Lékařská věda dokáže po mozkové mrtvici zachránit život, ale o návratu k soběstačnosti často rozhoduje psychika a vůle pacienta. Nový pilotní projekt ministerstva zdravotnictví v devíti nemocnicích potvrdil, že přítomnost dobrovolníků není jen doplňkem péče, ale klíčovým faktorem, který prokazatelně zvyšuje motivaci k rehabilitaci a urychluje zotavení po vážném poškození mozku. Resort o výsledcích projektu informoval v tiskové zprávě.
Cévní mozková příhoda udeří v Česku každoročně u více než 25 tisíc lidí. Pro mnohé znamená radikální řez životem – ztrátu hybnosti, řeči i sebevědomí. Statistiky mluví jasně: jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí u nás. Právě v těchto kritických chvílích, kdy se pacient učí znovu ovládat své tělo, se ukázal jako neocenitelný prvek, který v nemocničním systému často chybí: čas a prostá lidská blízkost.
Více než jen návštěva
V roce 2025 se do unikátního projektu zapojilo devět specializovaných center po celé republice. Proškolení dobrovolníci vstupovali za pacienty už v raných fázích hospitalizace, a to i na jednotkách intenzivní péče. Jejich úkol byl jasný – pomoci s tréninkem komunikace a jemné motoriky a také poskytnout psychickou oporu.
„Dobrovolnictví ve zdravotnictví má obrovský smysl. Měl jsem možnost si roli dobrovolníka osobně vyzkoušet ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a viděl jsem, jak důležitý je lidský přístup zejména u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dobrovolníci přinášejí pacientům podporu, empatii a pocit, že na svoji situaci nejsou sami. Velmi si vážím všech, kteří svůj čas a energii věnují pomoci druhým,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Motivace jako motor rehabilitace
Lékaři potvrzují, že psychický stav pacienta je přímo propojen s fyzickým pokrokem. Pokud nemocný ztratí chuť bojovat, ani nejlepší rehabilitace nepomáhá. Dobrovolníci, doprovázení v některých případech i speciálně vycvičenými psy, dokázali tuto bariéru prolomit.
„Výsledky pilotního projektu jednoznačně ukázaly, že zapojení dobrovolníků u pacientů s cévní mozkovou příhodou je bezpečné, realizovatelné a velmi přínosné. Dobrovolnické aktivity podporují psychickou stabilizaci pacientů, motivují je ke spolupráci při rehabilitaci a pozitivně ovlivňují celkový průběh léčby. Důležitým předpokladem úspěchu je kvalitní koordinace dobrovolnického programu a úzká spolupráce se zdravotnickým personálem,“ vysvětluje lékařka a garantka projektu Ivana Štverka Kořínková.
Od pilotu k celostátnímu standardu
Úspěch v devíti nemocnicích nezůstane bez odezvy. Ministerstvo zdravotnictví už na základě získaných dat připravuje novou metodiku. Ta by měla usnadnit zavádění dobrovolnických programů i v dalších zařízeních po celé zemi.
Přínos totiž nepociťují jen pacienti, ale i jejich blízcí, kteří často čelí obrovskému psychickému tlaku. „Aktivitu s dobrovolníkem hodnotíme velmi pozitivně. Pomohla našemu blízkému udržet zájem o kontakt a komunikaci a více ho motivovala ke cvičení a rehabilitaci,“ popsala svou zkušenost rodina jednoho z pacientů.
Mohlo by vás zajímat
Podle Lenky Hynštové, vedoucí oddělení kvality zdravotní péče ministerstva, projekt potvrdil, že dobrovolnictví je smysluplnou součástí moderní medicíny: „Přínos dobrovolníků nevnímali pouze samotní nemocní a jejich rodiny, ale také zdravotnický personál. Dobrovolníci pomáhali vytvářet pozitivní atmosféru, podporovali hospitalizované v motivaci k rehabilitaci a přispívali k lepší spolupráci při léčbě. Výsledky projektu proto chceme využít pro další rozvoj těchto programů v českých nemocnicích.“
V současné době působí v českém zdravotnictví přes 3 600 dobrovolníků. Díky tomuto projektu je nyní jasné, že jejich role u nejtěžších diagnóz, jako je mrtvice, je nezastupitelná. Ukazuje se, že vedle špičkových technologií je to právě lidské slovo a stisk ruky, co vrací lidi zpět do života.
