659 dní. Tak dlouho v průměru čekají čeští pacienti na moderní léčbu. Česko navíc investuje do zdravotnických inovací stále menší podíl veřejných výdajů. Podle Viveka Basantaniho ze společnosti Sanofi je potřeba přístup k inovacím i jejich úhradám změnit. Na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví navrhl konkrétní kroky, které jsou podle něj třeba.

„Inovace ve zdravotnictví nejsou náklad, ale investice do naší prosperity,“ zdůraznil Basantani, který v Sanofi zastává funkci Country Lead for Czechia and Head of Pharma.

Data ukazují, že Česko svůj potenciál v této oblasti nevyužívá. Podíl investic do inovací na veřejných výdajích na zdravotnictví se mezi lety 2013 a 2023 snížil z 20,2 na 17,2 %. Stalo se tak v období, kdy se celkové výdaje na zdravotnictví zdvojnásobily.

Menší investice do inovativních léčiv přitom podle Basantaniho nepředstavují jen problém pro pacienty, ale také ekonomickou ztrátu. Pokud se díky účinnější léčbě zlepší zdravotní stav lidí a jejich kvalita života, mohou být déle aktivní, produktivnější a více přispívat k hospodářskému růstu. Nedostatečné investice do inovací proto mají podle něj lidské i ekonomické důsledky.

Čeští pacienti čekají na inovativní léčbu 659 dní

Dostupnost moderních terapií zůstává podle Basantaniho jedním z hlavních problémů českého zdravotnictví. Jak uvedl s odkazem na nedávno zveřejněnou zprávu o dostupnosti inovativní léčby, čeští pacienti čekají na přístup k inovativním terapiím v průměru 659 dní. To je pětkrát déle než v Německu. Za poslední dva roky se navíc čekací doba v tuzemsku prodloužila o dalších šest měsíců.

Problém podle Basantaniho nekončí samotnou délkou čekání. Devět z deseti inovativních terapií, které se v Česku dostanou do systému úhrad, se hradí pouze za omezených podmínek. Část pacientů, kteří by z léčby mohli mít prospěch, se tak k ní navzdory existující úhradě nedostane.

Systém úhrad by měl zohledňovat přínos léčby

Jak situaci zlepšit? Za první ze tří potřebných kroků považuje Basantani zásadní revizi současného systému úhrad léčiv. Ten by měl vedle ceny více zohledňovat také hodnotu inovativní léčby pro pacienty a celou společnost. Současný přístup se soustředí především na náklady, zatímco širší přínosy účinnější léčby se dostatečně nezohledňují. Přitom právě zlepšení zdravotního stavu pacientů může přispívat k jejich pracovnímu uplatnění, vyšší produktivitě i celkové ekonomické výkonnosti země.

Druhým krokem má být odstranění překážek, které pacientům komplikují přístup k léčbě, a zkrácení lhůt pro její zpřístupnění. Průměrné čekání v už zmíněné délce 659 dní podle Basantaniho ukazuje, že současný systém potřebuje změnu.

Třetí oblastí je vytvoření příznivějších podmínek pro investice do výzkumu a vývoje a pro provádění klinických studií. Právě ty mohou posílit postavení Česka v oblasti zdravotnických inovací a současně rozšířit možnosti, jak se pacienti dostanou k novým terapiím.

Česká republika má přitom podle Basantaniho v oblasti klinického výzkumu na čem stavět. V zemi v současnosti probíhá přibližně 500 klinických studií, do nichž je zapojeno 17 500 pacientů.

Poděkování za podporu summitu patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP, společnostem AKESO, Roche, Sanofi, Novartis, MSD, Zentiva, Medicalc, AbbVie, Takeda, Sprinx Pharma, Tiscali Media a Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.