Aktuální epidemie hantaviru nutí Evropu čelit nepříjemné pravdě – vakcíny nebo léky proti některým nebezpečným virům se nikdy nedostanou na trh. Ne proto, že by to bylo vědecky nemožné, ale proto, že jejich vývoj není pro farmaceutické společnosti komerčně atraktivní. Evropská unie se proto stále intenzivněji připravuje na to, že tuto mezeru zaplní sama.
Některé patogeny mohou být natolik nebezpečné, že vyvolají potřebu krizových řešení v celé Evropě. Ale zároveň jsou z komerčního hlediska příliš neatraktivní na to, aby se proti nim vyvinuly plnohodnotné vakcíny.
„Aktivně proto zkoumáme několik cest, jak chránit občany před touto prioritní hrozbou,“ řekl evropský komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas europoslancům během čtvrteční plenární debaty o reakci EU na aktuální situaci.
Tu podle něj není radno podcenit. „Lhostejnost není řešením. V EU zatím neexistuje žádná schválená vakcína ani specifická léčba proti hantavirům,“ varoval.
Věda své odvedla
Samotná debata v EU se zaměřila především na koordinaci v nouzových situacích, repatriační lety, mechanismy civilní ochrany a poučení z pandemie covidu. Z vyjádření Evropské komise však vyplynula i širší změna, k níž v Bruselu v současné době dochází. Evropa se stále více připravuje na to, že zaplní mezery v oblasti vakcín, které trhy samy o sobě nikdy nevyřeší.
Hantaviry jsou sice nebezpečné a často smrtelné, lidé se jimi ale infikují relativně zřídka ve srovnání se sezónními respiračními viry nebo významnými endemickými infekčními chorobami. Proto byla v minulosti motivace investovat do nákladných programů vývoje vakcín nízká. Navzdory dlouholetému vědeckému pokroku je tak globální vývoj vakcín proti hantavirům omezený a roztříštěný.
„Vědeckou práci jsme odvedli. K posunu vakcín vpřed jsou zapotřebí jiné síly – trhy, vláda,“ řekl k tomu žurnálu Nature americký virolog Jay Hooper.
Mohlo by vás zajímat
Zacelit nebezpečnou propast
„Prostřednictvím naší strategie lékařských protiopatření a programu Horizont Evropa podporujeme slibné kandidátní vakcíny a léčiva proti hantavirům,“ řekl komisař Tzitzikostas zákonodárcům. Zmínil také, že hantaviry byly formálně zahrnuty do komplexního hodnocení priorit zdravotních hrozeb, které Evropská komise přijala na začátku letošního roku.
„Velmi úzce spolupracujeme také s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Konzultujeme s členskými státy jejich aktuální přístup k léčbě i jejich potřeby v oblasti zásobování,“ dodal.
Poukázal také na roli výzkumných ekosystémů financovaných z veřejných prostředků při vyplňování mezer způsobených slabými komerčními pobídkami. „Zavádíme specializované nástroje k posílení výzkumného systému. Ten je nezbytný v případě jakékoli mimořádné zdravotní situace,“ uvedl.
A doplnil, že v oblasti klinických hodnocení probíhá výměna v rámci bohatého ekosystému výzkumu a inovací, včetně sítí výzkumných pracovišť a infrastruktur. Daří se to díky partnerství BE READY.
Před několika dny EU také oznámila, že v programu Horizont Evropa vyčlení 73,7 milionu eur na podporu Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie (CEPI). Ta vyvíjí kapacity pro rychlou reakci v podobě vakcín proti nově se objevujícím patogenům.
„Souběžné epidemie hantaviru a eboly způsobené virem Bundibugyo nám jasně připomínají, že propast mezi hrozbami, kterým čelíme, a naší připraveností jim čelit, zůstává nebezpečně široká,“ konstatoval výkonný ředitel CEPI Richard Hatchett. CEPI si mimo jiné klade za cíl vyvinout vakcíny do 100 dnů od identifikace budoucí pandemické hrozby.
Nečelit krizím izolovaně
Debata o hantaviru se v europarlamentu stočila i k širší diskusi o připravenosti Evropy na souběžné globální epidemie. „V neděli Světová zdravotnická organizace prohlásila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,“ varoval Tzitzikostas.
Komise podle jeho slov už spolupracuje s WHO, Africkým centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a členskými státy. A zároveň vyhodnocuje dostupná lékařská protiopatření.
„V situaci, kdy zároveň čelíme i epidemii eboly, je nezbytné zůstat ostražití a plně využít náš rámec pro zdravotní bezpečnost a kapacity pro reakci na mimořádné zdravotní situace,“ řekl komisař. EU se podle něj už nemůže soustředit jen izolovaně na jednotlivé krize.
Čtěte také
- Smrtící ebola kousek od českých hranic. Berlínská nemocnice popsala, jak na tom nakažený muž je
- Vlastní země ho nechtěla. Bílý dům tajně bránil návratu lékaře nakaženého ebolou, tvrdí tisk
- Máme volná lůžka pro ebolu, ale jen pro Čechy. Vojtěch utnul spekulace o dalších cizincích
- Okamura se kvůli ebole pustil do vlády: Cizinec s podezřením na nákazu nemá v Česku co dělat
- Přehledně o ebole: Jak se přenáší a co se stane, když se nakazíte
Několik zákonodárců využilo debatu k tomu, aby se vyslovili pro silnější dlouhodobé investice do zdravotní bezpečnosti a posílení evropských koordinačních struktur: Komise se však opakovaně vracela k jednomu klíčovému poselství. Evropa nemůže čekat na další velký výbuch epidemie, než vybuduje systémy potřebné k reakci.
„Situace v oblasti globálních zdravotních hrozeb je zoufalá. Nedávné epidemie, včetně probíhající epidemie eboly, nám jasně připomínají, že musíme pokračovat v posilování naší připravenosti v oblasti zdraví,“ zdůraznil Tzitzikostas.
Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
