Psychedelika nemusí jen měnit vědomí, ale možná i způsob, jakým mozek zpracovává trauma a závislost. O jejich potenciálu mluvila na konferenci Scale 2026 Nora Volkowá, ředitelka amerického Národního institutu pro zneužívání drog (NIDA) při Národních ústavech zdraví.

Lidé s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) se mohou opakovaně vracet k bolestivým vzpomínkám, které zasahují do každodenního života. U závislosti zase podněty spojené s drogou vyvolávají nutkání látku znovu užít.

Tyto problémy se navíc často prolínají. Lidé, kteří zažili trauma nebo trpí závažnými psychickými obtížemi, mohou sahat po alkoholu, konopí či jiných drogách ve snaze uniknout nepříjemným emocím. Krátkodobá úleva ale může jejich stav dále zhoršovat.

Nora Volkowá během svého vystoupení na mezinárodní konferenci Scale 2026. Foto: Scale

Některé mechanismy, které člověka v závislosti nebo v zajetí traumatických vzpomínek udržují, by mohla ovlivnit psychedelika. Podle psychiatričky Nory Volkowé spočívá jejich potenciál mimo jiné v tom, že by po jedné či několika dávkách mohla vyvolat dlouhodobější změny v mozku. Na rozdíl od některých běžně používaných léků, které pacienti užívají průběžně, by tak v určitých případech přinesla déletrvající terapeutický efekt.

Mozek se může měnit i v dospělosti

Základem těchto úvah je neuroplasticita, tedy schopnost mozku měnit svou strukturu a fungování v reakci na zkušenosti. Při učení vznikají nová spojení mezi neurony, některá se posilují a jiná oslabují. Tyto procesy jsou obzvlášť výrazné v dětství a dospívání, pokračují však i v dospělosti, přestože se s věkem některé z nich zpomalují.

Psychedelika mohou ovlivňovat molekulární mechanismy, které se na neuroplasticitě podílejí. Výzkumníci zkoumají, zda by tímto způsobem bylo možné podpořit změny v mozku i u lidí, u nichž se určité vzorce prožívání a chování staly dlouhodobě patologickými.

Pozornost se soustředí také na neuronové sítě, které se podílejí na myšlení, emocích a vnímání sebe sama i okolního světa. Psychedelika by mohla měnit jejich fungování a umožnit člověku přistupovat k vlastním zkušenostem z jiné perspektivy.

Mohou při léčbě pomoci mystické prožitky?

Psychedelika se dostala do hledáčku výzkumníků už v 50. a 60. letech minulého století. Tehdejší studie přinesly zajímavá zjištění, současně však docházelo k nevhodnému používání těchto látek. Jejich pověst se zhoršila a možnosti dalšího výzkumu se výrazně omezily.

Sama Volkowá podle svých slov ještě před několika lety považovala důkazy o léčebném přínosu psychedelik za nedostatečné a upozorňovala na jejich možná rizika. Novější data ji však přiměla názor přehodnotit.

Čtěte také

Někteří lidé při užití psychedelik popisují mimořádně intenzivní až mystické zkušenosti, které mohou změnit jejich pohled na sebe sama a okolní svět. Podle údajů, na které Volkowá odkázala, uvádí mystický prožitek 67 % uživatelů psychedelik. Více než 75 % lidí, kteří takovou zkušenost zažili, ji považuje za nejdůležitější zážitek svého života.

Podobně intenzivní prožitky mohou hrát roli také při překonávání už zmíněné závislosti. Některým lidem může silná osobní zkušenost pomoci změnit vztah k droze a přestat ji užívat. Výzkumníci proto zkoumají, zda mohou psychedelika navozovat prožitky související s následným terapeutickým účinkem a jaké biologické mechanismy se na nich podílejí.

Psychedelika proti negativním účinkům chemoterapie

Potenciální využití psychedelik se nemusí omezovat na psychiatrii. Studie publikovaná v časopise Science zkoumala, zda by psilocybin mohl chránit nervy před poškozením při chemoterapii. Experimenty na myších ukázaly, že jedna dávka psilocybinu podaná před chemoterapií zkrátila dobu přetrvávající přecitlivělosti na bolest. Po dvou dávkách s týdenním odstupem přecitlivělost u zvířat vymizela.

Auditorium konference během vystoupení Nory Volkowé. Foto: Scale

Výzkumníci se zaměřili také na mitochondrie, buněčné struktury zajišťující produkci energie. Chemoterapeutikum cisplatina narušovalo jejich transport podél nervových buněk, zatímco psilocybin tomuto narušení u myší zabránil. Další laboratorní pokusy naznačily podobný ochranný účinek také u lidských neuronů. Výsledky by mohly být důležité pro další výzkum neuropatie a chronické bolesti. Zatím však jde o předklinické poznatky, jejichž význam pro pacienty musí ověřit klinické studie.

Zásadní je bezpečné podávání

Psychedelika tak otevírají nové otázky o možnostech ovlivňování mozkových procesů. Podle Volkowé nyní stojí před výzkumníky úkol lépe porozumět jejich účinkům a najít způsob, jak je bezpečně využít v léčbě pacientů.

„Naší odpovědností je optimalizovat využití těchto poznatků a zajistit bezpečné podávání těchto léčiv těm, kteří je potřebují. Je to spojené s celou řadou výzev, doprovázeno problémy a vyžaduje to naši kolektivní činnost, lepší pochopení procesů tak, abychom byli schopni zlepšit léčbu mozkových poruch,“ uzavřela.