Agrese, drogy i zničené vybavení. Záchytky čelí fatálním problémům, neplatí ani třetina opilců

Protialkoholní záchytné stanice se potýkají s dvojím tlakem. Zatímco ekonomiku jejich provozu dlouhodobě podkopává nízká vymahatelnost úhrad za pobyt, samotná péče je rok od roku náročnější. Přibývá klientů, kteří kromě alkoholu užili také jiné návykové látky nebo léky, častěji se objevují psychiatrické či interní komplikace. Personál také čelí agresivnějšímu chování.

Z odpovědí záchytných stanic pro Zdravotnický deník vyplývá, že alkohol už dnes bývá jen jednou částí problému. Stále častěji se kombinuje s drogami a léčivy nebo ho doprovázejí psychická onemocnění, což zvyšuje nároky na zdravotnický dohled i bezpečnost personálu. Vedle toho se v některých regionech mění také věkové složení klientů nebo zastoupení cizinců.

Na proměnu klientely upozorňuje například pražská protialkoholní záchytná stanice. Z medicínského hlediska se tam stále častěji setkávají s pacienty, u nichž intoxikace alkoholem není jediným problémem.

Problém s agresivitou

„Přibývá případů kombinace alkoholu s jinými návykovými látkami nebo léčivy a častější jsou i klienti s přidruženými interními či psychiatrickými onemocněními. Péče o tyto pacienty je proto náročnější než v minulosti,“ říká Marcela Doudová, náměstkyně pro styk se zdravotními pojišťovnami a kvalitu Městské polikliniky Praha.

Podobný trend sledují také v Českých Budějovicích. Vedle nárůstu počtu klientů ve věku mezi 20 a 35 lety tam přibývá právě případů, kdy je alkohol kombinován s dalšími návykovými látkami. Ve Frýdku-Místku zase evidují více lidí s psychickým onemocněním a současným užíváním drog, zatímco Hradec Králové registruje meziročně více klientů pod vlivem jiných návykových látek i větší počet lidí se sebevražednými myšlenkami.

Vedle změny zdravotního stavu klientů sílí také potíže s chováním klientů. „Největší problém je agrese. V té souvislosti jsme přijali opatření k posílení bezpečnosti našich zaměstnanců,“ uvádí Andrea Vojkovská, tisková mluvčí Městské nemocnice Ostrava.

Rostoucí agresivitu potvrzují také zkušenosti z Mladé Boleslavi. Tam podle nemocnice dochází stále častěji nejen k poškozování vybavení samotné záchytné stanice, ale i lůžek na interním oddělení, kam jsou pacienti převáženi v době plné kapacity.

Mohlo by vás zajímat

Demenci prozradí čich i chůze: 6 signálů, které se objeví dříve, než začne selhávat mozek

Jen menšina klientů pobyt uhradí

Vedle změny klientely spojuje většinu záchytných stanic ještě jeden problém – dlouhodobě nízká úspěšnost vymáhání úhrad. Bez ohledu na region se většina zařízení pohybuje mezi 20 a 35 % uhrazených pohledávek. Jinými slovy: zaplatí přibližně každý čtvrtý až třetí klient.

Nejvýrazněji je to patrné v Praze. Za rok 2025 tam byly vystaveny faktury za více než 21 milionů korun, do konce roku se však podařilo získat zpět jen zhruba pětinu této částky. Ani po dalším půl roce se podíl uhrazených pohledávek zvýšil jen nepatrně. Více než tři čtvrtiny dluhů tak zůstávají neuhrazené.

K tématu

• Jihlavská záchytka praská ve švech, hlásí nejvyšší počty opilců. Neuvěříte, kolikrát tu byl rekordman
• Alkohol nejdražší závislostí v Česku. Problém má stále více mladých
• Frustraci si vybíjejí i u výdeje léků. Šéf bezpečnosti popsal drsnou realitu v nemocnicích
• Přísnější tresty za útoky na zdravotníky? Advokátka má k návrhu ČLK zásadní výhrady

Podobná čísla uvádějí také další zařízení. V Ostravě zůstávají každoročně neuhrazené pohledávky přibližně za dva miliony korun, což se významně promítá do ztrátovosti provozu. Liberec dlouhodobě eviduje úspěšnost kolem 30 %, v Hradci Králové činí přibližně třetinu a v Sokolově se daří vymoci asi čtvrtinu dlouhodobých pohledávek. České Budějovice i Frýdek-Místek sice dosahují o něco lepších výsledků, ani tam ale neplatí kolem třetiny klientů.

Úspěšnost vymáhání úhrad za pobyt na záchytné stanici:

Významnou roli přitom hraje sociální situace klientů. Mladoboleslavská nemocnice upozorňuje, že prakticky nulová vymahatelnost je u lidí bez domova, osob s trvalým pobytem na úřadech nebo u části cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. U ostatních podle zkušeností nemocnice často rozhoduje spíše osobní odpovědnost než samotná možnost dluh uhradit.

V dalším článku se Zdravotnický deník zaměří na proměnu role protialkoholních záchytných stanic. Přinese pohled zástupců a zástupkyň jednotlivých zařízení na to, proč stanice stále častěji suplují sociální služby, psychiatrii i policii a jaké systémové problémy brání efektivnějšímu fungování systému.