Kolika jazyky mluvíš, o tolik mladší mozek máš. Výzkum ukázal překvapivý rozdíl

Naučit se cizí jazyky se člověku hodí v mnoha ohledech. Na pracovním trhu, při cestování nebo pronikání do tajů různých kultur. Výsledky mezinárodního výzkumu nedávno představené na fóru FENS (Federace evropských neurovědeckých společností) ale ukázaly i další mimořádně zajímavý benefit – lidem hovořícím několika jazyky pomaleji stárne mozek. A to zásadně. Čím více jazyky mluvíte, tím lépe. Informaci přinesl web ScienceDaily.

Podle studie mohou mít lidé, kteří hovoří více než jedním jazykem, mozek, který vypadá mladší, než by se podle jejich věku dalo očekávat. Záleží přitom i na kvantitě. Dalo by se s nadsázkou říct: Kolika jazyky mluvíš, o tolik mladý mozek máš. U lidí hovořících čtyřmi jazyky se ukázalo, že jejich mozek vypadá v průměru přibližně o 13 let mladší než u těch, kteří ovládají jen svůj rodný jazyk.

Roli hraje i čas a intenzita získaných znalostí. Vědci zjistili, že čím dříve lidé s učením se cizím jazykům začali a čím plynuleji je ovládli, tím byl pozitivní efekt na stárnutí mozku výraznější.

Dlouhodobě sehraný tým

Jak funguje lidský mozek, závisí na miliardách nervových buněk, které mezi sebou neustále komunikují. Jak člověk stárne, spojení mezi buňkami oslabuje, což má za následek zpomalení myšlení a zhoršení paměti. Vědecký tým tvořený univerzitními experty ze Španělska, Irska, Chile a Argentiny výsledky své studie ukázal, že zkušenost s vícejazyčností může pomoci vyrovnat některé z těchto změn souvisejících s věkem.

Stejný tým už dříve zveřejnil studii, podle níž by lidé žijící v prostředí, kde je vícejazyčnost běžná, mohli stárnout pomaleji. V nejnovější práci se proto zaměřil na obyvatele španělského Baskicka, kteří ovládali jeden až čtyři jazyky. Šlo o různé kombinace španělštiny, baskičtiny, francouzštiny a angličtiny.

Na každém jazyku záleží

Aby vytvořili takzvané „hodiny stárnutí mozku“, nejdříve vědci vyšetřili 728 lidí. Použili přitom magnetoencefalografii, která zaznamenává slabá magnetická pole vznikající v důsledku aktivity mozkových buněk. Získaná data následně nechali analyzovat umělou inteligenci. Ta porovnávala vzorce mozkové aktivity u lidí různého věku. Díky této analýze mohli vědci určit, jak typicky vypadá propojení mozku v jednotlivých obdobích života.

V dalším kroku použili vytvořené hodiny stárnutí mozku u jiné skupiny 144 lidí. Na jejich základě odhadli věk mozku každého účastníka.

Když vědci porovnali skutečný věk účastníků s jejich odhadovaným věkem mozku, objevili pozoruhodný vzorec. Lidé, kteří mluvili dvěma jazyky, měli mozky, které vypadaly asi o šest let mladší než mozky lidí, kteří mluvili pouze jedním jazykem. U lidí mluvách třemi jazyky už to bylo asi o sedm let. A u lidí, kteří mluvili čtyřmi jazyky, se tento rozdíl zvýšil na zhruba 13 let.

Mohlo by vás zajímat

Hubnutí bez hladovění a cvičení? Zapomenutá molekula ze 70. let spaluje tuky bez ztráty svalů

„Zjednodušeně řečeno, lidé, kteří hovořili více jazyky, měli mozky, které vypadaly mladší, než by se dalo očekávat vzhledem k jejich reálnému věku… Vyšší jazyková zdatnost a dřívější osvojení druhého jazyka byly také spojeny s pomalejším stárnutím mozku. To naznačuje, že vícejazyčná zkušenost má význam jako gradient: nejde pouze o to, zda člověk hovoří více jazyky, či ne, ale také o hloubku a délku trvání jazykové zkušenosti,“ uvedla spoluautorka výzkumu Lucia Amorusová z Baskického centra pro kognici, mozek a jazyk.

Učit se jazyky v každém věku

Výzkumníci ve své analýze zohlednili věk, pohlaví, vzdělání a další kritéria. Zároveň ale upozornili, že rozdíly, které zaznamenali, mohly souviset také s jinými faktory ovlivňujícími zdraví mozku, například s životním stylem nebo mírou sociálních kontaktů.

Vědecký tým, který novou studii vypracoval, se nyní chce zaměřit na to, zda lze obdobné vzorce pozorovat také u lidí s neurodegenerativními onemocněními, například s Alzheimerovou chorobou. Právě u těchto pacientů jsou totiž otázky stárnutí mozku a jeho odolnosti mimořádně významné.

Chtějí také zjistit, zda má ještě výraznější přínos používání dvou nebo více blízce příbuzných jazyků. Přecházení mezi podobnými jazyky může totiž vyžadovat intenzivnější kontrolu, protože mluvčí musí průběžně zvládat konkurenční slova i jednotlivé jazykové systémy.

Výzkum vědeckou komunitu silně zaujal. „Víme, že s přibývajícím věkem může zdraví našeho mozku a duševní schopnosti ovlivňovat mnoho faktorů, například nekouření, zdravá strava, společenské a umělecké aktivity i fyzická aktivita. Vliv také může mít, jak svůj mozek využíváme v průběhu života. A to zejména pokud se věnujeme náročnému učení, které náš mozek aktivuje. Tato studie naznačuje, že učení se druhému, třetímu nebo čtvrtému jazyku by mohlo pomoci našemu mozku zůstat déle mladším, a čím dříve začneme, tím lépe,“ shrnula důležitost zjištění předsedkyně komunikačního výboru FENS Forum Christina Dallaová, která se na studii nepodílela.

A připomněla, že pro učení se cizímu jazyku v jakémkoli věku existuje – kromě stavu mozku – mnoho dalších dobrých důvodů, sociálních i kulturních. „Proto bychom měli podporovat výuku jazyků ve škole i po celý život, i když je to náročné,“ dodala.