Éra, kdy pacienti nosili lékařské zprávy v ruce od čerta k ďáblu, definitivně končí. Ministerstvo zdravotnictví posílá do vnějšího připomínkového řízení novelu, která zavede povinné eŽádanky či elektronickou dokumentaci. Pacienti navíc brzy uvidí své laboratorní výsledky v aplikaci EZKarta až pět let zpětně. Změny mají ušetřit miliardy korun.

„Startujeme další etapu digitalizace, která povede k tomu, po čem všichni roky volají. Jsme ve fázi, kdy máme sdílená data jen o předepisování léků. Veškerá ostatní data ve zdravotnictví takto sdílena nejsou. To se velmi brzy změní,“ řekl na středeční tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Stane se tak díky novele zákona o elektronizaci zdravotnictví, která nyní prošla vnitřním připomínkovým řízením a příští týden zamíří do meziresortu. Pokud vše půjde podle plánu, v září ji projedná vláda.

eŽádanka od poloviny příštího roku

Novela počítá se zavedením povinné eŽádanky od července příštího roku, v případě laboratorních žádanek ke konci roku 2027. Systém by přitom měl nabíhat postupně s tím, že na začátku příštího roku mělo být připojeno 70 % poskytovatelů. Díky eŽádance mají zmizet duplicity, což podle hrubých odhadů přinese v systému úspory v řádu jednotek miliard.

Spolu s povinnými eŽádankami bychom navíc měli získat zásadní novinku, totiž nástroj pro sledování čekacích dob. Díky tomu se také můžeme pustit do mnohem lepšího plánování kapacit.

Obíhat budou data, ne pacient

Dalším milníkem je 1. leden 2029, od kdy by měla platit povinná elektronická dokumentace. K tomu vznikají registrované výměnné sítě pro bezpečné sdílení dokumentace mezi poskytovateli a také sdílený zdravotní záznam. Díky němu lékaři uvidí výsledky vyšetření, a to i těch, která indikoval někdo jiný.

„Zkrátka aby pacient neobíhal s nějakými papírovými zprávami, které mu někdo dá do ruky a řekne, že je má odnést svému praktickému lékaři. Tak to dnes často vypadá. To asi není 21. století, jak bychom si ho představovali. Chceme, aby obíhala data, ne pacient s papírovými zprávami,“ podtrhává Vojtěch.

Lepší propojení zdravotní a sociální sféry

Součástí novely je také ještě lepší propojení dat mezi zdravotnictvím a sociálním sektorem. To je zásadní pro plánování péče a sledování toho, jaký širší dopad mají zdravotní intervence. Což bude mít s demografickým vývojem a nárůstem chronických pacientů zásadní význam. „Náklady v sociální oblasti jsou možná i vyšší než v té zdravotní,“ doplňuje Vojtěch.

„Budeme moci benchmarkovat chování poskytovatelů a lépe mapovat dostupnou péči v sociálních zařízeních s obrovským přínosem pro dlouhodobě nemocné a umírající pacienty,“ dodává šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Mohlo by vás zajímat

Nová úprava obsahuje i přípravu na evropské nařízení EHDS (Evropský prostor pro zdravotní data) a také zakotvení Národního registru vzácných onemocnění podle mezinárodních doporučení, který by měl centralizovat genomická a genetická data.

Vychytaná EZKarta na konci prázdnin

V neposlední řade novela posiluje práva pacientů na přístup k jejich elektronickým zdravotním údajům. Současně přitom pokračuje rozvoj dalších nástrojů elektronického zdravotnictví, včetně elektronizace preventivních a screeningových programů nebo služeb dostupných prostřednictvím portálu eZdraví a aplikace EZKarta.

„Elektronizace zdravotnictví dnes není pouze otázkou legislativy nebo datových systémů na pozadí. Naším cílem je, aby moderní digitální služby byly přirozenou součástí zdravotní péče a aby občané měli své zdravotní informace bezpečně dostupné na jednom místě. Portál eZdraví a aplikace EZKarta proto postupně rozšiřujeme o další služby, včetně přístupu k laboratorním výsledkům,“ konstatuje ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

Podle něj tak na konci prázdnin začne fungovat nová, rozšířená verze EZKarty, kde pacienti najdou mimo jiné výsledky svých laboratorních vyšetření pět let zpátky.