Nový typ služby na sociálně zdravotním pomezí či možnost poskytovat zdravotní péči ve více typech sociálních služeb – to jsou jedny z hlavních novinek změnového zákona ošetřujícího sociálně zdravotní pomezí. V návaznosti na vnější připomínkové řízení ovšem nyní ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí přistoupila k některým úpravám (o původní podobě novely jsme psali zde). Mezi ty hlavní patří srovnání původně nevyvážené situace, kdy poskytovatel sociálních služeb, který chce nabízet nový typ služby, musí získat oprávnění dle zákona o zdravotních službách, v podobné situaci ovšem zdravotnické zařízení registraci dle zákona o sociálních službách nepotřebovalo – což bylo nyní napraveno. Vedle toho došlo k úpravě možnosti, že zdravotní pojišťovna může při porušení povinnosti vypovědět zařízení sociálních služeb smlouvu, kdy nově by takové zařízení muselo hřešit opakovaně.
„Změnový zákon, která mění tři předpisy, přináší dvě nové věci. Za prvé vznikne nová služba – sociálně zdravotní lůžková péče jako kombinace lůžkové zdravotní služby a pobytové sociální služby. Tento dílek v současné mozaice chybí a bude určen pro ty osoby, které jsou příliš nemocné na to, aby byly v „klasické“ pobytovce, ale kdyby byly na lůžku v nemocnici, nebylo by o ně dostatečně postaráno – je ohrožena jejich důstojnost. Druhá věc, kterou zavádíme, je, že i v nepobytových sociálních službách bude možno poskytovat zdravotní péči. Když totiž máte nějakou zdravotní potřebu, například přijímáte potravu gastrosondou, vyvstává při využití těchto služeb bariéra, protože vás bez zdravotního personálu nepřijmou,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by vláda mohla změnový zákon projednat první či druhý týden v květnu, takže by v závěru měsíce mohl jít do prvního čtení. Schvalování vidí ministr velmi optimisticky – domnívá se totiž, že by zákon mohl 1. října začít platit s tím, že by účinnost byla naplánována od ledna 2025 (některá ustanovení později).
„Roky se potýkáme s tím, že v zařízeních jednoho resortu umíme perfektně jeden druh služeb, ať už sociálních, nebo zdravotních, ale my potřebujeme zajistit péči v obou těchto oblastech,“ podtrhává Marian Jurečka.
„Poskytovatel sociálně zdravotní péče je ten, kdo poskytuje jak sociální, tak zdravotní složku péče. Nově zavádíme, že by to měl vždy dělat na základě platného oprávnění nebo registrace. Nyní je to tak, že v sociálních službách funguje odbornost 913 (zdravotní sestra v sociálních službách, pozn. red.), a to na základě výjimky. Opačně zase funguje paragraf 52 pro sociální služby ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje sociální služba bez platné registrace. Stávající stav má ty dopady, že se pak na poskytovatele nevztahují plné povinnosti, a my tak plně negarantujeme vysokou kvalitu služeb,“ popisuje vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV Zdislava Odstrčilová.
Na tomto místě ministerstva také přistoupila ke změně v návaznosti na připomínkové řízení, kdy si řada míst stěžovala na nerovné podmínky zdravotního a sociálního sektoru. V původní verzi návrhu totiž poskytovatel sociálních služeb, který by chtěl začít poskytovat novou lůžkovou sociálně zdravotní službu, musel získat také oprávnění podle zákona o zdravotních službách, zatímco zdravotnické zařízení, jež by mělo v úmyslu poskytovat tu samou službu, by registraci podle zákona o sociálních službách mít nemuselo (více o připomínkách zde). To se v aktuální verzi mění a tato povinnost tu bude.
„Nosičem je sociální služba. Pokud se touto cestou rozhodne jít nemocnice, první, co se bude zkoumat, je splnění podmínek sociální registrace,“ poukazuje Odstrčilová.
Výjimka v sociálních službách: platba za lůžkoden
V novém typu služby určené pro ty nejvíce závislé klienty/pacienty by mohl být i další zdravotník, například fyzioterapeut či nutriční terapeut, takže by měla být zajištěna komplexní péče. Úhrada by pak měla probíhat platbou za lůžkoden, v níž je zahrnuta i práce těchto odborníků. Paušální platba bude stanovena pro několik kategorií pacientů (rozčleněných na základě indikace lékaře), přičemž ta nejnižší se má pohybovat kolem 1800 korun za lůžkoden.
