Po týdenní hospitalizaci v nemocnici v rumunském Brašově zemřelo teprve sedmiměsíční dítě, které se nakazilo spalničkami od svého staršího neočkovaného bratra. Kojenec kvůli svému věku ještě nemohl být proti spalničkám očkován. Jedná se o první úmrtí od začátku letošního prosince, kdy byl v zemi kvůli spalničkám vyhlášen stav epidemie. Oznámil to rumunský Úřad pro ochranu veřejného zdraví.
Více než dva tisíce případů spalniček se objevilo v Rumunsku, kde byl 5. prosince oficiálně vyhlášen stav epidemie. Případy infekce byly hlášeny v 29 z celkem 41 regionů země. Jak připomíná medicínský portál STIRIMED, jedná se už o druhou epidemii spalniček v Rumunsku během posledních osmi let. Bohužel země nyní registruje i první případ úmrtí v důsledku spalniček od začátku letošní epidemie. Jednalo se o sedmiměsíčního kojence, který zemřel po týdenní hospitalizaci na dětském oddělení nemocnice specializované na léčbu infekčních onemocnění v Brašově. Vzhledem ke svému věku ještě dítě očkováno být nemohlo. Nakazilo od svého tříletého neoočkovaného bratra.
Rumunský zpravodajský portál LIBERTATEA uvádí, že situace v zemi je „alarmující“. Od 1. ledna letošního roku do 10. prosince bylo v zemi zaznamenáno celkem 2010 případů spalniček. „Epidemie spalniček je mnohem více znepokojující, je to realita, důsledek zbytečných, nelogických kampaní proti očkování. Spalničky mohou mít nebezpečný průběh u dětí a neočkovaných dospělých. Je hanba, že se to děje, když je možné všemu předejít očkováním,“ shrnula situaci profesorka Doina Azoicăiová, někdejší předsedkyně Rumunské epidemiologické společnosti.
Proočkovanost proti spalničkám je v Rumunsku velmi nízká. Podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví dostalo jedno dávku vakcíny pouze 78 procent dětí, přičemž potřebné dvě dávky jen 62 procent. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by však proočkovanost měla být alespoň 95 procent, aby bylo možné přerušit řetězec přenosu infekce. „Proočkovanost je na úrovni 60 až 65 procent, a to u důležitých vakcín proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné obrně. Čelíme situaci, kdy společnost prochází krizí nedůvěry, krizí, která se projevuje především odmítáním řady preventivních medicínských zásahů,“ citoval rumunský medicínský portál videomedicina.ro Valerii Herdeaovou, předsedkyni Asociace pediatrů pro vzdělávání v rodinném lékařství. Podle ní je naprosto nezbytné, aby v Rumunsku došlo ke zvýšení proočkovanosti: „Epidemie spalniček před sedmi lety stála 64 dětských životů. Byly to neočkované děti. Čím více závažná byla situace, tím paradoxněji narostlo odmítání očkování.“
Zbytečné úmrtí na spalničky. Na vině je pokles proočkovanosti
Simin Aysel Florescuová, která vede jednu z klinik ve specializované nemocnici pro infekční choroby Boli Infecţioase „Victor Babeş“ din Capitală v Bukurešti, považuje za „naprosto strašné“, že došlo k úmrtí malého dítěte v důsledku očkováním zcela preventabilním onemocněním. „Je naprosto strašné, že se něco takového stalo znovu, smrt kvůli nemoci, jíž lze perfektně předejít očkováním. Toto by se nemělo stávat opakovaně, ale přesto se to děje, a to z řady důvodů. Avšak je absolutně tragické, že v podmínkách moderní medicíny, v podmínkách, kdy máme tak velké znalosti a kdy víme, že tyto vakcíny jsou bezpečné a kdy současně víme, že spalničky jsou velmi nakažlivé a šíří se extrémně rychle, zejména mezi členy rodiny a těmi, kteří nejsou očkovaní. I za těchto podmínek se něco takového stále může stát. Je to pro mě nemyslitelné jako pro lékařku a myslím, že je to nemyslitelné i pro kohokoliv dalšího,“ řekla.
Rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rafila uvedl, že příčinou epidemie spalniček je pokles proočkovanosti a to, že je v populaci velké množství neočkovaných jedinců. I proto ministerstvo sáhlo ke změně očkovacího kalendáře, kdy se nově v zemi očkují již kojenci od 9 do 11 měsíců. Očkování se podle ministra stalo „obětí vlastního úspěchu“: „Tím, že jsem byl očkován já, vy, vaše děti, bylo mnoho nemocí, o kterých jsem slyšel, ale nikdy jsem je neviděl. Slyšel jsem o záškrtu, ale nikdy jsem neviděl žádný případ záškrtu. Slyšel jsem o poliomyelitidě, ale nikdy jsem žádný případ poliomyelitidy neviděl. Nicméně je pravda, že jsem se setkal s lidmi, kteří měli následky poliomyelitidy. Nicméně všechny tyto nemoci, které takzvaně vymizely, jsou nyní v nebezpečí opětovného návratu spolu s poklesem proočkovanosti. V řadě zemí se objevují případy infekcí, zejména importované, ale my nesmíme polevit, protože každý případ, který se objeví v zemi, kde obyvatelstvo není dostatečně proočkováno, může vést k šíření nemocí. A my nic takového nechceme. Mysleme na to, že máme válku na hranicích a na Ukrajině jsou problémy s proočkovaností a my musíme udělat vše proto, aby děti v Rumunsku byly chráněny,“ citoval ministra zpravodajský portál REPORTER24.
Případy spalniček podle UNICEF rychle přibývají v Evropě i Střední Asii
Nejen Rumunsko, ale celý region Evropy a Střední Asie je ohrožen šířením spalniček kvůli výraznému poklesu proočkovanosti proti tomuto vysoce nakažlivému onemocnění. Od začátku letošního roku do 5. prosince UNICEF v zemích Evropy a Střední Asie registroval celkem 30 601 případů spalniček, což znamená oproti předchozímu roku dramatický nárůst o 3 266 procent. Pro srovnání v roce 2022 bylo ve stejném regionu hlášeno pouze 909 případů spalniček. Jen mezi říjnem a listopadem letošního roku se počet případů spalniček téměř zdvojnásobil.
„Neexistuje jasnější důkaz poklesu proočkovanosti než nárůst počtu případů spalniček. Takto dramatický nárůst vyžaduje naší naléhavou pozornost a přijetí opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví s cílem ochránit děti před touto nebezpečnou a smrtelnou nemocí,“ uvedla Regina De Dominicisová, ředitelka UNICEF pro Evropu a Střední Asii. Podle UNICEF mají spalničky „zničující dopad“ na zdraví dětí. Mimo jiné spalničky způsobují dlouhodobé oslabení imunitního systému, což znamená vyšší riziko dalších infekčních onemocnění, včetně zápalu plic.
Nárůst počtu případů spalniček je podle UNICEF způsoben poklesem proočkovanosti v celém regionu, který je dán klesajícím zájmem o očkování. Ten se ještě snížil během pandemie, kdy se šířily dezinformace o očkování (nejen) proti covid-19 a obecně se snížila důvěra v očkování jako takové. V období mezi roky 2019 až 2021 zhruba 931 tisíc dětí v Evropě a Střední Asii nebylo úplně nebo částečně očkováno podle očkovacího kalendáře. Mezi těmito dětmi je i 327 tisíc dětí, které nejsou nijak chráněny očkováním, ačkoliv v daném časovém období měly projít rutinní vakcinací.
Ludmila Hamplová
