Školní sport získává stabilní systémovou podporu, trenéři jasná pravidla a mladá generace šanci na budování fyzické i psychické odolnosti. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) na mezinárodní konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik představil klíčové pilíře legislativních změn, které mají dostat děti od obrazovek zpět na hřiště. Spolu s fotbalovou legendou Janem Kollerem a zástupci zdravotnictví apeloval na propojení rodinné výchovy, moderních trendů i lékařské péče, kde by se pohyb mohl brzy předepisovat jako konkrétní recept.

Klíčovým pilířem změn je rozšiřování pravomocí a možností financování v oblasti pohybových aktivit mládeže. Národní sportovní agentura díky tomu začne přímo podporovat školy, školská zařízení i regionální akce. Má to řešit dlouhodobé problémy s financováním projektů na pomezí resortů.

„Novela zákona rozšiřuje možnosti Národní sportovní agentury, která nyní může přímo podporovat školní sport a školská zařízení. Zároveň přináší podporu pro vědu, výzkum i vzdělávání a zásadně se zaměřuje na trenéry,“ vysvětlil ministr Boris Šťastný. Dodal, že zásadním krokem je vytvoření registru trenérů a proměna jejich vzdělávacího i finančního systému.

Hrozil konec dětským olympiádám?

Legislativní změny přinášejí také stabilnější záruky pro pořádání významných mládežnických událostí. „Podpora školního sportu a změna zákona napomáhá lepšímu financování. Typickým příkladem je nedávno rozvířená debata o dětských olympiádách, kde se ukázalo, že kraje nebyly schopné nebo nechtěly akce financovat. Přitom jde o tisíce dětí každý rok. Nová legislativní úprava tomuto financování výrazně napomáhá. Chceme se dostat i k dětským klubům na školách, které dosud neměly žádnou systémovou podporu,“ sdělil Šťastný.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný. Foto: Radek Čepelák

Vedle rozvoje mládeže se reformy zaměřují na ochranu etiky a zdravého prostředí. Antidopingový výbor rozšiřuje své působení o takzvanou integrity unit, která řeší problematiku manipulace zápasů, bezpečnosti na stadionech a safeguardingu. Cílem je odstranit psychické bariéry a přehnané nároky, které děti často odrazují od setrvání u sportu.

Odolnost generace a propojení resortů

Podpora pohybových aktivit se stává interdisciplinární záležitostí, do níž vedle sportu ingerují ministerstva zdravotnictví, školství či obrany. Příkladem je společný projekt Odolnost, reagující na celkové oslabení fyzické i psychické kondice mladé generace.

„Potřebujeme v této době, která není úplně lehká, aby děti byly jak psychicky, tak i fyzicky odolné. A proto chceme podporovat pomocí těchto programů sporty, které přispívají k větší odolnosti a technickým znalostem. Když se třeba ztratí v lese, aby byly schopné jít z bodu A do bodu B. Nebo kdyby se cokoliv stalo, aby na to byly připravené,“ zdůraznil Šťastný.

Role rodičů a moderních influencerů

Podle bývalého fotbalového reprezentanta Jana Kollera je však sebelepší legislativní rámec neúčinný, pokud chybí to nejpodstatnější – osobní vzor v rodině a přirozený vztah k pohybu už od dětství. Hlavním úkolem rodičů má být pěstování radosti ze sportu jako běžné součásti dne, nikoliv bezohledný tlak na výkon či výchovu budoucích reprezentantů.

„Základ tvoří rodiče. Jde o to, aby v dětech od malička vyvolali lásku k pohybu jako k přirozené součásti života. Nemusíme z nich hned dělat světové šampiony. Já sám jsem měl radost z pohybu od dětství a všechno ostatní už byla jen třešnička na dortu. Teprve když vidíte, že je dítě talentované, můžete přitlačit na pilu, ale prvotní návyk dává rodina,“ vysvětlil Koller.

Bývalý český fotbalový reprezentant Jan Koller. Foto: Radek Čepelák

Se zdravým základem z rodiny pak úzce souvisí i to, jak děti motivovat v pozdějším věku, kdy čelí lákadlům digitálního světa. Cesta podle Kollera nevedou přes restrikce ani striktní zákazy technologií, které už v dnešní době stejně nefungují, ale přes smysluplné propojování obou světů.

„Cesta nevede přes úplné zákazy, to dnes ani nejde. Jde o to oba světy skloubit a navést děti od počítačů a sociálních sítí přímo do reálného pohybu,“ zdůraznil Koller s tím, že velkou roli mohou sehrát i samotní tvůrci obsahu. Jako příklad uvedl svou nedávnou zkušenost z influencerského fotbalového projektu.

„Nedávno jsem za ně hrál zápas a přišlo se podívat dvě stě mladých lidí. Líbí se mi, že někteří influenceři pochopili svůj velký dosah a využívají ho k tomu, aby mládež vtáhli zpátky do sportu,“ dodal nejlepší střelec české fotbalové reprezentace.

Pohyb jako řízená terapie: Pohyb na předpis

Propojení zdravotního sektoru s pohybovými aktivitami získává odbornou podporu i ze strany poskytovatelů zdravotní péče. Pohyb totiž nepředstavuje pouze preventivní opatření, ale vysoce účinný terapeutický nástroj.

Jak uvedl vrchní ředitel pro zdravotní péči skupiny AKESO Jan Hajer, k fyzické aktivitě se musí přistupovat se stejnou odbornou přesností jako k farmakologické léčbě. „Víme, a máme na to jednoznačná data, že pohyb je nejefektivnější biologický, terapeutický prostředek, jaký máme. Opravdu se těším, až jednou uvidím nějakou lékařskou zprávu a v jejím doporučení bude rozepsaný konkrétní pohyb,“ řekl Hajer.

Vrchní ředitel pro zdravotní péči zdravotnického holdingu AKESO Jan Hajer. Foto: Radek Čepelák

Lékařská péče i systémová legislativa se tak potkávají v jednom zásadním bodě. Ať už jde o cílený pohyb doporučený lékařem, podporu školního sportu ze strany státu, nebo příklad rodičů v rodině, cíl zůstává společný: navrátit přirozený pohyb do každodenního života. Výsledkem systémových reforem i změny přístupu v rodinách tak nemá být jen vyšší počet vrcholových reprezentantů, ale především zdravější a odolnější společnost.