Muž nahlásil přestupkové komisi poškození své profesní cti lékaře. K tomu mělo dojít na schůzi společenství vlastníků bytů výroky o havarijním stavu jeho balkonu. Přestupková komise města ho ale bez udání důvodů odkázala na civilní soud. Při obhajobě své cti se lékařův spor dostal až k ombudsmance.
K poškození osobní i profesní cti lékaře mělo dojít v Olomouci na schůzi výboru společenství vlastníků bytů. Tam padla podle lékaře nepravdivá tvrzení o havarijním stavu jeho balkonu a terasy. Muž událost nahlásil jako přestupek proti občanskému soužití.
Je to soukromý spor. Úřad poslal paragrafy
Přestupková komise města věc vyhodnotila jako soukromoprávní spor. Podle ní šlo o možný zásah do osobnostních práv. V takovém případě rozhoduje civilní soud, nikoli přestupková komise. Podnět lékaře komise odložila a zaslala mu vyrozumění. „Konkrétní důvody, z čeho soudí, že jde o soukromoprávní spor, a nikoli o přestupek, vyrozumění neobsahovalo,“ popisuje situaci v záznamu o šetření ombudsmanka.
Muž se proto odvolal. Jenže situace se opakovala. Krajský úřad dospěl k závěru, že komise věc odložila věcně správně a lékaři zaslal řadu paragrafů, podle kterých tak učinila. „Bližší vysvětlení důvodů však neuvedl a vůči komisi neučinil žádné opatření,“ uvádí Kostolanská.
Jenže jde o doslovný postup podle zákona
Úřady postupovaly doslovně podle znění zákona. Podle přestupkového zákona se usnesení o odložení věci pouze poznamenává do spisu. Komise je povinná jen vyrozumět o odložení věci. „Zákon přestupkovým orgánům výslovně neukládá povinnost doručovat oznamovatelům plné znění usnesení ani vyrozumění podrobně odůvodňovat,“ uvádí v záznamu o šetření veřejná ochránkyně práv.
Jenže zákonnost nemusí být jediné hledisko. „Úkolem ochránce je posuzovat jednání úřadů nejen z hlediska zákonnosti, ale také z hlediska principů dobré správy, které představují standardy otevřenosti, vstřícnosti a přesvědčivosti vůči veřejnosti,“ upozorňuje ombudsmanka.
Lékař si má úřad o odůvodnění požádat
Komise ve skutečnosti podle ombudsmanky vyhodnotila podnět o poškozené cti lékaře slovy o havárii balkonu správně. V usnesení podrobně a logicky rozebrala, že spor mezi sousedy o technický stav terasy má soukromoprávní povahu. Nedosahuje intenzity přestupku proti občanskému soužití, shrnuje závěr komise ombudsmanka. Jen o tom komise dále neinformovala, což zákon umožňuje.
Tajemník městského úřadu zdůraznil, že „v souladu s principy dobré správy je správní orgán připravený na základě žádosti stěžovatele důvody odložení dodatečně objasnit“. Poukázal na to, že stěžovatel o zdůvodnění nepožádal.
Ředitelka krajského úřadu uvedla, že „oznamovatel nemá na podrobné odůvodnění subjektivní veřejné právo“. V případě zájmu mohl požádat o nahlédnutí do spisu.
On se ho ale domáhal, míní ombudsmanka
„I když nerozumím tomu, z jakého důvodu komise nemohla vysvětlit oznamovateli důvody odložení rovnou a proč má o bližší zdůvodnění dodatečně požádat, oceňuji připravenost úřadu důvody odložení v dostatečném rozsahu objasnit,“ reagovala Kostolanská.
Podle veřejné ochránkyně práv není pravda, že muž nežádal vysvětlení. Podrobně sepsal, proč nesouhlasí s postupem úřadu, když komise jeho podání odložila. Namítal, že správní orgán neuvedl, jakými úvahami se řídil při hodnocení rozhodných skutečností, shrnuje ombudsmanka.
Podle ní se lékař domáhal vysvětlení. Úřad mu například mohl zaslat kopii usnesení s odůvodněním, nikoli jen vyrozumění. K tomu ale nedošlo.
Úřady, uvádějte důvody, vyzývá ombudsmanka
Krajský úřad posuzoval postup komise pouze z hlediska zákonnosti. Neshledal proto v postupu komise porušení právních předpisů. „Z pohledu dobré správy však považuji za vhodné, aby krajský úřad jako metodický orgán vedl podřízené úřady také k tomu, aby ve vyrozuměních o odložení uváděly alespoň stručné věcné důvody. Případně zasílaly kopii usnesení o odložení věci,“ doporučuje úřadům.
Ani jeden z postupů podle ní nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž. Naopak může přispět k transparentnosti a vyšší přesvědčivosti rozhodnutí úřadů.
„Současně tak může eliminovat nápad dalších podání oznamovatelů dožadujících se vysvětlení odložení oznámení,“ uzavřela případ veřejná ochránkyně práv. Úřady by neměly vytvářet zbytečné překážky a další žádosti, dodala ještě Kostolanská.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.
