Jak zajistit, aby pacient nezůstal sám v nejtěžší chvíli života? Na Vysočině našli odpověď. Kraj už několik let systematicky spojuje zdravotní a sociální data, vzdělává odborníky a zavádí nástroje, které chrání pacienty před propadem mezi systémy.

Kraj Vysočina se stal průkopníkem systematického propojování zdravotních a sociálních dat. První kroky podnikl v paliativní péči. V roce 2017 zastupitelstvo schválilo Strategii paliativní péče – dokument unikátní nejen pro region, ale i pro celou republiku. Zaměřil se na čtyři oblasti: lidské zdroje, ekonomiku, materiální zázemí a kvalitu péče.

V případě lidských zdrojů kraj realizoval mimo jiné kurzy paliativní péče pro zdravotnická zařízení i sociální služby. Zástupci kraje se setkávali s praktickými lékaři, aby je seznámili se strategií, docházelo také k propojení mobilních paliativních týmů s konziliárními týmy v nemocnicích.

Systémové změny v nemocnicích

Zcela zásadním nástrojem se stalo statistické sledování prostřednictvím systému ELFis (End of Life Care Information System), který vychází ze závěrů a poznatků analytické fáze projektu Paliatr Vysočina.

„Z pozice zřizovatele nemocnic jsme chtěli vědět, o jakém počtu paliativních pacientů hovoříme. Odkud přicházejí, jakou dobu u nás v nemocnicích leží, co všechno a jak s nimi děláme a co se s nimi děje dál,“ vysvětlila vedoucí odboru zdravotnictví Kraje Vysočina Soňa Měrtlová v Senátu během konference Spolupráce resortů MPSV a MZD ve službách efektivní prevence vážných nemocí, dostupnosti a kvality sociálně zdravotních služeb.

Konference k propojování dat MPSV a MZ v Senátu. Zleva: ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček, vedoucí odboru zdravotnictví Kraje Vysočina Soňa Měrtlová a vedoucí analytického týmu na MPSV Jonáš Kreisinger. Foto: Senát ČR

Aby žádný pacient nezůstal bez potřebné podpory, přibyly do každé krajské nemocnice zdravotně-sociální pracovnice. Jejich úkolem je zajistit, aby pacienti nevypadávali ze systému. „Abychom nepustili domů člověka, který není soběstačný a nemá zajištěné služby, ať zdravotní nebo sociální,“ doplnila Měrtlová.

Posílení financování péče

Vedle organizačních změn se kraj zaměřil i na finanční podporu. Ve spolupráci s odborem sociálních věcí nastavil mechanismus pomoci poskytovatelům sociálních služeb s odborností 926 (domácí péče o pacienta v terminálním stavu) a podařilo se vyjednat prostředky v krajském rozpočtu.

„Zahájili jsme jednání zejména s VZP o úhradě paliativní péče. Následně došlo k vyhlášení výběrových řízení,“ popsala Měrtlová. Kraj zároveň využívá projekty financované z fondů AVAST, ABAKUS a ministerstva zdravotnictví.

Mohlo by vás zajímat

Propojování aktérů nové služby

Významným krokem se stalo pravidelné setkávání poskytovatelů paliativní péče – zdravotních i sociálních. Podle Mertlové vedla tato platforma k zásadnímu posílení spolupráce mezi jednotlivými zařízeními.

Vysočina si u paliativní péče připsala řadu dalších pozitivních milníků. Mezi ty nejvýraznější patří vznik ambulancí paliativní medicíny v nemocnicích, zřízení speciálního webu zaměřeného na paliativní péči, stavba lůžkového hospice a tvorba systému sociálně zdravotního pomezí.

„Ve spolupráci s kolegy z odboru sociálních věcí jsme se napojili na sociální pracovnice v jednotlivých obcích, takže jsme spolupracující skupinu ještě rozšířili,“ podtrhla Měrtlová.

Aktualizace strategie

Rok 2022 přinesl na Vysočině aktualizovanou strategii do roku 2027 a vznik širší pracovní skupiny. V ní kromě krajského úřadu zasedají i zástupci nemocnic, poskytovatelů pobytových sociálních služeb, lůžkového hospice a zdravotnické záchranné služby (ZZS). Nechybějí ani praktický lékař, dětský paliatr a geriatr.

Data z projektu ELFis se začala systematicky vyhodnocovat, což vedlo i k pořádání seminářů a webinářů. Rozběhla se také tradice odborných konferencí. Ve spolupráci s nemocnicemi a nadacemi se uskutečnily akce jako Rozhodování v příběhu nevyléčitelné nemoci nebo Sdílení dobré praxe v oblasti poskytování paliativní péče.

Zapojení záchranářů

Na základě dosavadních zkušeností je nyní před spuštěním projekt ELFis 2.0, který má sledovat pohyb pacienta v celém systému. „Nejenže se nám objeví v nemocnici, ale měli bychom zjistit, odkud přišel. Například ze svého domova nebo z nějakého pobytového sociálního zařízení. Máme už možnost sdílení dat, takže se nám databáze rozšíří,“ vysvětlila Měrtlová.

V plánu je zapojení dat od praktických lékařů a záchranářů. Výjezdové týmy ZZS už nyní sbírají informace o tzv. relevantně paliativních pacientech. Jsou rozděleny do těchto skupin:

  • Pacient nesprávně označený jako paliativní.
  • Pacient v péči konziliárního paliativního týmu.
  • Pacient, který tuto péče potřebuje, ale není ještě zařazen.

Kraj zároveň připravuje vzdělávací modul pro záchranáře zaměřený na péči o tyto pacienty a komunikaci s rodinami.

Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách

Součástí další etapy je zavedení certifikace paliativní péče v pobytových sociálních službách. Kraj ji realizuje ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb. Před samotnou certifikací je podle Měrtlové nutné zmapovat současnou situaci paliativního přístupu v pobytových zařízeních sociálních služeb.

Vysočina tak ukazuje, že propojení zdravotních a sociálních dat není teoretickou vizí, ale konkrétní praxí. Díky systematické spolupráci se daří nejen zkvalitňovat péči o pacienty v nejtěžších životních situacích, ale nastavovat i model, který může sloužit jako inspirace pro ostatní regiony.