Český farmaceutický průmysl zdaleka není jen dodavatelem léků do lékáren, ale představuje vysoce inovativní a stabilní odvětví s obrovským multiplikačním efektem na celé hospodářství. Jak ukazuje komplexní analýza, kterou si u společnosti Deloitte nechal zpracovat Svaz průmyslu a dopravy, sektor přímo či nepřímo generuje miliardové hodnoty, podporuje desítky tisíc pracovních míst a klíčovou měrou přispívá do státního rozpočtu. Absolutním základem pro každodenní dostupnost léčiv pro české pacienty jsou přitom generika.

Ačkoliv se farmaceutický sektor může na první pohled zdát jako relativně komorní obor, jeho celkový multiplikační dopad na českou ekonomiku je vpravdě mimořádný. Analýza jasně dokládá, že farmacie kolem sebe vytváří rozsáhlý ekosystém navázaných dodavatelských služeb, obchodu i energetiky.

„Nejvíce mě překvapil, a zároveň potěšil, rozsah ekonomického přínosu farmaceutického průmyslu navzdory tomu, že jde o relativně malé odvětví. Pokud započítáme i dopady na dodavatele a další části ekonomiky, sektor podporuje téměř 153 miliard korun tržeb a přibližně 39 tisíc pracovních míst,“ uvedl pro Zdravotnický deník ředitel ve společnosti Deloitte a odborník na oblast farmacie a zdravotnictví Pavel Nevický s tím, že produktivita práce je ve farmacii o 64 procent vyšší než průměr české ekonomiky. „Dobře to ilustruje, jak vysokou přidanou hodnotu toto odvětví pro českou ekonomiku vytváří,“ dodal.

Více než 63 miliard korun hrubé přidané hodnoty a příspěvek přesahující 25 miliard korun ročně do veřejných rozpočtů dělají z farmacie odvětví s obrovským hospodářským výtlakem. Podle Filipa Vrubela, výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem (ČAFF) a předsedy pracovní skupiny pro farmaceutický průmysl při Svazu průmyslu a dopravy, poskytují tato čísla jasný argument pro státní správu. Vrubel zdůraznil, že analýza přináší datově podložené podklady pro to, aby se farmaceutický průmysl stal skutečnou prioritou české hospodářské politiky.

Generika jako základ dostupnosti léčiv

Neméně důležitým sdělením studie je nenahraditelná role generického a biosimilárního průmyslu. Právě tyto léky tvoří drtivou většinu spotřebovaných balení a udržují systém zdravotnictví v chodu.

Podle Vrubela sahá význam generického průmyslu daleko za pouhou dostupnost cenově přijatelných léků, neboť generika a biosimilars tvoří pilíř lékové bezpečnosti.

„Generika představují 73 procent všech spotřebovaných balení léků v Česku, ale jen 32 procent finanční hodnoty trhu. Díky ceně a konkurenci generik tak může zdravotní systém léčit více pacientů za nižší náklady. Stejně důležitá je role generického průmyslu v lékové bezpečnosti. Generika tvoří většinu kriticky důležitých léčiv, bez nichž se zdravotnictví neobejde. Posilování jejich výroby v Česku a Evropě proto není pouze ekonomickou otázkou, ale strategickou prioritou,“ konstatoval Vrubel.

Otázka domácí výroby a jejího podílu na tuzemské spotřebě bývá častým předmětem diskusí. Jak také zjistila analýza Deloitte, Česká republika sice vyváží léky za 115 miliard korun, avšak vlastní výroba kryje pouze zhruba 20 procent domácí spotřeby. Jak ale vysvětlil Nevický, jde o důsledek mezinárodní specializace, kdy tuzemské závody dodávají své portfolio na širší evropský trh, zatímco inovativní a biologické přípravky se naopak dovážejí. Vrubel k tomu dodal, že cílem není snaha o izolovanou soběstačnost, ale posílení pozice v rámci dodavatelských řetězců.

Česko nezůstává jen u továrních linek

Vedle samotných výrobních závodů se v České republice čím dál silněji rozvíjí oblasti s vysokou přidanou hodnotou. Zemi se daří přitahovat mezinárodní centra sdílených služeb, expertní datové huby či klinické operace, v nichž nachází uplatnění přibližně 5 400 odborníků.

Nevický v této souvislosti potvrdil, že posun k expertním službám, IT, datovým směrům a farmakovigilanci je už v Česku velmi dobře viditelný. Současně však upozornil, že určitou rezervou nadále zůstává slabší schopnost převádět špičkový akademický výzkum do komercializace vlastních inovativních produktů. Vrubel pak v rovině celkové atraktivity prostředí doplnil, že samotná historická tradice oboru pro budoucí konkurenceschopnost stačit nebude.

Výrobci čelí dvojímu tlaku

Dalším z alarmujících témat studie jsou ekonomické a právní podmínky, ve kterých generická výroba funguje. Výrobci totiž čelí rostoucím cenám i zesilující legislativní regulaci.

„Výrobci generických léků jsou pod dvojím tlakem. Na jedné straně rostou ceny energií, surovin, účinných látek, práce i náklady spojené s regulatorními požadavky. Na druhé straně jsou ceny léčiv regulované a výrobci mají omezené možnosti, jak do nich rostoucí náklady promítnout,“ popsal Vrubel situaci na trhu.

Varoval také před tím, aby při veřejných zakázkách rozhodovala výhradně nejnižší cena. Hrozí kvůli tomu totiž další odliv výroby mimo Evropu.

Česko potřebuje konkrétní vládní akční plán

Závěry rozsáhlé analýzy dávají státní správě jasné podklady pro tvorbu národní hospodářské politiky. Zástupci průmyslu se shodují, že nastal čas pro systémová opatření.

Na existující průmysloprávní strategii musí bezodkladně navázat konkrétní vládní kroky. „Na analýzu navazuje Průmyslová a výzkumná strategie pro farmaceutický a biotechnologický sektor. Ta identifikuje šest klíčových oblastí. Strategie ale sama uvádí, že nepředstavuje detailní implementační dokument. Dalším krokem proto musí být konkrétní vládní akční plán s jasnými úkoly, odpovědnými institucemi, rozpočtem, termíny a měřitelnými výsledky,“ dodal Vrubel.