Nemocniční péči čeká v příštím roce řada přísných pravidel i nových finančních stimulů. Ministerstvo zdravotnictví utíná provádění těch nejnáročnějších onkologických operací mimo specializovaná centra a dává pojišťovnám volnou ruku při vyjednávání úhrad za ortopedické operace. Podívejte se, jak úhradová vyhláška podpoří proočkovanost zdravotníků proti chřipce a kolik přidá regionálním nemocnicím.
Nemocnice se letos v dohodovacím řízení s plátci nedomluvily. Parciální dohody se nicméně podařilo dosáhnout s Asociací českých a moravských nemocnic (AČMN). Ministerstvo při psaní úhradové vyhlášky vycházelo primárně z toho, jak jsou úhrady nastavené letos. Některými změnami se ale inspirovalo právě ve společném návrhu AČMN a plátců péče. Nakonec nastavilo úhrady tak, že by měl segment nemocnic bez centrové péče růst o zhruba 3,5 %.
O co tedy úhradová vyhláška u nemocnic usiluje? Jejím gró jsou následující kroky:
- podpora regionálních nemocnic a decentralizace jednoduchých výkonů,
- centralizace vysoce specializované péče,
- podpora jednodenní péče,
- posílení role pojišťoven – oblast nasmlouvávání totálních endoprotéz zůstane nově zcela v jejich gesci,
- posilování kvality péče – bonifikace za zvyšování proočkovanosti personálu nemocnic, hlášení kvalitativních ukazatelů u mrtvic,
- kultivace úhrad urgentních příjmů.
Soutěže o ortopedické výkony
Podívejme se podrobněji na novinky, s nimiž návrh úhradové vyhlášky přichází. Tou první je ponechání úhrady totálních endoprotéz na smluvním vztahu poskytovatele a zdravotní pojišťovny. Odpovědnost za poskytování této plánované péče tak spadne plně na bedra plátců. Podle ministerstva má změna, o níž se neúspěšně pokusila už úhradová vyhláška pro letošní rok, potenciál úspor až 2,2 miliardy korun a může zvýšit efektivitu péče.
Na druhou stranu i samo ministerstvo přiznává, že vyvstávají některá rizika. Patří k nim zhoršení dostupnosti péče, vyzobávání lehčích pacientů, preference pojištěnců vybraných zdravotních pojišťoven, ohrožení finanční kondice některých poskytovatelů, netransparentní nastavování úhrad či riziko soudních sporů kvůli absence právní úpravy pro případ nedohody na úhradovém dodatku. Navíc se jednání o úhradových podmínkách může protáhnout dlouho do roku 2027 a poskytovatelé tak od začátku roku nebudou vědět, zda a v jaké výši dostanou péči uhrazenou.
„Celkově převažují potenciální přínosy nové úpravy, kdy rizika budou mitigována skrze důslednou kontrolu zdravotních pojišťoven,“ konstatuje ovšem ministerstvo v důvodové zprávě.
Některé zákroky mimo centra s úhradou 20 %
Další už nějakou dobu avizovanou úpravou je další podpora centralizace vybrané specializované péče.
„U oborů, které se mají nejpozději od roku 2027 plně docentralizovat, dochází ke stanovení koeficientu centralizace ve výši 0,2, tj. jde o 80 % penalizaci péče. Při této výši úhrady je nerealistické, aby péči někdo prováděl,“ konstatuje důvodová zpráva. Konkrétně půjde o onkologické operace rekta, jater, slinivky, jícnu, močového měchýře, onkogynekologii a část spondylochirurgie.
Na druhou stranu vyhláška stanovuje pozitivní koeficient centralizace, který nově reflektuje náročnost docentralizace dané oblasti. Zohledňuje tedy tlak na navýšení kapacit, přesčasy či vyčlenění sálů. Výše koeficientu se určuje podle procenta péče, kterou zbývá docentralizovat.
Posílení podfinancovaných urgentů
Úprav doznala také úhrada urgentních příjmů, která zahrnuje jednak samotný urgent, jednak péči spojenou s příjezdem záchranky a také pohotovost.
„Urgentní příjmy jsou jednou z mála složek nemocniční péče, která je často významně ztrátová. Pro omezení křížového financování z ostatních složek úhrady tak byla úhrada urgentních příjmů relativně navýšena oproti ostatním složkám úhrady,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvýšila se hlavně výkonová část, a to zejména u menších nemocnic. Nově se do ní ale zahrnují i vyšetření u specialistů, kteří mají v nemocnici ambulance a ošetří pacienta ve stejný den, kdy skončil na urgentním příjmu.
