Spotřeba léků na duševní potíže se za pět let zvýšila o 43,5 %, meziročně o téměř šest procent. Loni za ně zdravotní pojišťovny zaplatily 3,5 miliardy korun. V tiskové zprávě to v pátek uvedl Svaz zdravotních pojišťoven. Celkově pojišťovny loni počítaly s výdaji na zdravotní péči ve výši 515 miliard korun, šlo tedy o méně než 0,7 %.

S nějakým duševním onemocněním se setkal každý pátý Čech, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil.

Nejčastější důvod invalidity

Nejvýrazněji přibývalo podle pojišťoven předepisovaných léků na poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou (ADHD), poruchami paměti, soustředění a bdělosti. Jejich spotřeba se zvýšila o čtvrtinu.

„Růst spotřeby s růstem výskytu duševních onemocnění logicky koreluje, ale není to jedna ku jedné, svou roli hraje i častější předepisování moderních nákladnějších léčiv,“ uvedl prezident svazu Martin Balada.

Duševní poruchy a poruchy chování jsou v současné době nejčastější skupinou diagnóz, kvůli nimž lidé pobírají invalidní důchod. Od roku 2015 se jejich počet zvýšil o více než pětinu, překonaly tak dříve nejčastější nemoci pohybového aparátu.

Nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomické dopady

Podle statistiky České správy sociálního zabezpečení bylo v prvním pololetí roku 2026 ukončeno 35 838 pracovních neschopností kvůli duševním nemocem, meziročně o 11,4 % víc. Průměrně trvaly 79 dní, zatímco průměr za všechny diagnózy vedoucí k pracovním neschopnostem byl necelých 34 dní. Obecně pracovních neschopností ubývá, meziročně o necelých 12 %.

„Dlouhá pracovní neschopnost zasahuje do příjmu domácnosti, běžného života i vztahů. Pro zaměstnavatele znamená výpadek člověka, kterého musí zastoupit kolegové. Jinak řečeno, duševní zdraví má nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomické dopady,“ dodal Balada.

Dvojnásobný počet hospitalizací dětí

Výskyt duševních onemocnění v české populaci výrazně vzrostl během covidové pandemie a od té doby neklesl. V roce 2022 podle vyjádření předsedy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Kašpárka ze začátku října odborníci zjistili výskyt úzkostných poruch u zhruba 12 % dospělé populace, poruch nálady u asi devíti procent, poruch souvisejících s užíváním alkoholu u přibližně 11,5 % a rizika sebevražednosti u 11 % dospělé populace.

Výrazný nárůst odborníci sledují hlavně u dětí a dospívajících do 20 let. „Počet léčených na psychiatrických ambulancích stoupl od roku 2010 do roku 2024 o více než 60 %, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil,“ dodal.