Obrazovky nejsou hlavním viníkem krize duševního zdraví mladých v Evropě. Jen zesilují problémy, které už existují. Pokud Evropská unie nebude jednat, může ji nečinnost během příští dekády stát až 1,68 bilionu eur. K tomuto závěru dochází nová studie Evropského parlamentu, kterou pro Evropskou parlamentní výzkumnou službu (EPRS) připravila společnost Ipsos.
Zpráva Cost of non-Europe, vypracovaná pro parlamentní Výbor pro veřejné zdraví (SANT), označuje krizi duševního zdraví mladých za rozsáhlý a narůstající problém. Navrhuje šest opatření, která by jej mohla pomoci zmírnit.
Každý pátý mladý člověk má duševní poruchu
Podle studie žije každý pátý mladý člověk v EU s diagnostikovatelnou duševní poruchou. Téměř polovina lidí ve věku 15 až 24 let, kteří potřebují odbornou péči, se k ní vůbec nedostane. Mezi nejčastější obtíže patří úzkosti a deprese a jejich výskyt dál roste.
Autoři upozorňují, že cena za nečinnosti může být vysoká. Pokud se situace nebude řešit, budou poruchy duševního zdraví mladých stát země EU v letech 2024 až 2033 přibližně 1,68 bilionu eur, tedy asi 177 miliard eur ročně. Do této částky se promítají vyšší výdaje na zdravotnictví, sociální systém i školství a také ekonomické ztráty způsobené nižší produktivitou. Náklady přitom podle studie porostou i navzdory tomu, že mladých lidí v Evropě ubývá.
Prevence je levnější než řešení krizí
Hlavním poselstvím studie je, že investice do prevence se dlouhodobě vyplatí. Podpora duševního zdraví ve školách a místních komunitách je podle autorů účinnější i levnější než léčba problémů ve chvíli, kdy už přerostou v krizi.
Nejsilnější důkazy podporují dvě opatření. Prvním je rozšíření programů zaměřených na podporu duševního zdraví a digitální pohody ve školách, například osvědčených iniciativ MindOut nebo Zippy’s Friends. Ty děti učí zvládat náročné situace i bezpečněji používat digitální technologie.
Druhým doporučením je vytvoření evropského rámce pro snadno dostupná centra včasné intervence určená mladým lidem. Inspirací jsou programy jako Headspace nebo Jigsaw, které nabízejí pomoc ještě před tím, než se psychické obtíže výrazně zhorší.
Obě opatření mají zaplnit mezeru mezi školní podporou a specializovanou psychiatrickou péčí. Právě zde dnes často zůstávají bez pomoci lidé s mírnými nebo středně závažnými obtížemi, zatímco čekací doby na dětskou a dorostovou psychiatrickou péči se pohybují v řádu měsíců, někdy i let.
Mohlo by vás zajímat
Pomoc má být dostupnější i bezpečnější
Další doporučení se zaměřují na širší podporu ohrožených skupin mladých lidí.
Studie navrhuje rozšířit takzvanou sociální preskripci (social prescribing), která propojuje zranitelné mladé lidi. Například ty, kteří nestudují ani nepracují, migranty, uprchlíky nebo mladé lidi z komunity LGBTQIA+, s mentory a aktivitami mimo on-line prostředí, jako jsou sport, umění nebo mládežnické organizace.
Dále doporučuje vytvořit evropský rámec pro hodnocení kvality a bezpečnosti aplikací zaměřených na duševní zdraví, který by uživatelům nabídl důvěryhodný přehled ověřených nástrojů.
Páté doporučení se týká důslednějšího prosazování stávajících evropských pravidel v digitálním prostředí. Platformy by měly nést větší odpovědnost za návykový design svých služeb, šíření škodlivého obsahu i spolehlivé ověřování věku uživatelů. Šesté opatření představuje lepší sběr dat a sledování vývoje duševního zdraví mladých napříč členskými státy.
Digitální technologie nejsou hlavní příčinou
Studie zároveň odmítá zjednodušený pohled, podle něhož za zhoršující se duševní zdraví mladých mohou především obrazovky nebo sociální sítě.
Většina duševních poruch se projeví už v mladém věku – tři čtvrtiny případů do 24 let. Manipulativní design digitálních služeb, algoritmy doporučující škodlivý obsah nebo konverzační aplikace založené na umělé inteligenci mohou podle autorů zvyšovat riziko u lidí, kteří jsou už zranitelní.
Jak ale upozorňuje spoluautor studie Yannick Vuylsteke ze společnosti Ipsos, digitální technologie nejsou hlavní příčinou problémů. Fungují spíše jako „zesilovač“, který prohlubuje už existující rizikové faktory.
Studie zároveň připomíná, že pro většinu mladých lidí je život on-line neutrální nebo přínosný, pokud je součástí vyváženého životního stylu a doplňují jej kvalitní vztahy mimo digitální prostředí. Spoluautor Martin Kuehnemund zdůraznil, že závěry studie vycházejí z dostupných vědeckých důkazů, nikoli z osobních názorů autorů.
Podle Vuylstekeho je nejúčinnější odpovědí rozvoj digitální gramotnosti a výuka bezpečného používání technologií, nikoli omezování přístupu k nim. Připomněl, že digitální technologie dnes využívá prakticky každý mladý člověk.
Co může udělat Evropská unie
Evropská unie nemůže přímo měnit národní systémy zdravotnictví ani školství. Může však regulovat digitální platformy, stanovovat společné standardy a financovat či koordinovat preventivní programy.
Navrhovaná opatření vycházejí z nástrojů, které už EU má k dispozici. Od programů EU4Health, Erasmus+ a Horizon Europe až po Akt o digitálních službách (Digital Services Act), směrnici o audiovizuálních mediálních službách nebo Akt o umělé inteligenci (AI Act).
Autoři zároveň upozorňují, že odhad nákladů ve výši 1,68 bilionu eur nepředstavuje přesný účet, ale ilustraci rozsahu problému. Vyčíslení nákladů jednotlivých opatření by podle nich mělo být součástí případného hodnocení dopadů, které by v budoucnu připravila Evropská komise.
K tématu
- Zákaz cílené reklamy i chatbota jako kamaráda: Europoslanec žádá tvrdší režim pro děti na sítích
- Motivují děti k násilí a ničí jim zdraví: Sociální sítě jsou největší hrozbou pro Evropu, varuje Sieper
- Jak chce EU ochránit děti před sociálními sítěmi? Pět problémů, které mohou její plány zkomplikovat
- Zákazy sociálních sítí dětem nepomohou. Brusel jde podle expertů špatnou cestou
Studie nyní poslouží jako podklad pro další práci výboru SANT. Přichází v době, kdy se ochrana duševního zdraví mladých dostává v Evropské unii stále více do popředí. Ministři zdravotnictví členských států už v červnu 2025 vyzvali k lepší ochraně dětí a dospívajících v online prostředí, včetně bezpečnějšího návrhu digitálních produktů a podpory mediální gramotnosti.
Zda se doporučení studie promění v konkrétní evropská opatření, zatím není jasné. Autoři jsou ale přesvědčeni, že investice do duševního zdraví mladých v rané fázi přinesou Evropě nejen nižší budoucí náklady, ale i zdravější a odolnější generaci.
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
