Ženy častěji než muži uvádějí bolest napříč různými oblastmi těla, informoval časopis Nature Medicine. Zároveň popsal, v jakém období života výskyt bolesti narůstá nejrychleji.
Rozsáhlá mezinárodní studie vycházela z údajů od více než 6,1 milionu lidí ze 118 zemí. Ukázala, že ženy uvádějí bolest častěji než muži ve všech 11 sledovaných oblastech těla. Mezi sledované oblasti patřily:
- hlava,
- obličej,
- krk a ramena,
- ruce a zápěstí,
- lokty,
- chodidla a kotníky,
- kolena,
- hrudník,
- záda,
- břicho,
- boky.
Rozdíly se přitom lišily podle místa a typu bolesti. Nejvyšší výskyt vědci zaznamenali u bolesti zad, kterou uvádělo 40 % sledované populace.
Roli mohou hrát hormony i imunitní systém
Přesné příčiny vyššího výskytu bolesti u žen zůstávají nejasné. Matt Fillingim z McGillovy univerzity v kanadském Montrealu, první autor studie, pro Medical News Today upozornil, že pravděpodobně nejde o jediný mechanismus. Do hry mohou vstupovat pohlavní hormony, fungování imunitního systému, způsob zpracování bolesti nervovou soustavou i psychosociální faktory, například stres nebo rozdíly v přístupu ke zdravotní péči.
Význam může mít také reprodukční zátěž a pracovní prostředí. Kromě biologických odlišností se totiž do výsledného obrazu promítá i to, jak lidé své příznaky vnímají a oznamují zdravotníkům. Experimentální výzkum na zvířecích modelech navíc naznačuje, že na zvýšenou citlivost mužů a žen na bolest mají vliv odlišné imunitní dráhy.
Na složitost těchto souvislostí upozorňuje také Shuchita Gargová z lékařského centra University of Cincinnati, která se studie neúčastnila. Podle ní se výraznější rozdíly objevují například u migrény, bolesti obličeje a břicha nebo u závažnějších bolestivých stavů. U některých obtíží mohou hrát roli hormonální změny spojené s pubertou a reprodukčním věkem.
Kdy roste výskyt bolesti nejrychleji?
Studie přinesla také poznatek o tom, jak se bolest mění v průběhu života. U žen i mužů narůstal její výskyt ve všech sledovaných oblastech nejrychleji mezi 20. a 55. rokem věku. Nejvyšší prevalence však byla zpravidla zaznamenána až kolem 75 let nebo později.
Neznamená to tedy, že by lidé ve věku 20 až 55 let trpěli bolestí nejvíce. V tomto období se pouze nejrychleji zvyšoval podíl populace, která ji uváděla. U některých potíží, například bolestí zad, kyčlí a kolen, přitom výskyt rostl i ve vyšším věku.
Proč se právě v dospělosti bolest rozšiřuje tak rychle, zatím není jasné. Jedním z možných vysvětlení je postupné hromadění faktorů, které k ní přispívají. Patří mezi ně úrazy, opakované přetěžování, změny tělesné hmotnosti, metabolická onemocnění i dlouhodobý stres.
Sportovní neurolog Vernon Williams upozorňuje také na změny fyzické aktivity a poruchy spánku. Ty mohou společně s dalšími biologickými, psychologickými a sociálními vlivy ovlivňovat způsob, jakým nervový systém bolest zpracovává.
Neúplná data
Výzkumníci upozorňují, že přes rozsah studie zůstávají globální údaje o bolesti neúplné. Fillingim a jeho kolegové měli značné potíže získat vhodná data z regionů s nižším indexem lidského rozvoje, zejména z částí subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie.
Důvodem je mimo jiné omezený sběr zdravotnických údajů, nedostatek rozsáhlých dlouhodobých studií a slabší výzkumná infrastruktura. V některých zemích navíc chybějí prostředky na uchovávání dat a jejich zpřístupnění pro další analýzy. Bez kvalitních údajů z těchto oblastí je obtížnější určit, jak se bolest mění během života a které skupiny obyvatel jsou jí nejvíce zatíženy.
Podle výzkumného týmu je proto třeba investovat do systematického sběru a dlouhodobé údržby zdravotnických dat. Jejich dostupnost by mohla pomoci lépe popsat vývoj bolesti v různých populacích a vytvořit přesnější podklady pro prevenci i léčbu.
