Onemocnění srdce a cév zůstávají největším zabijákem Čechů. Přesto v tuzemsku dosud chyběl komplexní a systémový přístup, který by odpovídal vážnosti problému. Změnu má přinést nový národní plán. Na 3. ročníku Kardiologické konference ho blíže představil místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Národní kardiovaskulární plán, který v prosinci loňského roku schválila vláda, by měl pomoci Česko zbavit smutné přední pozice ve výskytu kardiovaskulárních chorob. „Je to velmi komplexní problém, protože se týká úplně každého z nás a každý z nás je kardiovaskulární chorobou ohrožen,“ říká přednosta 2. interní kliniky – klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK Aleš Linhart.
Od evropského propadlíka k ambicióznímu cíli
Na počátku stála konference v Bruselu v době českého předsednictví EU. Právě tam podle Aleše Linharta uzrál záměr vytvořit Národní kardiovaskulární plán. Důvod byl jasný – Česko si v Evropě dlouhodobě drží nelichotivou pozici v míře výskytu kardiovaskulárních chorob.
„Jsme mistři v rámci Evropy, ale bohužel od konce,“ říká Linhart. Podle něj plán vychází z podobných principů jako už dříve schválený Národní onkologický plán. Jeho vizí je rovný přístup ke kvalitní prevenci i léčbě – bez ohledu na stadium onemocnění nebo místo bydliště.
Chybějící data jsou minulostí
K dosažení této vize má Česko ještě dlouhou cestu. „I v rámci tak malé země, jako je ta naše, existují obrovské regionální rozdíly dostupnosti péče a ve výsledcích léčby, kterou bychom pacientům chtěli poskytovat,“ upozorňuje Linhart. Vznik plánu podle něj nebyl jednoduchou záležitostí – zapojila se do něj řada institucí, od odborných společností po ministerstva, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), Státní zdravotní ústav (SZÚ) i Hospodářskou komoru. Vypořádalo se více než 2 500 připomínek.
Právě data poskytnutá ÚZIS byla při tvorbě plánu klíčová. „Pokud nevíte, kam jdete, tak pravděpodobně skončíte někde jinde,“ cituje Linhart baseballistu Yogiho Berru a dodává, že právě absence kvalitních epidemiologických dat byla dosud zásadní slabinou.
Co už se podařilo – a co je před námi
Nejde o první pokus: první kardiovaskulární plán vznikl už v roce 2013. Zaměřoval se tehdy na nejpalčivější problém – infarkty myokardu – a vedl k vybudování sítě intervenčních center napříč republikou. „Pokud chcete dostat svůj první, ale i druhý infarkt myokardu, tak neodjíždějte z České republiky. Je to nejlepší místo, kde se vám to může přihodit,“ říká Linhart s nadsázkou, ale věcně – v akutní péči je Česko špičkou.
Nový plán má ale širší záběr – zahrnuje mimo jiné i cerebrovaskulární onemocnění a klade důraz na prevenci. „Česká republika je zatížena spoustou rizikových faktorů. Zhruba 60 % z nás trpí nadváhou nebo obezitou, asi 30 % z nás má vysoký krevní tlak, možná kolem 15 % z nás má diabetes,“ vyjmenovává Linhart. K tomu přidejme nízkou fyzickou aktivitu, kouření a nadměrnou konzumaci alkoholu – z prevence zkrátka bylo důležité udělat jeden z hlavních pilířů plánu.
Národní kardiologický informační systém jako gamechanger
Zásadním úspěchem je vznik Národního kardiologického informačního systému, který přináší data pro predikce a plánování. Ukázal také řadu hrozeb, které nás podle Linharta čekají a souvisejí například se stoupající prevalencí srdečního selhání. „Pokud v tomhle směru nic neuděláme, tak do 15 let bychom tu mohli mít prakticky dvojnásobek nemocných se srdečním selháním a mohli bychom se dostat až nad 900 tisíc pacientů s touto zákeřnou a především velmi nákladnou chorobou,“ varuje.
Velký díl odpovědnosti leží i na bedrech praktických lékařů, kteří se aktivně zapojili do úprav systému preventivních prohlídek. Cílem je včasné zachycení ohrožených pacientů. I když to může krátkodobě znamenat vyšší náklady, očekává se, že z dlouhodobého hlediska přinese úspory a efektivnější systém.
Neměnit, ale kultivovat
Některé věci budou podle místopředsedy České kardiologické společnosti fungovat tak, jako dosud, je ale nutné je neustále kultivovat. Fungující síť akutní péče se bude v roce 2025 reakreditovat. Zároveň se plánuje větší centralizace vaskulární, intervenční a chirurgické péče, tak aby nejkomplexnější výkony byly poskytovány na místech s chirurgickým zázemím.
V praxi to znamená, že jednodušší výkony mohou zůstat decentralizované. „V některých regionech ani zdaleka většina péče není poskytovaná v komplexních centrech. Chceme centralizovat ty nejsložitější procedury, ale zároveň nechceme rozstřelit systém, který umožňuje, aby jednodušší výkony byly poskytovány tam, kde je na ně pacient schopen dosáhnout,“ konstatuje Linhart.
Mohlo by vás zajímat
Ambulantní péče pod tlakem
Kardiologickou péči Češi čerpají hojně – počet ambulantních kontaktů se rok od roku zvyšuje. „Na jednou stranu je to dobře, protože víme, že péče díky tomu může být cílená, komplexní. Na druhou stranu je potřeba si říct, že jsou oblasti, kde se pacient dostává do kardiologické péče rukou specialisty velmi obtížně,“ poznamenává Aleš Linhart.
Počet ambulancí je výrazně vyšší v oblastech, které jsou spojeny s velkými aglomeracemi. Nedostatek ambulantní péče naopak dlouhodobě vykazuje sever republiky. Vše ještě zhoršuje nízký počet úvazků lékařů. „Ambulance často existují, ale nejsou personálně obsazeny. Máme oblasti, které jsou notoricky defavorizované. Sever naší země opravdu trpí nedostatkem ambulantní péče a někdy i specializované péče,“ podtrhuje Linhart s tím, že vypořádat se se situací nebude jednoduché.
Akční plán jako další krok
V současnosti se připravuje akční plán na období tří let. Má obsahovat konkrétní kroky, ale také měřitelná kritéria efektivity plnění. „Nejde jen o seznam nesplněných přání, ale jde také o seznam indikátorů kvality,“ vysvětluje Linhart.
Národní kardiovaskulární plán je podle něj příležitostí pro všechny segmenty péče – a klíčem k jeho úspěchu bude, zda se ho odborná komunita zhostí ve zodpovědně. „Tentokrát bychom měli vědět, kam jdeme, a měli bychom dojít do cíle,“ uzavírá.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, Amgen a Bristol Myers Squibb.
Foto: Radek Čepelák
