Ranní káva, limonáda k obědu nebo energy drink na povzbuzení. Nápoje, které máme běžně po ruce, mohou souviset i s tím, jak se cítíme. Právě jejich vztah k duševnímu zdraví zkoumala nová metaanalýza, o jejíchž výsledcích informoval server Medical News Today.
Na to, co během dne pijeme, většinou myslíme spíš v souvislosti s chutí, žízní nebo potřebou dodat si energii. Výzkumníci se ale zabývají také otázkou, zda může volba nápoje souviset s duševním zdravím.
Metaanalýza publikovaná v časopise Depression and Anxiety zkoumala výsledky 59 studií, do kterých se zapojily více než dva miliony lidí z 22 zemí. Zaměřila se na souvislost mezi konzumací nealkoholických nápojů a depresí, úzkostí a stresem.
Když autoři jednotlivé nápoje rozdělili do kategorií, objevily se mezi nimi výrazné rozdíly. Lidé, kteří pili více kávy, měli přibližně o 13 % nižší pravděpodobnost depresivních příznaků než ti, kteří ji pili jen málo nebo vůbec. U slazených nápojů byl výsledek opačný.
Co může dělat cukr s mozkem?
U nápojů slazených cukrem, energetických nápojů, sycených nápojů, bubble tea a nápojů s umělými sladidly byla zaznamenána vyšší pravděpodobnost deprese. U bubble tea a sycených nápojů se objevila také souvislost s úzkostí.
Jedním z možných vysvětlení je způsob, jakým vysoký příjem cukru ovlivňuje hladinu glukózy a inzulinu. Tyto změny mohou zasahovat také do fungování BDNF, tedy neurotrofického faktoru důležitého pro růst, udržování a plasticitu nervových buněk. Nižší hladiny BDNF byly v předchozích výzkumech spojovány s depresí.
Roli může hrát také zánět. Experti upozornili na možnou souvislost dlouhodobě vysokého příjmu cukru s neurozánětlivou aktivitou. Ta může zasahovat do oblastí mozku zapojených do úzkostné reakce. Strava s vysokým glykemickým zatížením se rovněž pojila s vyšší hladinou C-reaktivního proteinu, který je markerem zánětu.
Vliv může mít také kortizol a stresová reakce organismu. Podle odborníků může strava s vysokým obsahem cukru narušovat běžný rytmus kortizolu a ovlivňovat osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny, která se podílí na regulaci reakce těla na stres.
Proč káva vyšla jinak?
Jedním z možných vysvětlení je kofein. Ten blokuje adenosin, neurotransmiter podílející se na pocitu ospalosti a útlumu mozkové aktivity. Tím může ovlivňovat také hladiny dopaminu a serotoninu, které se podílejí mimo jiné na motivaci, potěšení a regulaci nálady.
Káva ale není pouze zdrojem kofeinu. Obsahuje i řadu dalších biologicky aktivních látek, například kyselinu chlorogenovou, trigonellin, fenolické sloučeniny a melanoidiny. Některé z nich mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti.
Podobný vztah naznačily už některé dřívější výzkumy. Jedna metaanalýza 29 studií zahrnujících 422 586 účastníků například zjistila, že vyšší příjem kávy souvisel s nižším rizikem depresivních příznaků. Každých dalších 240 mililitrů kávy denně bylo spojeno přibližně se čtyřprocentním snížením rizika.
Energy drink není totéž
Samotný kofein nemusí vysvětlovat celý rozdíl. U černého a dalších druhů čaje některé studie rovněž spojily jejich konzumaci s nižším rizikem deprese, jiné významnou souvislost nenašly. U energetických nápojů naopak předchozí výzkumy popsaly pozitivní souvislost s depresí.
Roli mohou hrát i další složky konkrétního nápoje. U kávy může být důležitá kombinace kofeinu s dalšími bioaktivními látkami, zatímco u energetických nápojů mohou výsledek ovlivňovat jiné složky a jejich celkové složení.
Význam může mít také množství kofeinu. Některé předchozí výzkumy naznačují, že příjem 450 až 600 miligramů kofeinu denně se pojí s nižším rizikem deprese než příjem do 300 miligramů. Vyšší dávky už stejný zřejmý přínos nevykazovaly a podle dosavadních poznatků mohou naopak zvyšovat úzkost a stres.
Ani nápoj bez cukru není automaticky lepší
Vyšší pravděpodobnost deprese se v metaanalýze neobjevila pouze u nápojů slazených cukrem. Podobná souvislost se ukázala také u nápojů s umělými sladidly. Poměr šancí činil 1,30 u uměle slazených nápojů a 1,29 u nápojů slazených cukrem. U energetických nápojů byl rovněž 1,30, u nealkoholických nápojů 1,39 a u bubble tea 2,62.
Ani tyto výsledky ale neprokazují, že cukr nebo umělá sladidla depresi způsobují. Většina dostupného výzkumu je observační a průřezová, nelze proto vyloučit ani opačný směr vztahu. Tedy to, že lidé, kteří se cítí ve stresu nebo mají úzkosti, mohou častěji vyhledávat sladká jídla a nápoje.
Výzkum navíc nestanovil žádný konkrétní „bezpečný“ limit cukru z hlediska duševního zdraví. Jedna z dřívějších studií zjistila u adolescentů konzumujících ze slazených nápojů více než 25 gramů cukru denně výrazně vyšší skóre úzkosti a deprese. Z toho ale nelze vyvodit, že 25 gramů nebo méně představuje bezpečnou hranici.
