Čas může rozhodnout o tom, zda pacient s rakovinou slinivky vůbec dostane šanci na operaci. Podle datového analytika ministerstva zdravotnictví Mariana Rybáře je právě včasný chirurgický zákrok tím nejúčinnějším, co dnes může zdravotnictví nemocným nabídnout. Resort proto zavádí opatření, která mají pacientům zkrátit cestu od prvního podezření na nádor k zahájení léčby.
Rakovina slinivky patří mezi nejzávažnější nádorová onemocnění a její léčbu často komplikuje pozdní diagnóza. Zatímco u některých nádorů mají lékaři více času na výběr léčebného postupu, u slinivky může zbytečné prodlení znamenat ztrátu možnosti chirurgického zákroku. Právě rychlost, s jakou se pacient dostane od prvního podezření do specializovaného centra, se proto stává jednou z hlavních priorit ministerstva.
„Už se nebude stávat, že pacient dostane žádanky a musí si všechno oběhat sám,“ upozornil Rybář na situace, které mohou vést ke zbytečnému zdržení léčby.
Ve všech 15 specializovaných centrech už působí koordinátoři onkologické péče a ministerstvo začalo průběžně sledovat čekací doby. První výsledky ukazují, že přibližně 88 procent pacientů podstoupí operaci do tří týdnů od rozhodnutí lékařského týmu. Nová organizace péče by navíc mohla zvýšit počet nemocných, kterým lékaři dokážou operaci nabídnout.
Mohlo by vás zajímat
Na operaci nečekat déle než tři týdny
Ministerstvo od září 2026 začalo přímo sledovat dobu mezi rozhodnutím multidisciplinárního týmu o operaci a samotným zákrokem. Jako hranici stanovilo 21 dní. Podle prvních údajů ji překračuje přibližně 12 procent pacientů.
Ani překročení této lhůty přitom nemusí automaticky znamenat problém s dostupností péče. Důvodem může být zdravotní stav nemocného, potřeba další přípravy nebo jiné okolnosti, kvůli kterým není vhodné operaci uspěchat. Jak upozornil Rybář, první výsledky jsou příznivé a nepotvrzují obavy, že centralizace náročných operací povede k prodloužení čekacích dob.
Novinkou je také samotné průběžné měření. Ministerstvo tak může případná zdržení odhalovat a řešit přímo s jednotlivými centry, místo aby se spoléhalo pouze na údaje zdravotních pojišťoven, které jsou dostupné s výrazným zpožděním.
Více pacientů dostane šanci na operaci
Ministerstvo zdravotnictví od letošního září stanovilo také plnou centralizaci plánovaných operací slinivky a jater do 15 specializovaných center. Podle resortu má tento krok znamenat přesun přibližně 387 výkonů ročně do center, což představuje v průměru jen 2,2 pacienta měsíčně navíc na jedno centrum.
Centralizace přitom nemusí pouze snižovat riziko úmrtí po operaci, ale také zvýšit takzvanou prooperovanost, tedy podíl pacientů, kteří chirurgickou léčbu vůbec podstoupí. Na menších pracovištích totiž mohou lékaři některé pokročilejší nádory vyhodnotit jako neoperovatelné. V centrech a se zkušenými lékaři mají pacienti díky náročnějším chirurgickým postupům a kombinaci s onkologickou léčbou větší šanci.
Rybář poukázal na zkušenosti z Nizozemska, kde po centralizaci péče podíl operovaných pacientů vzrostl. Podobný vývoj ministerstvo očekává také v České republice.
Dříve nepředstavitelné, dnes realita
Pokrok v chirurgických možnostech potvrzuje také Martin Oliverius z Chirurgické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Jak uvedl pro Zdravotnický deník, zatímco dříve byli mnozí pacienti s nádorem zasahujícím důležité cévy považováni za neoperovatelné, dnes lze u vybraných nemocných postižené cévy odstranit a nahradit.
Zásadní změnou je podle něj také propojení chirurgie s onkologickou léčbou. U pokročilejších nádorů mohou lékaři nejprve nasadit chemoterapii a teprve po zmenšení nádoru přistoupit k operaci. Významně se rozšířily také šetrnější laparoskopické a robotické postupy.
„Zavedení mininvazivní chirurgie je obrovský pokrok. Znamená například, že levou část slinivky s nádorem operujeme prakticky výhradně mininvazivně, buď roboticky nebo laparoskopicky,“ uvedl profesor Oliverius pro Zdravotnický deník.
Koordinátoři zabrání bloudění pacientů systémem
Další novinkou je zavedení koordinátorů onkologické péče, kteří už působí ve všech 15 specializovaných centrech. Jejich úkolem je pomoci pacientům co nejrychleji projít potřebnými vyšetřeními a dostat se k odpovídající léčbě.
Zvláště důležitou roli mají koordinátoři v období mezi prvním podezřením na nádor a zahájením léčby. Praktický lékař, gastroenterolog nebo jiný specialista může pacienta nasměrovat přímo do centra, kde koordinátor pomůže zajistit návaznost dalších kroků.
Ministerstvo tento postup označuje jako fast track, tedy zrychlenou cestu pacienta zdravotnickým systémem. Kontakty na koordinátory mají být dostupné na internetových stránkách jednotlivých center.
K tématu
- Riskují životy kvůli prestiži? Data odhalila obrovské rozdíly v úspěšnosti operací slinivky
- Česko spustí projekt na včasný záchyt rakoviny slinivky. Zaměří se na konkrétní skupinu pacientů
- Rakovina slinivky je téměř ortelem smrti. Existuje však varovný signál, který ji odhalí včas
Podle předsedkyně výboru pacientské organizace Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové představuje zavedení koordinátorů významný posun. Ocenila také spolupráci s ministerstvem a Národním ústavem pro výzkum rakoviny. Organizace chce nadále rozvíjet informační projekt Pankreas je slinivka, který má pacientům a jejich blízkým usnadnit orientaci v možnostech léčby.
Nová naděje: Nezasáhnout jen nádor, ale i buňky
Vedle organizačních změn pokračuje také hledání nových možností diagnostiky a léčby. Šéf Národního ústavu pro výzkum rakoviny Aleksi Šedo upozornil, že současná biomedicína se stále více zaměřuje na konkrétní biologické vlastnosti nádorů, nikoli pouze na orgán, ve kterém vznikly.
Jedním z výzkumných směrů je prostředí, které nádor obklopuje. Vedle samotných rakovinných buněk jej totiž tvoří také další buňky, které mohou podporovat jeho růst a přežívání. Právě ty by se mohly stát novým cílem léčby.
Šedo představil projekt rozvíjený ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zaměřuje se na molekulu označovanou jako FAP, tedy fibroblastový aktivační protein, který se vyskytuje mimo jiné v nádorové tkáni.
Cílem je vyvíjet molekuly schopné tento protein rozpoznat a dopravit k příslušným buňkám buď radioaktivní látku umožňující zobrazení nádoru, nebo látku určenou k jejich zničení. Tento přístup propojující diagnostiku a léčbu se označuje jako teranostika.
Výzkum je zatím v předklinické fázi, a nejde tedy o léčbu, kterou by už bylo možné běžně nabídnout pacientům s rakovinou slinivky. Podle profesora Šeda však představuje jednu z cest, jak v budoucnu zasahovat nádorová onemocnění přesněji a účinněji.
