDC. „Vakcíny jsou bezpečným a účinným nástrojem, jak snížit zdravotní zátěž, kterou představují infekční onemocnění, a zároveň se vyhnout zbytečným ztrátám na životech,“ dodala.

Vysoká proočkovanost jako klíč ke zvládnutí situace

Podle ECDC spalničky znamenají „hrozbu pro všechny věkové skupiny“, a proto je nezbytné udržet dostatečně vysokou proočkovanost. Ta by měla dosáhnout (pokrytí dvěma dávkami vakcíny) alespoň 95 procent populace. Realita je však taková, že tohoto cíle v současnosti dosahuje jen minimum zemí regionu.

„Narůstající trend výskytu spalniček po celé Evropě je znepokojivý. Jedná se o nesmírně nakažlivé onemocnění, které může způsobit vážné komplikace, zejména u dětí a dalších zranitelných osob,“ zdůraznila Stella Kyriakidesová, evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. Dobrou zprávou podle ní je, že spalničkám lze předcházet očkováním a Evropa má dostatek bezpečných a účinných vakcín: „Očkování chrání a zachraňuje životy. Je to jeden z našich nejsilnějších nástrojů proti spalničkám a mnoha dalším infekčním chorobám,“ dodala.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé, a proto se snadno šíří, jakmile proočkovanost poklesne pod potřebných 95 % (dvěma dávkami vakcíny). „Když vidíme další ohniska spalniček, musíme také vidět to, že pokrytí očkováním má mezery. Proto vyzývám všechny, aby si ověřili svůj vakcinační status, a také rodiče, aby se ujistili, že jejich děti mají aktuální očkování,“ vyzvala Kyridakis.

Pokles proočkovanosti řeší i Česko

Nejvyšší riziko představují spalničky pro kojence mladší 12 měsíců, kteří ještě vzhledem ke svému věku nemohou být očkováni. Vysoké riziko komplikací se podle ECDC týká také dětí mladších pěti let. Nicméně onemocnění může představovat vážný zdravotní problém také pro řadu lidí, kteří vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu mají oslabený imunitní systém. I oni jsou ohroženi vážnými zdravotními komplikacemi, včetně rizika úmrtí.

I proto je podle ECDC nezbytné pokrýt mezery v očkování, ať už se jedná o specifické komunity, jako jsou například uprchlíci, etnické menšiny či lidi, kteří žijí v přeplněných prostorech, jako například uprchlických táborech. To také znamená zesílit komunikaci s veřejností o tom, co spalničky mohou způsobit a opakovaně vysvětlovat, že je možné se proti nim bezpečně chránit očkováním.

Postačí, aby se v prostředí, kde je proočkovanost nízká, objevilo pár případů a infekce se rychle šíří. I proto je podle ECDC nutné, aby všichni zdravotníci bez ohledu na svou specializaci naučili rozpoznat příznaky spalniček a případy jejich výskytu tak byly včas hlášeny, aby mohla být přijata potřebná opatření.

První čtyři případy spalniček v letošním roce byly potvrzeny také v Česku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) k 5. únoru byly spalničky potvrzeny Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, příušnice a parvovirus B19 v těchto případech: žena (13 let), neočkovaná, ruská národnost, pravděpodobně import z Ruska, muž (30 let), neočkovaný, ázerbájdžánská národnost, import z Ázerbájdžánu, žena (2 roky), neočkovaná, národnost česká, žena (32 let), údajně očkovaná, nelze ověřit, uzbecká národnost, import z Uzbekistánu. U jednoho pravděpodobného případu ženy (43 let) české národnosti, která byla údajně očkována, ale nebylo možné ověřit, byl v té době ještě v laboratoři vyšetřován vzorek.

Výskyt dalších případů vzhledem ke klesající proočkovanosti nelze vyloučit ani v Česku. „Vzhledem k nárůstu počtu případů spalniček ve světě i v ČR připomínáme, že jedinou prevencí onemocnění je očkování,“ zdůraznil SZÚ ve zprávě pro média.

Ludmila Hamplová