Chystaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění vyvolala bouři mezi ambulantními specialisty, kteří na svém sjezdu v Průhonicích varovali před směřováním českého systému k britskému modelu národní zdravotní služby. Specialistům vadí posílení role Kanceláře zdravotního pojištění (KZP) či způsob, jakým se má ministerstvo zapojovat do dohodovacího řízení. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) obavy odmítá s tím, že jde o naprosté nepochopení návrhu, který naopak odbory kritizují za údajnou snahu o privatizaci pojištění.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění dělá dojem, že směřujeme k národní zdravotní službě. Tímto názorem zaskočili na svém pátečním sjezdu v Průhonicích ambulantní specialisté ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Mají také obavy, že zamýšlené změny týkající se Kanceláře zdravotního pojištění odvedou peníze z péče k úředníkům.

„Sjezd nesouhlasí s návrhy změn zákonů a ostatních norem z pera ministerstva zdravotnictví, které v sumě budí dojem, že záměrem je zavést v ČR takzvanou národní zdravotní službu,“ konstatuje Sdružení ambulantních specialistů (SAS) v usnesení sjezdu.

Konkrétně se jim nelíbí:

  • změny, které by mohly vést k finančnímu ohrožení ambulantních specialistů tím, že by došlo k oslabení závaznosti údaje o bodových hodnotách výkonů v seznamu výkonů,
  • odejmutí hlasovacích práv zástupcům poskytovatelů v pracovní skupině ke změnám seznamu výkonů,
  • posílení role Kanceláře zdravotního pojištění, která se podle ambulantních specialistů dostane na úroveň ředitelství všech zdravotních pojišťoven s oslabením jejich samostatnosti,
  • zrušení autonomie dohodovacího řízení o úhradách s tím, že se plně podřídí ministerstvu zdravotnictví,
  • záměr vzniku dalších dohodovacích řízení, která podle SAS v navržené podobě nebudou funkční a povedou jen k dalšímu posílení postavení ministerstva.

Z pléna sjezdu také zazněla výhrada k peněžním odměnám pojištěnců za absolvování prevence s tím, že tyto prostředky poputují k těm, kdo už na prevenci beztak chodí. Navíc věkové omezení, kdy nárok na příspěvek mají jen lidé nad 45 let, je podle ambulantních specialistů diskriminační a snadno napadnutelné u soudu.

Protichůdné výklady?

Ministra Vojtěcha tento postoj zaskočil. „Jsem překvapený. Odbory nebo Česká lékařská komora mají přesně opačný názor. Říkají: ‚Vy tímto návrhem chcete privatizovat zdravotní pojištění‘. Jsou tu tedy dva zcela odlišné pohledy. Tak tedy nevím, kde je pravda. Asi někde uprostřed a návrh je díky tomu v pořádku,“ reaguje ministr.

Podle předsedy SAS Zorjana Jojka ovšem nejdou postoje sdružení a odborů zcela proti sobě, jen se zaměřují na jiné aspekty návrhu. Komora totiž kritizuje zamýšlené změny v sestavování správní rady VZP, z níž by měli zmizet poslanci. Nově by v ní měli mít tři zástupce zaměstnavatelé, tři pojištěnci a tři vláda.

Vojtěch každopádně připomíná, že novela nyní prochází vnitřním připomínkovým řízením a nepochybně v ní ještě proběhne řada změn. „Nicméně musím zásadně odmítnout a jde o naprosté nepochopení obsahu, že by měl vzniknout nějaký úřad. Kancelář zdravotního pojištění existuje roky a je obrovským dluhem ministerstva zdravotnictví, že se doposud nepodařilo garantovat v zákoně její stabilitu. Neděláme nic jiného, než že říkáme, že KZP nebude spolkem závislým na libovůli, jestli je ve vedení nějaké pojišťovny ten nebo onen člověk,“ objasňuje Vojtěch.

Možné kontroverze? Společná revizní činnost

Podle ministra tak zákon jen ukotví aktivity, které už dnes KZP dělá. Plus převezme agendy, jež doposud pro systém zajišťovala VZP, tedy správu registru pojištěnců a přerozdělování financí veřejného zdravotního pojištění.

„Žasnu nad rétorikou, že se tu vytváří superúřad. KZP nebude mít žádné pravomoci. Bude poskytovat data a analytickou podporu pojišťovnám. Ano, je tam jedna věc, která vzbuzuje kontroverze, že má provádět společnou revizní činnost zdravotních pojišťoven. Aby, když máme kauzu v nejmenované fakultní nemocnici s implantovanými kardiovertry, tam nemuselo chodit sedm zdravotních pojišťoven, ale společný tým z KZP,“ přibližuje Vojtěch s tím, že zakotvení KZP má finance spíše šetřit, než že by znamenalo nábor úředníků. Zároveň podle něj kancelář nebude mít vůči zdravotním pojišťovnám žádné pravomoci, takže se těžko stane jejich ředitelstvím.

Podobně ministr odmítá, že by ministerstvo přebíralo otěže dohodovacího řízení. „Určitě nesměřujeme k nějaké národní zdravotní službě. Nechápu, kde se tato teze vzala – návrh je přesně opačný. Jasně oslabujeme roli ministerstva zdravotnictví. Doposud svévolně nastavovalo úhrady na základě nejasných parametrů. V tom zákoně je, že má ministerstvo svolávat dohodovací řízení a bude u stolu, ale nebude mít rozhodovací pravomoc. Nebude říkat, jaké mají dostávat ambulantní specialisté úhrady,“ podtrhává Vojtěch.

Návrh podle SAS neodpovídá výkladu

Podle něj tak úloha ministerstva v nové podobě dohodovacího řízení bude procesní. A místo aby určovalo úhrady samo úhradovou vyhláškou, ta se stane jen souborem dohod pro další rok.

Cílový stav podle ministra je, aby zdravotní pojišťovny získaly vyšší pravomoci, dohodovací řízení mělo větší roli a rozhodování o úhradách probíhalo transparentněji. Zároveň má běžet kontinuálně, takže nepůjde jen o několik jednání segmentů s plátci od dubna do června.

„Až bude text odpovídat tomu, co jste právě řekl, budeme spokojení,“ reaguje ovšem Jojko. Podle něj ministerstvo lajnuje podle návrhu dohodovací řízení už tím, že stanovuje jednací řád. Ten si totiž v tuto chvíli určují účastnici řízení. Zásadní roli hraje ministerstvo také ve smírčím řízení ve chvíli, kdy se dohodu uzavřít nepovede. Jojko ovšem kvituje, že z návrhu zmizelo zvláštní dohodovací řízení pro odměňování ve zdravotnictví.