Rakovina slinivky patří k diagnózám, které v člověku okamžitě vyvolají strach a nejistotu. Když se ji pacient dozví, často neví, co ho čeká, a budoucnost se najednou zdá mnohem méně jistá. Příběhy Emílie Bukovjanové a Stanislava Výtiska z Fakultní nemocnice Olomouc ale ukazují, že ani tak závažná nemoc nemusí znamenat konec všech plánů a radostí.

Oba před lety podstoupili náročnou operaci a dnes, s odstupem šestnácti, respektive sedmnácti a půl roku, žijí své životy. S vděčností, pokorou a vědomím, jak vzácné je každé další ráno.

Emílii Bukovjanové změnila život obyčejná preventivní prohlídka. V roce 2010 ji praktický lékař poslal také na rentgen plic. Už následující den jí ale telefonoval, aby se dostavila do ordinace. Další vyšetření odhalila podezřelý nález na slinivce a brzy přišla zpráva, že bude nutná operace. Ve Fakultní nemocnici Olomouc ji operoval tým vedený chirurgem Martinem Lovečkem. Právě tehdy se dozvěděla také nepříznivou prognózu. „Řekla jsem si, že budu klidná, nebudu se stresovat a budu silná. Byla jsem s tím smířená, i když to bylo těžké,“ vzpomíná.

Nejtěžší pro Emílii přitom nebyla jen samotná nemoc a léčba. Snažila se totiž svou diagnózu utajit před nejbližšími, aby je nevystrašila. Manželovi ani rodině nechtěla přidělávat starosti, a tak zpočátku všechno zlehčovala a tvářila se, že podstoupila jen malý zákrok. Právě v těžkých chvílích ale poznala, jak důležitou oporou jí její blízcí jsou.

Mohlo by vás zajímat

Manžel a tři děti se o ni starali, dodávali jí sílu a pomáhali jí zvládnout období, na které se nezapomíná. Dnes Emílie pravidelně dochází na kontroly a na život se dívá s vděčností. Lidem, kteří si vyslechli podobnou diagnózu, vzkazuje: „Doporučila bych, i když je to těžké, nestresovat se, poslouchat lékaře a věřit, že vše dobře dopadne. Já jsem si nic špatného nepřipouštěla, a to mi pomohlo.“

„Musím zrušit dovolenou?“

Také Stanislav Výtisk si dodnes pamatuje chvíli, kdy se jeho život vydal úplně jiným směrem. V roce 2009 přijel do FN Olomouc, protože předchozí vyšetření v Ostravě nepřinesla jednoznačnou odpověď. Teprve vyšetření PET/CT odhalilo skutečný rozsah problému. Na první rozhovor s lékařem Martinem Lovečkem vzpomíná i s trochou humoru.

Měl totiž už zaplacenou dovolenou u moře a potřeboval vědět, zda ji bude muset zrušit. „Zeptal jsem se pana doktora Lovečka, jestli ji mám zrušit, nebo už budu zdravý. Pan doktor se na mě dlouze zadíval a potom mi doporučil, abych ji raději zrušil,“ vypráví. Tehdy ještě netušil, jak dlouhá a náročná cesta ho čeká.

Po prvním operačním zákroku následovala další vyšetření, která potvrdila zhoubný nádor. Lékaři proto naplánovali druhou operaci. Stanislav strávil dlouhé týdny v nemocnici, většinou na umělé výživě, a domů odcházel o 22 kilogramů lehčí.

Psali jsme

Následovalo půl roku chemoterapie, musel se naučit užívat inzulín, změnit stravovací návyky a vyrovnat se také se ztrátou zaměstnání ze zdravotních důvodů. Bylo to období plné fyzického i psychického vyčerpání. „Měl jsem velké štěstí na samé dobré lidi a odborníky na svém místě,“ říká. Obrovskou oporou mu byla manželka, která za ním každý den dojížděla z Ostravy, stejně jako přátelé, kolegové, lékaři a zdravotní sestry.

A dovolená u moře? Ta se nakonec přece jen koná. Dnes, sedmnáct a půl roku po operaci, se Stanislav věnuje svým koníčkům, pracuje na zahradě, cestuje a žije téměř bez omezení. Musí pouze pečlivě sledovat hladinu krevního cukru.

Svou zkušenost navíc předává dál. Když se na něj obracejí lidé, kteří sami čelí podobné diagnóze, snaží se jim dodat odvahu a připomenout, že nemá smysl předem ztrácet naději. „Každý si musí věřit, že to dopadne dobře. Hlavně s nemocí bojovat a nikdy se nevzdávat,“ vzkazuje.

Příběhy Emílie a Stanislava nejsou příslibem, že každý pacient bude mít stejnou cestu nebo stejný výsledek. Jsou ale důležitým připomenutím, že za diagnózou rakoviny slinivky nemusí stát jen strach a beznaděj. Velkou roli hraje včasné vyšetření, zkušenost specializovaného týmu, důvěra v lékaře i podpora nejbližších.

Specializovaná péče a Nadační fond dávají pacientům naději

Ve Fakultní nemocnici Olomouc funguje Centrum hepato-pankreato-biliární chirurgie, které se specializuje mimo jiné na chirurgickou léčbu nádorů slinivky a ročně provádí přibližně 150 vysoce specializovaných výkonů. Emílie a Stanislav svými příběhy připomínají to nejdůležitější – i po těžké diagnóze může přijít další léto, cesta k moři, práce na zahradě, setkání s rodinou a spousta obyčejných dnů, které jsou najednou tím největším darem.

Boj s rakovinou slinivky podporuje také Nadační fond Štěstí nestačí, který v květnu 2026 založil bývalý český premiér Mirek Topolánek na základě vlastní zkušenosti s tímto onemocněním. Fond chce podporovat medicínský výzkum, nové diagnostické metody, klinické studie i mezinárodní spolupráci odborníků. Jeho cílem je přispět k tomu, aby se nemoc dařilo odhalovat dříve a účinněji ji léčit.