Až 50 tisíc lékařů. Takový je deficit německého vzdělávacího systému za posledních deset let. Německo přitom dlouhodobě čelí nedostatku zdravotnického personálu a o svém problému již řadu let ví. Bez zahraničních pracovníků v bílých pláštích by byl německý zdravotnický systém ve stávající podobě neudržitelný. Reforma vzdělávání přitom letos v únoru uvízla na mrtvém bodě. „V příštích letech nám budou plošně chybět nejen praktičtí lékaři,” uvedl podle odborného deníku Deutsches Ärzteblatt spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.
Německé obyvatelstvo čekají v příštích letech stále se rozšiřující mezery v dostupnosti lékařské péče. Ne snad ani proto, že by se německá ekonomika dostávala na hranu svých možností, ale proto, že lékařský stav u našich západních sousedů stárne a lékařské fakulty neprodukují dostatečné množství absolventů, aby stárnoucí doktory nahradili.
„Za posledních deset let jsme nevzdělali asi 50 tisíc lékařů. Proto nám v příštích několika letech budou plošně chybět praktičtí lékaři,” cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha, který před deficitem lékařů, lékařek a dalšího zdravotnického personálu varoval ve večerní zpravodajské relaci televize ARD.
Zrušení stropů pro odměny praktiků
Lauterbach tak upozornil na skutečnost, že každoročně z lékařských fakult a dalších vzdělávacích zařízení zaměřených na medicínu, vychází o pět tisíc absolventů méně, než by bylo pro personální udržitelnost německého zdravotnického systému žádoucí.
„Ocitneme se ve velmi obtížné situaci s dostupností lékařské péče. Budoucí nedostatek si zatím nedovedeme skutečně představit,” dodal. Karl Lauterbach připomněl jím chystaný zákon, který by měl zvýšit motivaci pro studium medicíny se zaměřením na praktické lékařství.
Podle Lauterbachových představ by mělo dojít ke zrušení horních limitů odměn pro praktické lékaře. Od tohoto opatření si spolkový ministr zdravotnictví slibuje přilákání většího počtu mladých talentů ke studiu. „Pokud tato omezení zmizí, větší část mladých lékařů se rozhodne stát praktickými lékaři. Ale dokonce i poté bude nedostatek vážný,” varoval dále Lauterbach s tím, že jím navrhovaný krok musí přijít okamžitě.
Nedohoda mezi spolkovou vládou a vládami zemskými
Nejde ale o jedinou změnu, která má zajistit více zdravotnického personálu nahrazujícího lékaře odcházející do penze. Karl Lauterbach chce, aby se zvětšovaly počty absolventů medicínských studií, což ale znamená i navýšení počtu studijních míst. Šéf zdravotnického rezortu si ale stěžuje, že některé spolkové země nechtějí na studijní místa dát více peněz. „Během dalších deseti let nám bude chybět dalších 50 tisíc lékařů. To už pocítí každý,” dodal.
Právě reforma medicínského studia měla být součástí reformních kroků, které Karl Lauterbach připravil a spolková vláda byla připravena o nich jednat a postupně je prosazovat. V principu šlo o to, aby se změnil systém studia včetně aprobačního řádu. Reforma však narazila na nedohodu mezi spolkovou vládou a vládami jednotlivých spolkových zemí o tom, jak bude větší počet studijních medicínských míst financován.
Spolková vláda reformu medicínského vzdělávání v reakci na postoj zemských vlád před přibližně dvěma měsíci odložila, reforma od té doby stojí na mrtvém bodě. Nový způsob vzdělávání měl přitom platit už od podzimu 2027, nyní to ale vypadá, že se termín nestihne, pokud se na reformě medicínského vzdělávání obě strany vůbec kdy shodnou.
Čtyři roky zpoždění
Současný stav tak způsobuje frustraci mezi studenty a uchazeči o studium medicíny. „Udržitelné vzdělávání lékařů v Německu nesmí trpět kvůli nevyřešené otázce kolem financování spolkovou vládou a zemskými vládami. Včasné rozhodnutí a řádná implementace reformy je nesmírně důležitá pro všechny zúčastněné,” řekl deníku Deutsches Ärzteblatt Pascal Markus Lemmer, referent pro vnější vztahy Spolkového zastoupení studentů medicíny v Německu.
Problém je o to hlubší, protože o reformě medicínského vzdělávání se v Německu hovoří přinejmenším od roku 2017. A měla být spuštěna už v roce 2020. Současné přešlapování na místě tak kritizuje také šéf Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt. „Novela aprobačního řádu je součástí takzvaného Master plánu studia medicíny 2020, o kterém rozhodla spolková vláda a zemské vlády v březnu 2017. S touto reformou jsme již čtyři roky ve skluzu. Za žádných okolností by to nemělo selhat na posledních metrech tohoto pomyslného běhu,” řekl Reinhardt. Osud reformy medicínského vzdělávání v Německu tak zůstává zatím stále nejasný.
Zdeňka Musilová
