Až do listopadu 2019 vedl Nemocnici Znojmo dlouhých 17 let. Letos v březnu se do funkce vrátil. Jaké plány má Miroslav Kavka s největší krajem zřizovanou nemocnicí, která zaměstnává na 1200 lidí a jejímiž ambulancemi projde ročně přes 300 tisíc pacientů? Na to jsme se staronového ředitele, který je současně i hlavou tamní chirurgie, zeptali v exkluzivním rozhovoru. Promluvil také o hospodaření, energetických úsporách či kybernetické bezpečnosti.
S vedením znojemské nemocnice máte bohaté zkušenosti, vedl jste ji již v letech 2002–2019, jak se bude vaše stávající fungování lišit od předchozího období? Jsou před vámi nějaké nové výzvy, které v „předcovidové“ době nebyly?
Změnila se řada věcí. Určitě si v souvislosti s covidovou pandemií řada lidí uvědomila, že může nastat celospolečenské ohrožení a že fungující systém zdravotní péče je společensky stálou jistotou. Dále posílil význam péče o zdraví ve smyslu prevence a osobní odpovědnosti za své zdraví.
Co se týká výzev, jedná se hlavně o informovanost, komunikaci, PR nemocnice směrem navenek a jakási kultivace firemní kultury tak, aby naši pacienti byli spokojeni nejen po stránce medicínské, ale i z pohledu informovanosti a tím prohloubení důvěry v naši nemocnici.
Co plánujete učinit v nejbližší době? Je něco, co je třeba urgentně vyřídit?
Velmi rychle se podařilo uzavřít kolektivní smlouvu s odbory včetně LOK (Lékařského odborového klubu, pozn. red.) v naší nemocnici a dále velmi intenzivně řešíme nastavení ústavních pohotovostních služeb, abychom naplnili zákonné limity přesčasové práce. Je to velmi náročné a pro fungování péče v České republice je to do značné míry přelomové v rámci všech zdravotnických zařízení. Pokud se týká dalších urgentních věcí, řešíme odbornost ORL, personální zajištění a postupné znovuobnovení služeb v této odbornosti. Z pohledu nemocnice je ORL nezastupitelná odbornost a z pohledu pacientů je velmi komplikované dojíždět na ORL pohotovost až do Brna.
Jaké máte s nemocnicí plány ve středně až dlouhodobém horizontu?
Stabilizace personálního stavu, dokončení rekonstrukce a posílení některých odborností až na úroveň center. V rámci nemocnice v současnosti funguje Regionální onkologické centrum ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem, výhledově by se Znojmo mohlo stát i komplexním onkologickým centrem vzhledem ke spádovosti až 150 000 až 180 000 obyvatel. Související je odbornost hematologie a hematoonkologie a další. Dále chci navázat na své předchozí působení v pozici ředitele a posílit přeshraniční spolupráci, která v posledních letech bohužel velmi vázla.
V Nemocnici Znojmo zrovna probíhá rekonstrukce budovy H za 17 milionů korun, jejímž cílem je vybudování urgentního příjmu. Jde zatím vše podle plánu?
Na urgentním příjmu velmi intenzivně pracuji již od první chvíle ve funkci, je třeba dokončit projektovou dokumentaci, některé věci koncipovat jinak již ve vazbě na budoucí dokončení rekonstrukce celé nemocnice. Navíc se u nás jedná o urgentní příjem vyššího typu, tedy je nutné pracovat se všemi návaznými záležitostmi v rámci provozu nemocnice.
Jaká opatření přijímáte pro zajištění efektivity a udržitelnosti provozu nemocnice v rámci ekonomického rozpočtu? Řešíte například zlepšení energetické úspornosti?
Máme to v plánu opět i ve vazbě na strategii Jihomoravského kraje. Obecně je to dokončení rekonstrukce včetně kompletního zateplení budovy, postupná revize a výměna elektroinstalace, vybavení nemocnice systémem inteligentního řízení spotřeby energie, samozřejmě výhledově například i možnost realizace fotovoltaiky na střeše nemocnice, což se na jižní Moravě a konkrétně ve Znojmě nabízí.
Velkým tématem v zahraničí je kybernetická bezpečnost nemocnic. Jaký je její stav v Nemocnici Znojmo a jaké kroky se přijímají na zajištění bezpečnosti tamních IT systémů?
Chci prověřit současnou úroveň kybernetické bezpečnosti v nemocnici a opět ve spolupráci s krajem a jeho organizací – Jihomoravskou zdravotní a.s. tuto věc dotáhnout. Na druhé straně jsem si vědom, že každá nemocnice tento problém mohla řešit trochu jinak, tedy budu trvat na řešení, které bude dlouhodobě funkční a bude postavené na již fungující platformě.
Kromě ředitelství jste současně i primářem chirurgie. Jak lze tyto funkce stíhat vykonávat zároveň?
Tuto věc mám již vyzkoušenou z minulého období. Je to velmi náročné a není to pro každého, to připouštím. Na druhé straně si u všech manažerských rozhodnutí, která v rámci vedení udělám, mohu ověřit, zda fungují, či ne, přímo na svém oddělení, což vnímám jako velmi dobrou zpětnou vazbu. A samozřejmě pokud tyto věci fungují v rámci mého oddělení, pak mohou fungovat i jinde v nemocnici.
-fk-
