Nově spuštěná komplexní data ukazují vysoký počet úmrtí spojených s respiračními infekcemi, z nichž drtivá většina připadá na starší populaci. Přesto se v Česku stále nechává očkovat jen malé procento lidí.

Ministerstvo zdravotnictví spustilo přelomovou novinku – v reálném čase aktualizovaná data o očkování a šíření respiračních onemocnění přístupná i široké veřejnosti. Spolu s tím představil resort i údaje o končící sezóně respiračních nemocí a očkování proti chřipce. Do značné míry jsou varovné.

Ukazují, že od začátku září registrovali lékaři 1,8 milionu případů respiračních infekcí. Každý čtvrtý pacient přitom prodělal více než jedno respirační onemocnění. Kolem 10 % opakovaných infekcí přitom vykazuje i seniorní populace nad 65 let.

„Senioři jsou přitom nejvíce zatížení, mají v průměru tři a více vážných onemocnění, častá je u nich i ztráta soběstačnosti nebo vysoká míra invalidity. Infekce se jim vůbec nevyhýbají a představují pro ně obrovské riziko,“ upozornil na tiskovém brífingu ministerstva zdravotnictví ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Za pravdu mu dává i jiná statistika. Respirační infekce, mezi nimiž převažuje chřipka, si už v letošní sezóně (která ještě neskončila) vyžádaly 4 716 úmrtí hospitalizovaných pacientů, z nichž 91,5 % (4 316 případů) tvořili lidé nad 65 let. „Ti všichni mají přímo na úmrtním listě napsanou nějakou přímou nebo nepřímou asociaci na respirační onemocnění,“ upřesnil Dušek.

Na chvostu Evropy

Cestou, jak tuto křehkou populaci ochránit, je očkování. Ochranný efekt vakcinace proti chřipce je podle dostupných dat od 30 do 54 %. Stoupá s věkem, což je klíčové pro seniorní polymorbidní populaci, která je chřipkou nejohroženější.

„Data potvrzují, že ochranný efekt imunizace je u vakcíny proti chřipce reálný a pomáhá zabraňovat těžkým průběhům onemocnění a hospitalizacím. A to především u nejstarší populace,“ potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Mohlo by vás zajímat

Proočkovanost populace je ale i navzdory jasným datům v České republice dlouhodobě nízká – nepřesahuje 9 % a ani vysoce seniorní ročníky se nedostávají nad 30 %. V porovnání s jinými státy Evropy to je tristní. Podle dat z roku 2020 činila například v Dánsku proočkovanost populace nad 65 let 75 %, v Řecku 73,5 % a v Irsku 70,5 %. Česko dosáhlo 23,9 %, hůře na tom bylo jen několik zemí bývalého východního bloku, včetně sousedního Slovenska (12,8 %).

„Nízkou proočkovanost považuji za kaňku na zdravotní mapě České republiky. Jde o problém, o němž se musíme bavit,“ dodal Dušek. Upozornil i na silné regionální rozdíly v proočkovanosti proti chřipce v ČR. Nízká je především v Plzeňském, Moravskoslezském a Zlínském kraji, jak ukazuje následující mapa:

Zdroj: Prezentace Ladislava Duška

Částečně dobrou zprávou je, že podle dat dosahuje proočkovanost v pobytových sociálních službách 55 %. „Je skvělé, že je to výrazně více než v celé populaci. Zároveň je to ale absolutně nedostatečné, mělo by to být mnohem víc,“ míní ředitel ÚZIS.

Upozornil i na významný finanční aspekt u pracující populace. „Na dočasných pracovních neschopnostech, jejichž důvodem jsou respirační choroby, stráví Češi 27 tisíc ‚člověkoroků‘. Jinými slovy jako kdyby 27 tisíc produktivních lidí nechodilo celý rok do práce,“ uvedl.

Málo preventivních prohlídek

Odborníci se zamýšleli i nad tím, jak proočkovanost seniorní populace zvýšit. „Spolupracujeme s kolegy z odborných společností i se zástupci asociací, které sdružují seniory, a s asociací poskytovatelů sociálních služeb. Společně se snažíme zvyšovat informovanost seniorů,“ popsala hlavní hygienička Barbora Macková.

K tématu:

Podle Duška je jedním z problémů i fakt, že senioři, kteří nežijí v pobytových zařízeních, nechodí na preventivní prohlídky. „Často jsou v péči ambulantních specialistů – diabetologů a kardiologů. A s dostatečnou frekvencí nenavštěvují preventivní prohlídky u praktických lékařů,“ poznamenal. A zmínil i obecnou nedůvěru části Čechů k očkování. Ti nezřídka svým blízkým seniorům očkování rozmlouvají.

„Bohužel to opravdu často vídáme v praxi. Senior by se chtěl rád nechal očkovat, ale nechce naštvat své příbuzné. Snažíme se s takovými příbuznými mluvit. A komunikace často pomáhá odbourat strach z neznámého a rozptýlit efekt různých zkreslených informací z doslechu,“ potvrdila jeho slova místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Hana Vaňková.

Důležitá je u seniorů podle ní především vysoká míra porozumění tomu, jak ochrana vakcínou funguje a jak jim může pomoci udržet soběstačnost. „Senioři a lidé s chronickými onemocněními často říkají, že si chtějí udržet soběstačnost a vyhnout se zbytečnému oslabení po infekci. Očkování vnímají jako způsob, jak tomu předejít,“ dodala.