Češi dál kouří, léčba následků stojí miliardy. Šéfové pojišťoven podporují cestu snižování rizik

Češi stále ve velkém kouří, pijí alkohol a potýkají se s nadváhou či obezitou. Zdravotní následky rizikového chování přitom stojí zdravotní systém každoročně miliardy korun. Šéfové největších zdravotních pojišťoven proto upozorňují na význam realistické prevence a přístupu snižování zdravotních rizik, takzvaného harm reduction. U kuřáků, kteří nedokážou přestat, podporují také přechod na méně škodlivé alternativy, který má prokazatelné zdravotní výsledky i finanční přínos pro systém. O této problematice diskutovali na mezinárodní konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik.

Recept na delší a zdravější život zná asi každý: nekouřit, nepít alkohol, zdravě jíst a pravidelně se hýbat. Skutečnost je ale od těchto doporučení stále daleko. Podle Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu, jehož výsledky zveřejnil Státní zdravotní ústav letos na jaře, kouří v Česku téměř čtvrtina obyvatel ve věku od 15 let. Denně nebo téměř denně pije alkohol až milion Čechů a nadváhou či obezitou trpí více než 60 % populace. Než abychom tedy na poli závislostí a (ne)zdravého životního stylu volili přístup „přestaň, nebo zemři“, měli bychom se vydat cestou snižování rizik.

„Jedna z klíčových komponent veřejných politik je, že jejich cíle musí být realistické. Často máme tendenci sklouznout k tomu vidět problematiku černobíle. Buď ano, nebo ne, buď je to špatné, nebo dobré. Nic mezi tím. To je chybný, nereálný pohled na svět obecně,“ podtrhává ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov.

Dlouhodobé kouření zabije 2 ze 3 lidí

Připomíná, že v České republice stále denně kouří klasické cigarety čtvrtina dospělých. Na světě pak žije přes miliardu kuřáků, z nichž zhruba 8 % dostane rakovinu plic. A to nemluvíme o dalších zdravotních následcích. Jak na loňském ročníku konference Ekonomika prevence zdravotních rizik poukázal poradce pro zdravotnictví bývalého britského premiéra Tonyho Blaira Clive Bates, zabije kouření dva ze tří lidí, kteří kouří dlouhodobě.

„Tady vidím jednoznačně prostor pro harm reduction přístup. A neměl by se podceňovat. Samozřejmě, že nejlepší je nekouřit, nepít, žít zdravě. Ale řekněme si, kdo tento postoj stoprocentně dodržuje. Jsou případy, kdy redukce rizik na nějaké méně škodlivé varianty, jako třeba v případě kouření, má jednoznačný efekt. Záměrně neříkám zdravější, ale méně škodlivé varianty,“ zdůrazňuje Duškov.

Prosazujme to, na co máme evidenci

Podobně to vidí také ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) David Šmehlík. I on podporuje přístup harm reduction. „Jestli se bavíme o kouření, je to jednoznačné. Myslím, že na to existuje jasná evidence,“ konstatuje.

Právě evidencí podmiňuje prosazování jakýchkoliv preventivních postupů. „Jestli jsme si řekli, že prevence jsou investicemi do zdraví, tak investice se měří a řídí,“ poukazuje Šmehlík. „Musíme vyhodnocovat postup, co funguje a co nefunguje. Kolik koruna vložená do programů přinesla. A logicky si pak říct, co nefunguje. A mít odvahu a sílu to, co nefunguje, vyhodit,“ dodává šéf ČPZP s tím, že tak zbyde víc prostředků na skutečně funkční přístupy.

Potenciál miliardových úspor

A že přístup harm reduction skutečně funguje, si ověřili jak lékaři, tak celé státy. Za všechny uveďme příklad Švédska, kde od 70. let narůstá spotřeba snusu, tedy vlhčeného tabáku pro orální užití, který ostatní evropské státy zakázaly. Ruku v ruce s tím ovšem klesá spotřeba klasických cigaret, takže je dnes prevalence kouření ve Švédsku nejnižší v EU – jen zhruba 6 %. Výsledkem je nejnižší incidence i mortalita na rakovinu plic i nejnižší mortalita na nádorová onemocnění u mužů v Evropě. A poklesl tu i počet srdečních onemocnění a hlavně předčasných úmrtí.

„Z mého pohledu, i z pohledu plátce, je žádoucí podporovat harm reduction přístup jako takový,“ shrnuje Duškov.

Pro zdravotní pojišťovny by přitom plné nasazení harm reduction přístupu mělo potenciál miliardových úspor. Jen VZP totiž loni zaplatila za léčbu chronické obstrukční plicní choroby (CHOPN) skoro dvě miliardy korun. A více než dvě miliardy ji stála léčba rakoviny plic.

„V ideálním světě by bylo dobré nekonzumovat alkohol a nekouřit cigarety vůbec. Víme, že alkohol, cigarety a špatná strava jsou karcinogenní faktory,“ připouští Duškov. Jenže představa, že lidé skončí s rizikovým chováním, je podle něj iluzorní. „Harm reduction přístup má svou jednoznačnou pozici a existuje k tomu evidence. Programy na snižování rizik by tak z pozice plátců měly mít v systému své místo,“ dodává Duškov.

Náklady VZP na léčbu CHOPN

Náklady VZP na léčbu nádorů plic a dýchacího ústrojí

Poděkování za podporu konference patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP a společnostem AKESO, Sanofi, Satum a Tiscali Media.