„Tím je částečně omezena motivace k účelovému chování při přeposílání pacientů z urgentního příjmu k vyšetřením sloužících specialistů (včetně konziliárních vyšetření na urgentním příjmu) a současně jsou v úhradě urgentního příjmu věrněji zachyceny všechny hrazené služby, které jsou poskytovány v souvislosti s jeho provozem,“ uvádí důvodová zpráva.
Nově je navíc paušální složka úhrady urgentu navázaná na kvalitu jeho fungování. Pokud nesplní legislativní požadavky nebo vykázané výkony svědčí o tom, že na daném urgentu adekvátně neprobíhá triáž pacientů na vstupu nebo při jejich přijímání od záchranky, nezíská na paušální složku úhrady nárok a sníží se i produkční limit.
Povede se zvýšit proočkovanost zdravotníků?
Žhavou novinkou je pro nemocnice bonifikace za proočkovanost personálu proti chřipce. Tu nyní máme na úrovni 24 % u lékařů a 7,7 % u zdravotních sester. Což je jedna z nejnižších v EU. Kvůli nemocničním nákazám a omezením provozu z důvodu nemocného personálu v době epidemií to s sebou nese péči s nízkou přidanou hodnotou a ohrožení dostupnosti.
„Z tohoto důvodu vyhláška přistoupila v rámci filosofie value-based healthcare k bonifikačnímu mechanismu navyšujícímu centrální základní sazbu o 1 000 Kč v případě, že proočkovanost dosáhne úrovně 33 % lékařů a 15 % nelékařů k datu 31. prosince roku 2027,“ přibližuje důvodová zpráva.
Navýšení se ovšem nevztahuje na proočkovanost u konkrétních nemocnic, protože „personální situace a možnosti navýšení proočkovanosti jsou nemocničně-specifické a ministerstvo nechce vyvíjet nepřiměřený tlak na očkování v konkrétních nemocnicích.“ Globální parametr by ale měl motivovat managementy nemocnic k obecné podpoře očkování měkkými nástroji. Parametr bude vyhodnocovat anonymně a agregovaně Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a výsledek proočkovanosti sdělí zdravotním pojišťovnám.
Propad u specializovaných ústavů a psychiatrií
Ministerstvo se také snaží dál sjednocovat základní sazby nemocnic. U zařízení v referenční síti CZ-DRG a zajišťujících komplexní péči byla referenční základní sazba sjednocena na úrovni 95 tisíc Kč. Ty, které nejsou v referenční síti a/nebo zajišťují v nižší míře komplexní péči, mají základní sazbu 90 tisíc Kč. U ostatních poskytovatelů se stanovují pouze minimální základní sazby, které máme celkem tři podle toho, zda poskytovatel je součástí referenční sítě CZ-DRG a má urgentní příjem. Maximální základní sazba zůstává ve výši 110 tisíc Kč.
V úhradách se přitom ministerstvo snaží podpořit hlavně regionální nemocnice. Ukazuje se totiž, že některá jejich pro zdravotní systém zcela esenciální péče, jako ta interní, je podfinancovaná. Celkem podle ÚZIS schází oblastním nemocnicím 4,77 miliardy, z toho 1,6 miliardy jde právě za interními lůžky.
K tématu
- Operace, u nichž neexistuje druhá šance: Vojtěch říká dost trofejním zákrokům
- Mrazivá data o urologických nádorech: Špatný výběr nemocnice vás může stát život
- Dostali štempl a pět let si dělali, co chtěli. Vojtěch utíná anarchii ve špičkové medicíně
- Vojtěch odmítá ustoupit regionům: Onkologické operace, u nichž není druhá šance, patří do center
- Konec operací rakoviny na okrese. Vojtěch tlačí péči do center, regiony se bojí o nemocnice
„Nejrychleji rostoucí složkou je pak urgentní příjem (zahrnuje i bonifikaci za příjezdy ZZS). Absolutní propad zaznamenávají specializované ústavy a psychiatrické nemocnice, v obou případech tažený poklesem úhrady za akutní lůžkovou péči – důvodem je u ústavů sjednocování základních sazeb a omezování nákladových modifikátoru, a u psychiatrických nemocnic je důvodem pokračující pád relativních vah DRG klasifikace,“ shrnuje důvodová zpráva trend daný návrhem úhradové vyhlášky.
