Výpadky paměti i konec ve škole. Klíšťata neničí životy jen lidem po padesátce

Myslíte si, že klíšťová encefalitida je nebezpečná jen pro starší lidi? Nová zjištění českých lékařů varují před opakem. Téměř 45 % pacientů má vážné zdravotní potíže ještě šest měsíců po kousnutí klíštětem. Poruchy spánku, paměti či bolesti hlavy se navíc u pacientů objevují bez ohledu na věk. A někteří kvůli nim musí opouštět školy či měnit zaměstnání.

Téměř 45 % lidí mělo podle studie českých vědců následky půl roku po prodělání klíšťové encefalitidy. Nejčastěji šlo o únavu nebo intoleranci zátěže, bolesti hlavy a poruchy paměti nebo koncentrace, prozradil hlavní autor studie Martin Slížek z Infekční kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka. Klinika na ní pracovala spolu s infekčními odděleními v Českých Budějovicích, Pardubicích a Fakultní nemocnicí Ostrava.

Každý rok v Česku lékaři evidují několik stovek nakažených touto nemocí. Loni jich bylo 703 a letos za prvních pět měsíců 43. Nejvíc případů se vyskytuje v létě a na podzim, kdy lidé častěji míří do přírody. Lidé nezřídka končí v nemocnicích a mají dlouhodobé následky.

U lidí nad 50 let 15x vyšší riziko úmrtí

„Co se týče pohybových následků, tam jsme dospěli ke stejným výsledkům jako některé předchozí studie. Riziko úmrtí nebo riziko následku paréz je dost věkově závislé,“ uvedl Slížek. Proto podle něj některé státy včetně Česka podporují očkování starších lidí, nad 50 let hradí vakcínu zdravotní pojišťovny.

Obecně platí, že u osob starších 50 let je riziko úmrtí 15x vyšší než u mladších. S přibývajícím věkem se přirozeně snižuje schopnost imunitního systému reagovat na infekce, což může přispívat k závažnějšímu průběhu onemocnění a vyššímu riziku komplikací.

Někteří musí změnit práci

Studie se zaměřila i na další dopady, jako jsou poruchy spánku, soustředění, paměti nebo bolesti hlavy.

„Dlouhodobě sledujeme, a teď to máme podpořené i našimi daty, že tyto následky nejsou věkově závislé. Vídáme je i u mladých lidí, u kterých zásadně ovlivňují jejich denní fungování. Potom musí například měnit práci nebo v ní úplně končit, ukončují studia a tak dál,“ doplnil Slížek.

Riziko závažného průběhu zvyšují také chronická onemocnění jako například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo ischemická choroba srdeční.

Mohlo by vás zajímat

Zásadní změna aplikace Záchranka. Nově v ní jsou všechny pohotovosti i lékárny, pomůže i v Alpách

„U nejzávažnějších pacientů je průběh špatný hned od začátku. Začínají většinou na JIP, po několika dnech, někdy i týdnech, se přesouvají na standardní oddělení. A pak většinou do nějakých rehabilitačních zařízení,“ popsala spoluautorka studie Dita Smíšková ze stejné kliniky Bulovky.

Na přeočkování lidé zapomínají

I když se zdá, že nemoc nebude probíhat dramaticky, může se nakonec na člověku trvale podepsat. „I pacient, který stůně zdánlivě nekomplikovaně, může mít do budoucna problém také s nějakými trvalými následky, které mu znemožňují dělat vše, na co byl zvyklý před nemocí,“ dodala Smíšková.

Závažnost onemocnění zvyšuje i skutečnost, že u klíšťové encefalitidy neexistuje specifická léčba. Lékaři mohou nemocným poskytnout pouze podpůrnou péči a léčbu zaměřenou na zmírnění příznaků. O to důležitější roli proto hraje prevence, zejména očkování.

Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. Očkování zahájilo asi 51 % populace. Pro dostatečnou ochranu jsou ale potřeba tři dávky vakcíny. Plné schéma přitom dokončilo 38 % lidí. Ještě více se pak zapomíná na přeočkování po třech letech. To podstoupilo jen 17 %.

Počty případů nemocí způsobených klíšťaty

zdroj: SZÚ – ISIN

*do konce května