Počet společností podnikajících v chemickém průmyslu, které ukončily svou činnost, se ve Velké Británii za posledních pět let zdvojnásobil. Zatímco v roce 2020 opustilo obor necelých šest procent firem, loni to bylo už dvanáct procent. Trend za poslední dekádu je ještě hrozivější. Spojené království tím přichází o cennou část svého hospodářství, neboť hrozí snížení schopnosti země vyrábět léky. A nejen léky, varuje list Financial Times. Postupnému úpadku chemického průmyslu ale čelí prakticky celá Evropa, informoval mimo jiné portál Politico.eu.

Velká Británie má problém, který není na první pohled patrný. Dramaticky totiž stoupl podíl firem, které ukončily svou činnost v chemickém průmyslu. Ještě v roce 2020 odvětví opustilo asi šest procent společností, které v chemickém průmyslu působily. Loni se tento podíl zvýšil již na dvanáct procent, byl tedy více než dvojnásobný.

Jenže pokud se podíváme jen o pár let dále do historie, vidíme, že trend je ještě hrozivější. V roce 2013 podíl firem, které chemii opustily, byl jen mírně nad dvěma procenty. Ještě v roce 2017 to byla asi jen čtyři procenta. Dá se tedy říci, že během posledních dvanácti let je počet firem opouštějících chemických průmysl pěti až šestinásobný, vyplývá z údajů Imperial College, na něž se odkazuje britský list Financial Times.

Pohroma pro schopnost vyrábět léky

Jak to souvisí s farmaceutickým průmyslem, možná si říkáte. Inu, velice úzce. Chemický průmysl je totiž významným subdodavatelem právě pro výrobce léků. Ale nejen pro ně. Na chemickém průmyslu závisí také výroba letounů, automobilů nebo elektronicky, připomíná list Financial Times.

Podle Imperial College, která vývoj v chemickém průmyslu sleduje, je toto odvětví na ústupu již od roku 1990. Nicméně až dosud to nebylo nic dramatického, šlo spíše o pomalou restrukturalizaci britské ekonomiky. „Jenže od rozpadu společnosti Imperial Chemical Industries v roce 2008 sledujeme u celého chemického sektoru zcela nový trend,“ cituje list Financial Times analytiky Imperial College.

Příspěvek celého chemického průmyslu britské ekonomice se mezi lety 2020 a 2025 zmenšil o 75 procent, varují dále experti. „Zmenšení sektoru, který produkuje chemické látky s vysokou přidanou hodnotou, dnes již významně ovlivňuje i růst národního hospodářství. Jen objem produkce samotného chemického průmyslu se od roku 2020 snížil téměř o 40 procent, což dále zpomaluje růst produktivity celého průmyslového sektoru,“ uvedl pro Financial Times Thomas Aubrey, jeden z autorů studie, na kterou se list Financial Times odkazuje.

Chemický průmysl chce pomoc od vlády

Britskou vládu již dříve varovali zástupci Asociace chemického průmyslu (CIA – Chemical Industry Association), že sektor doslova „bojuje o holý život“, a že vláda musí britským chemičkám pomoci. Na to kabinet v květnu reagoval oznámením, že sektoru pomůže 350 miliony liber (necelých 10 miliard korun).

Jenže finanční injekce pomůže jen krátkodobě. Zástupci chemického průmyslu dále po britské vládě požadují, aby odvětví více chránila před konkurencí přicházející z Číny. Podle „chemiků“ je čínská produkce často do Velké Británie vyvážena za dumpingové ceny, kterým britské chemičky nejsou schopny konkurovat.

Mohlo by vás zajímat

„Přijali jsme již robustní opatření, abychom domácí chemický průmysl podpořili, a to včetně pomoci v objemu 350 milionů liber na podporu strategicky důležitých chemických firem. Zároveň jsme přijali opatření v obchodní politice, která cílí na dovoz chemických výrobků ze zahraničí. V neposlední řadě jsme schválili průmyslovou strategii, v jejímž rámci budeme řešit negativní dopady vysokých cen energií,“ uvedl pro Financial Times tiskový odbor britského ministerstva obchodu, inovací a vědy.

Čína drtí celou Evropu

Problém se stále méně konkurenceschopným chemickým průmyslem se ale netýká jen Spojeného království. Portál Politico.eu již dříve přinesl zprávu o tom, že čínská konkurence „zabíjí evropský chemický průmysl“. Hlavním problémem je, podobně jako v případě Velké Británie, dovoz velmi levných chemických produktů, jimž evropské chemičky zkrátka nedokáží efektivně čelit.

„Celý chemický průmysl krvácí. Je to průmyslová sebevražda,“ uvedl pro Politico.eu Rudy Miller, viceprezident belgické chemické společnosti Vynova. Vynova býval druhý největší evropský výrobce plastu PVC, který se používá v řadě navazujících odvětvích jako důležitá součást, a to včetně výroby zdravotnických přístrojů a zařízení.

Podle odhadu Evropské rady chemického průmyslu (CEFIC), která sdružuje společnosti daného sektoru, se výrobní kapacita evropských chemiček za poslední tři roky snížila asi o desetinu a zaniklo kolem 20 tisíc pracovních míst.

Závislost Evropské unie na dovozu chemických produktů přitom roste. Nyní se ze třetích zemí do EU dováží již téměř třetina všech produktů daného odvětví, které se zde ročně spotřebují. V roce 2013 to bylo jen 22 procent. Největším dovozcem je Čína, která se na celkových dovozech podílí z asi 18 procent. Její podíl je dvojnásobný oproti tomu, jaký byl před deseti lety, uzavírá Politico.eu.