Ministerstvo zdravotnictví, Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) a Fakultní nemocnice Olomouc reagují pro Zdravotnický deník na kritické závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle nichž fakultní nemocnice v letech 2016–2022 využily dvě miliardy korun ze státního rozpočtu jinak, než bylo původně určeno (více zde).

Ačkoli program směřoval k rekonstrukcím a modernizacím budov, nemocnice nakonec většinu prostředků použily na nákup přístrojů. Podle ministerstva však částka dvou miliard na rozsáhlejší stavební akce nestačila a nákup techniky byl proto účelnější cestou. VFN zase zdůrazňuje, že změna využití peněz byla výsledkem dohody s resortem a v tehdejší situaci šlo o rozhodnutí ve prospěch pacientů.

Co zjistil NKÚ

NKÚ ve své zprávě uvedl, že z plánovaných rekonstrukcí a modernizací se v podstatě nic neuskutečnilo. „Zjistili jsme, že žádný parametr, který se vztahoval ke stavebním akcím, rekonstrukcím a modernizacím stavebních objektů fakultních nemocnic, nebyl naplněn. Nebyly například zmodernizovány operační sály. Fakultní nemocnice naopak upřednostnily nákupy zdravotnické techniky a jiných strojů a zařízení,“ uvedl člen kolegia NKÚ Vladimír Koníček.

Kontroloři zjistili, že nemocnice pořídily více přístrojů a vybavení, než původně plánovaly – například 14 vozidel pro přepravu pacientů místo jednoho. Naopak některé nakoupené přístroje kvůli chybějícím stavebním úpravám fungují jen částečně. NKÚ také kritizoval, že ministerstvo nemělo ucelenou koncepci rozvoje stavební infrastruktury a příjemce dotací nijak neprověřovalo přímo na místě.

Ministerstvo: 2 miliardy na stavby nestačí

Ministerstvo zdravotnictví nyní slibuje změnu postupů, ale zároveň připomíná, že objem peněz neumožňoval zásadní stavební investice. „Částka dvou miliard korun představuje náklady na zhruba polovinu velkého pavilonu případně na dva pavilony menšího typu. Právě kvůli množství disponibilních zdrojů státního rozpočtu bylo rozhodnuto o směřování těchto prostředků na nákup medicínské techniky, aby bylo možné pokrýt požadavky více zařízení, nikoli podpořit pouze například dvě stavby,“ uvedl resort.

Podle ministerstva proto šlo o logický krok – velké stavební investice se podle něj financují z jiných programů či evropských fondů. „Na investiční program je nutné nahlížet především jako na rámec financování. Může se stát, že se objeví nové investiční priority nemocnic, které při vzniku investičního programu nebyly známé,“ doplnil úřad.

Resort prý změny vždy komentoval v rámci závěrečného vyhodnocení daného investičního programu a u investičních akcí realizoval kontroly mj. prostřednictvím místních šetření. „Do plánu kontrol jsou a budou nadále zahrnuty i investiční akce a kontrola bude probíhat formalizovaným postupem prostřednictvím institutu veřejnosprávní kontroly,“ dodalo ministerstvo.

Mohlo by vás zajímat

VFN: dohoda s ministerstvem a rozhodnutí ve prospěch pacientů

Ředitel VFN David Feltl připustil, že projekt nové budovy urgentního příjmu, pro kterou byly peníze původně určeny, se ukázal jako problematický – šlo však o projekt vzniklý za minulého vedení. „Obsahoval zásadní chyby, které by při realizaci stavby neumožňovaly objekt vybavit přístrojovou technikou. Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví jsme v roce 2019 projekt kompletně přepracovali a rozhodli jsme se stavbu nerealizovat a preferovat vybavení stávajících prostor chirurgického urgentního příjmu nejmodernější zdravotnickou technikou,“ vysvětlil s tím, že rozhodnutí bylo ve prospěch pacientů, kterým se díky tomu zlepšila dostupnost a kvalita péče na chirurgickém urgentním příjmu. „Zároveň jsme urgentní příjem zařadili do plánované budovy sdruženého pavilonu, která patří mezi strategické investice vlády,“ dodal.

Nemocnice podle něj stála před realitou více než miliardových závazků po splatnosti. „Bylo tudíž iluzorní si myslet, že by se budova případně dovybavila přístrojovou technikou z vlastních zdrojů. Rozhodování v tehdejší situaci bylo vedeno snahou rychle zlepšit přístrojové vybavení zadlužené nemocnice,“ dodal Feltl.

Na námitku NKÚ, že některé přístroje jsou využívány jen omezeně, VFN reaguje, že jde jen o rentgen. „Slabší využití má RTG, což je dáno vývojem medicíny. Mnohem víc pacientů se indikuje k MRI a CT vyšetření, tyto přístroje jedou naplno,“ uvedl ředitel.

Společný jmenovatel: hledání kompromisu

Z vyjádření obou stran plyne, že změna původního plánu nebyla jednostranným rozhodnutím nemocnice, ale vznikla po dohodě s ministerstvem. „Je nutno říci, že MZ bylo tehdy k našim požadavkům velmi vstřícné a konstruktivní, což být vůbec nemuselo. Toho si vážíme, i když to vedlo k nynějším nálezům NKÚ,“ říká Feltl a dodává: „Mnohem nehospodárnější bylo postavit prázdnou budovu a pak pracně shánět peníze na její vybavení.“

Ministerstvo i VFN tak argumentují, že investice do techniky byla v danou chvíli racionálnější a pacientům přinesla okamžitý efekt.

Olomouc: Peníze jsme vynaložili v souladu s programem

Zpětnou vazbu ke kontrole NKÚ Zdravotnickému deníku poskytl také vedoucí oddělení Odboru komunikace a marketingu Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. „Nejednalo se o program na modernizaci budov, ale o program na obnovu technické infrastruktury nemocnic, kde je pořízení přístrojů explicitně uvedeno jako způsobilý výdaj… Tento program je určen k zabezpečení rozvoje materiálně technické základny fakultních nemocnic a nemocnic ve vlastnictví státu, především se zaměřuje na modernizaci a obnovu zdravotnické infrastruktury a obnovu a pořízení zdravotnické přístrojové techniky,“ řekl jménem zdravotnického zařízení.

Peníze tak nemocnice podle svého mínění vynaložila v souladu s účelem, k jakému byly programem určeny.„ Součástí realizovaných akcí byla také akce FN Olomouc – stavební úpravy objektu Q2 (Dětská klinika), což byla čistě stavební akce za 63,7 milionů korun bez DPH. Peníze tedy byly využity v souladu s programem na stavební akce i pořízení přístrojového vybavení, a to s ohledem na aktuální potřebu FN Olomouc,“ dodal Fritscher.