České zdravotnictví stojí před zásadní otázkou: Bude do budoucna stačit jen veřejné pojištění? Na kulatém stole Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb na to upozornil ředitel rozvoje a inovací AKESO František Vlček. Podle něj se systém bez nových zdrojů financování neobejde.
Základní problém je podle poskytovatelů zřejmý. Výdaje zdravotnictví rostou rychleji než jeho příjmy. Důvody jsou zřejmé – stárnutí populace, nárůst chronických onemocnění i zavádění stále dražších technologií a léčiv.
„Rozevírají se nůžky mezi tím, jak dnes vypadají příjmy a výdaje ze zdravotního pojištění,“ popsal Vlček. Stávající trend v následujících letech rozhodně neustane, spíše naopak bude gradovat. A právě to otevírá debatu, odkud vzít další peníze.
Efektivita nestačí
Zdravotnictví se už dnes snaží hledat úspory a zvyšovat efektivitu – ať už přes digitalizaci, přesun péče do ambulantního nebo domácího prostředí nebo změny kompetencí zdravotníků. Všechny tyto kroky podle ředitele rozvoje a inovací AKESO dávají smysl a je nutné v nich pokračovat.
Podle dostupných analýz to ale stačit nebude. Zdravotnictví musí hledat nové zdroje financování i mimo veřejné pojištění.

Peníze, které už v systému jsou, jen neoficiálně
Debata o větším zapojení soukromých peněz do zdravotnictví často budí emoce. Vlček ale upozorňuje, že pacienti už dnes hledají cesty, jak si tyto služby zajistit, často mimo legislativní rámec. Mezi konkrétní příklady patří:
- organizace a koordinace péče nebo prevence,
- komfortní služby, jako je ubytování či doprovod,
- možnost absolvovat více výkonů v jednom dni,
- doplatek za rozdíl mezi standardní a preferovanou variantou léčby.
Kromě přímých plateb se nabízí i další nástroje, například komerční připojištění nebo klubové členství u poskytovatelů. Této poptávce lze podle soukromých poskytovatelů vyjít vstříc stanovením transparentních pravidel a tím přesunout finanční zdroje z šedé ekonomiky do legálního systému financování zdravotnictví.
Varováním před krizovým scénářem
Jakákoli změna financování musí být podle Vlčka opatrná, postupná a založená na širší shodě. „Aby ji jedna politická reprezentace nezavedla a druhá, která ji střídá, zase nezrušila,“ podtrhl.
Čtěte také
- Zdravotníci umí víc, než jim systém dovolí. Soukromí poskytovatelé chtějí změnu kompetencí
- Poptávka roste, systém nestíhá. Jak zachránit domácí péči ve 4 krocích
Zároveň varuje před opačným scénářem, který hrozí v případě, že neuděláme nic. „Můžeme být vystavení situaci, kdy změny budou muset být rychlé, v režimu krizového managementu, a tudíž budou hodně bolet. Nebo budou muset být plošné, jako například navýšení odvodů na zdravotní pojištění, což bude bolet i ty nejslabší,“ doplnil.
