Počet dětí, kteří se léčí kvůli vadnému držení těla, stoupl za 5 let o třetinu. Tento problém u nich způsobuje bolesti zad a kloubů, únavu nebo poruchy dýchání. Co jej způsobuje a kdy je třeba odvést svého potomka k lékaři, popsala Všeobecná zdravotní pojišťovna ve své tiskové zprávě.

Počet dětí a dospívajících s diagnózou vadného držení těla výrazně roste. V roce 2020 VZP evidovala 22 953 pacientů, v roce 2024 už 30 190, tedy o třetinu více. Stejný trend sleduje také u využívání fyzioterapie. V roce 2020 ji absolvovalo 12 896 dětí a mladistvých, zatímco v roce 2024 už 17 681.

Kdy řešit vadné držení těla

„Data ukazují, že se tento problém u dětí se prohlubuje. Počet diagnóz spojených s vadným držením těla stoupl, s tím i náklady na fyzioterapii, jež se dostaly ze 33 milionů na více než 77 milionů korun. To je nárůst o více než 130 procent,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Odborníci mají 4 rady, kdy je třeba řešit vadné držení těla:

  • při nesprávném postavení nebo ohnutí páteře,
  • při bolesti zad, krční páteře nebo kloubů,
  • při únavě a nepohodlí,
  • při zhoršeném dýchání.

Významnou roli v růstu počtu dětí s vadným držením těla hraje podle Bodnára životní styl, nedostatek pohybu i nadměrné používání elektroniky. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by děti od 5 do 17 let měly v průměru alespoň 60 minut denně věnovat fyzické aktivitě, většinou aerobní. A alespoň 3 dny v týdnu to mají být aerobní aktivity s vysokou intenzitou.

Dětem chybí pohyb venku

Naopak počítače, chytré telefony nebo tablety mají děti rekreačně využívat maximálně dvě hodiny denně. Nepočítá se přitom do toho plnění školních povinností, tedy například psaní domácích úkolů.

„S nedostatkem pohybu se potýká zhruba polovina dětí. A přitom z dat HBSC (Health Behaviour in School-aged Children – Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků, pozn. red.) víme, že organizovanému sportu se pravidelně ve volném času věnuje 60–70 % dětí a dospívajících. Ovšem sám často dostatečné množství pohybu nezajistí. Co oproti minulosti chybí, je čas strávený pobytem venku,“ konstatuje Petr Baďura z Univerzity Palackého v Olomouci, jenž je zároveň vědeckým řešitelem studie HBSC. Podle něj je prospěšné, když dítě třeba vyrazí do školy pěšky, na kole či koloběžce

Mohlo by vás zajímat

Tělocvik nestačí

Že samotný tělocvik nestačí, potvrzují pedagogové sdružení v České společnosti učitelů tělesné výchovy. „Na dětech je znát slabá fyzická zdatnost, protože se pohybovým aktivitám věnují pouze organizovaně,“ popisují učitelky Lucie Číhalová a Markéta Částečková ze Základní školy Hranice, Tř. 1. máje.

Podle nich je vidět rozdíl mezi dětmi dnes a těmi před deseti lety. „Méně zvládají cvičení na gymnastických nářadích, vyhýbají se kontaktům, snižuje se jejich vytrvalost, vadí jim, že se potí, pokulhává herní a strategické myšlení. Hodně komplikovaná jsou koordinační cvičení a šplh,“ uvádějí.

U dětí a dospívajících přitom fyzická aktivita přináší výhody nejen v podobě zdatnosti, ale také zdraví organismu. Týká se to kardiometabolického zdraví (krevní tlak, dyslipidémie, glukózová a inzulinová rezistence), zdraví kostí, kognitivních výsledků (akademický výkon, výkonné funkce), duševního zdraví (snížení příznaků deprese) a snížení adipozity (nadměrné hromadění tuku v těle, pozn. red.).