Popáleniny patří k nejzávažnějším úrazům. Každoročně se s nimi léčí přibližně jeden člověk ze sta. Významná část se týká dětských úrazů, u nichž bývají popáleniny často nejvážnější. U dětí převládají popáleniny z opaření (až v 90 % případů), u dospělých pak dominují úrazy plamenem. To vše je spojeno v létě s grilováním, jde o pády do ohniště a vždy o případy spojené s ohněm. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v tiskové zprávě upozornila, jak lze popáleninám předcházet a především co v případě úrazu nedělat.

„Dlouhodobě máme zhruba dvě třetiny dospělých pacientů a jednu třetinu dětských pacientů. Děti nejsou schopny vyhodnotit nebezpečí a rizika okolí, to je role nás dospělých. Naprostá většina termických úrazů je proto preventabilních. Nejhoršími místy na těle z pohledu popálenin jsou obličej, krk a ruce, tedy ty komunikativní a funkčně nesmírně důležité partie těla,“ říká přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a 3. LF UK v Praze Robert Zajíček.

Dodržujte bezpečnostní pravidla

„Apeluji na dodržování základních bezpečnostních pravidel pro práci i pro odpočinek. Přilévání akcelerátorů hoření do ohně, neopatrná manipulace s elektrickým zařízením pod napětím, horká káva na stole v blízkosti dítěte atd., to jsou jen některé příklady. Vždy je nutné dbát na bezpečnost dospělých i dětí,“ zdůrazňuje lékař.

Příčinami popálenin a opaření jsou nejčastěji horká voda a pára, následují popáleniny plamenem, elektrickým proudem a poleptání chemickými látkami. U dětí do tří let je převážně způsobuje dotek s horkou plochou (například sáhnutí na rozpálená kamna, plotnu, žehličku) a vařící voda.

Co dělat a naopak nedělat u popálenin

První pomoc při popáleninách

  • přerušit účinky tepla (sejmout oděv při opaření, uhasit hořící oděv; pevně lnoucí části oděvu nesvlékat),
  • zajistit ochlazení popálených ploch chladnou vodou (15–25 °C) – lokální bez omezení do úlevy od bolesti (minimálně 10 minut), rozsáhlé (nad 20 %) jen krátkodobě a jednorázově,
  • zakrýt popálené plochy sterilním materiálem (v případě nedostupnosti jinou čistou textilií),
  • sejmout náramky, prsteny, náušnice apod.

Co nedělat

  • neaplikovat celkové intenzivní chlazení,
  • nepřikládat ledové obklady,
  • nestrhávat puchýře nebo přiškvařený oděv,
  • nepoužívat masti, zásypy, dezinfekci nebo nestandardní krytí ploch věcmi z domácnosti, například bílek, sádlo, zubní pastu apod.

Pravidlo dospělé ruky

Pokud je postižená plocha větší než plocha ruky dospělé osoby, jedná se pravděpodobně o závažnější zranění:

  • menší plocha (do velikosti dlaně) – chladit a přikrýt,
  • větší plocha – přestat chladit a volat 155, riskuje se šok a podchlazení.

Popáleninové trauma přetrvává dlouho

Informace o první pomoci při různých formách popálenin najdete i na stránkách neziskového spolku Bolíto, který založila klinika popáleninové medicíny FNKV a jehož smyslem je pomáhat zvládat dětem s popáleninami situaci i po odchodu z nemocnice.

Podle Zajíčka si lidé často myslí, že po pomoci na popáleninové klinice budou pacienti vypadat stejně jako před úrazem. „To je velmi často nereálná varianta. Popáleninové trauma je spojeno s následky, nejčastěji jsou to jizevnaté změny kůže, které se ale mohou dále projikovat do celé životní trajektorie našich pacientů. I proto je součástí našeho týmu psycholog, který s pacienty i s jejich rodinami pracuje intenzivně, a nejen tady u nás, ale i po propuštění z nemocnice,“ zdůrazňuje.

Popáleniny si loni vyžádaly hospitalizaci 705 klientů VZP. Skoro polovina zranění se týkala dětí. „U popálenin jsou data každý rok už několik let po sobě podobná. Častěji jsou popálenými muži než ženy, což platí i pro mladší klienty do 18 let věku,“ říká Miroslav Jankůj, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Náklady na léčbu dosáhly 102 milionů korun. „Za pět let vzrostly skoro o 40 %,“ konstatuje Jankůj.