„Nikdo nebude nucen ke změně režimu poskytování služby. Předpokládáme ale, že nový koncept bude výzvou i z hlediska strategického zvažování, jakým způsobem bude chtít poskytovatel péči o své klienty poskytovat. Nepůjde ovšem o žádný befel,“ podotýká Odstrčilová.
Cílem změny je také konec skrytých sociálních hospitalizací, kdy pacient zůstává ve zdravotnickém zařízení jen proto, že ho není kam propustit, protože se o sebe sám nepostará. Dnes je sice možné takového pacienta převést na tzv. sociální lůžko, zde ale nedostává sociální službu v odpovídající kvalitě. Tento typ péče by tak měl do roku 2029 skončit.
Návrh zároveň přichází s tím, že po 90 dnech dlouhodobé lůžkové zdravotní péče bude důvod k hospitalizaci u každého pacienta přezkoumán revizním lékařem s tím, zda trvá zdravotní indikace. To by mělo podle ředitelky odboru zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví Venuše Škampové vést k tomu, aby bylo v zařízeních s pacienty více pracováno.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tak akcentuje zvýšení kvality péče o konkrétního pacienta. „Uvědomuji si, že kvůli tomu tam také musí jít z pojištění více peněz. S tím počítáme,“ slibuje Válek.
Více služeb v terénu
Další změnou, kterou návrh přináší, je, že zdravotní sestry v sociální péči budou moci nově působit také v dalších sociálních službách (tedy nejen v domovech, jak je tomu nyní), a to jak pobytových, tak ambulantních – například ve stacionářích, centrech denních služeb či v odlehčovacích službách.
Sociální služby tak budou moci čerpat více ze zdravotního pojištění. „Navýší se úhrady od pojišťoven, protože se rozšíří rozsah toho, co mohou zařízení vykazovat – co za péči mohou provádět. Pokud zdravotní péči klientům nabídnou a zajistí, získají úhrady. Srovnali jsme přitom hrazení výkonů, pokud jsou ve stejné kvalitě,“ říká k tomu Vlastimil Válek.
Obě ministerstva tak počítají s tím, že se zároveň bude rozvíjet terénní a domácí péče, která podpoří lidi v tom, aby, pokud možno, mohli zůstávat ve svém sociálním prostředí. Tímto směrem měly směřovat i programy z OPZ, takže by se měly posílit pracovní síly v terénu, a plánují se i projekty zaměřené na case management. Díky tomu by také bylo možné ve střednědobém časovém horizontu zrušit sociální lůžka.
Ještě zmiňme jednu důležitou změnu, k níž došlo na základě připomínkového řízení. V tom bylo nezřídka kritizováno, že zdravotní pojišťovny, které mají vůči sociálním službám kontraktační povinnost, budou moci zařízení při porušení povinností potrestat vypovězením smlouvy až na pět let. Nyní bylo přistoupeno k úpravě, kdy tento krok sice nadále bude možný, ale jen tehdy, pokud se zařízení porušení dopustí opakovaně.
Pod MPSV má vzniknout ÚSIS
Na závěr zmiňme ještě jednu důležitou novinku týkající se sociálně zdravotního pomezí, kde nyní probíhá velmi důležitá změna. V současnosti ÚZIS dobudovává Národní sociální informační systém (NSIS), který po propojení s Národním zdravotním informačním systémem (NZIS) umožní poskytovat komplexní data.
„Tento stát 34 let nebyl schopen vidět, co se mu děje v sociální a zdravotní oblasti, když lidé přecházejí. Nevěděli jsme, kdy jaké služby a v jakém rozsahu potřebují,“ říká Marian Jurečka s tím, že nyní se přenášejí desítky milionů dat o čerpání příspěvku na péči, pracovních neschopnostech, invaliditách či o tom, jací klienti jsou v kterých zařízeních, a to deset let zpětně.
„Budeme moci dostat data o pacientech s Alzheimerovou chorobou, stařeckou demencí a dalšími chorobami, kdy jsou lidé v různých typech zařízení s různou kvalitou sociální a zdravotní péče. Nyní budeme vědět, o jakou péči jde, kolik stojí či v jakém rozsahu je poskytována,“ dodává Vlastimil Válek. Díky všem těmto datům pak bude možné plánovat rozvoj infrastruktury.
MPSV ve spolupráci se zdravotnictvím přitom od července spouští čtyřletý pilotní projekt, který by měl nastavit procesy při předávání dat na sociálně zdravotním pomezí. „Předpokládáme, že při MPSV vznikne plnohodnotný útvar ÚSIS (obdoba ÚZISu, tedy Ústav sociálních informací a statistiky, pozn. red.),“ uzavírá Zdislava Odstrčilová.
Michaela Koubová
