K radikálnímu přehodnocení způsobu, jakým EU financuje zdravotní péči, vyzývá evropský komisař pro zdraví Olivér Várhelyi. Naléhá na zákonodárce, aby podpořili širší přístup, který spojuje výdaje na zdraví s konkurenceschopností a inovacemi, namísto zachování samostatného programu. Chtěl by také zdanit cukr a průmyslově zpracované potraviny.

Evropský parlament tvrdě odmítá plán začlenit Program EU pro zdraví (EU4Health) do nového Evropského fondu konkurenceschopnosti (European Competitiveness Fund, ECF). Zákonodárci se totiž obávají, že sloučení by mohlo vést ke snížení priority zdravotnictví v politice.

S tím však Várhelyi nesouhlasí. „Doba, ve které žijeme, vyžaduje, abychom se nezaměřovali pouze na zdraví,“ říká. „Samotný zdravotní program není účinný. Musíme zvolit mnohem širší přístup než dosud.“

Větší síla, méně zdrojů

Podle plánu Evropské komise bude ECF zahrnovat 22,6 miliardy eur na zdraví a biotechnologie. Ty doplní 20 miliard eur vyčleněných na výzkum v oblasti zdraví v rámci programu Horizont Evropa. Podle Várhelyiho to EU poskytne celkem 42,6 miliardy eur (přibližně bilion korun) na podporu zdraví.

Skutečná změna je však strukturální. Namísto jedné položky pro zdraví, kterou lze snížit, se financování naváže na konkrétní politické cíle. Ty sahají od evropského plánu boje proti rakovině, přes připravovaný plán pro kardiovaskulární zdraví až po práci v oblasti antimikrobiální rezistence.

„Jakmile se jednou zavedou, není možné provádět škrty,“ argumentuje eurokomisař. Jako důkaz, že tento model chrání priority v oblasti zdraví lépe než izolovaný přístup, uvádí plán boje proti rakovině, který přežil i přes 20% snížení rozpočtu EU4Health.

Mohlo by vás zajímat

Budování nového zdravotnického ekosystému

„Nelze pokračovat pouze ve financování provozních nákladů,“ zdůrazňuje Várhelyi a varuje před tím, co nazývá „konferenčním turismem“ namísto hmatatelných výsledků. Začlenění zdraví do fondu konkurenceschopnosti by podle něj ztížilo budoucí škrty a systém celkově posílilo.

Várhelyi pojímá příští víceletý finanční rámec jako základ nového evropského zdravotního ekosystému. Jeho jádrem má být několik legislativních a politických kroků, které se podle něj vzájemně posilují. Farmaceutická reforma, o které se v současné době jedná, má být dokončena ještě letos. Očekává se, že přinese zjednodušení pravidel, omezení byrokracie a rychlejší přístup pacientů k inovativním léčebným metodám. Současně s tím má Akt o kritických léčivech zajistit dodavatelské řetězce a snížit závislost na třetích zemích. A plán pro kardiovaskulární zdraví využije prediktivní nástroje a personalizované preventivní strategie k boji proti největšímu zabijákovi v Evropě.

Další z připravovaných legislativ, Akt o biotechnologiích, má snížit rizika soukromých investic, revidovat pravidla klinických hodnocení a odstranit bariéry mezi farmaceutickými výrobky, zdravotnickými prostředky, umělou inteligencí a daty.

Várhelyi tvrdí, že všechny tyto iniciativy dohromady umožní Evropě přejít od roztříštěných snah ke komplexnímu, inovacemi poháněnému zdravotnickému ekosystému.

Prevence jako investice

Eurokomisař opakovaně zdůrazňuje, že prevenci musíme vnímat jako ekonomickou investici, nikoli pouze jako náklad. Prediktivní modelování prostřednictvím Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS) a umělé inteligence by mohlo pacientům umožnit nahlédnout do jejich budoucí zdravotní trajektorie a přijmout včasná opatření.

„Prevence je vždy levnější, lepší a účinnější než léčba,“ uvádí Várhelyi a nadcházející kardiovaskulární plán označuje za testovací případ pro rozšíření personalizované prevence v rámci celého bloku.

Zmiňuje také nové zdroje příjmů související se zdravím. EU poprvé zdaní nové tabákové výrobky, jako jsou cigarety se zahřívaným tabákem a elektronické cigarety. Várhelyi kromě toho navrhuje zdanit potraviny s vysokým obsahem cukru a průmyslově zpracované potraviny (v Maďarsku se jí přezdívá „daň z chipsů“, pozn. red.). Výnosy by šly na prevenci a měly by podnítit změnu chování spotřebitelů. „Pokud lidé podstupují rizika, možná by se mělo zvážit, zda by neměli finančně přispívat,“ poznamenává eurokomisař.

Globální konkurence

Přehodnocení financování je otázkou konkurenceschopnosti. Podíl Evropy na globálních klinických studiích klesl z 23 % v roce 2013 na 12 % v roce 2023, přičemž schválení studií trvá v průměru 82 dní, zatímco v USA je to 30 dní.

„To je prostě neudržitelné,“ varuje Várhelyi. Akt o biotechnologiích navrhne využití umělé inteligence ke zkrácení lhůt klinických studií na polovinu, což by podle něj mohlo Evropu učinit první jurisdikcí, která tak učiní.

Rovněž vyzývá k využití Evropské investiční banky spolu s programem Horizont Evropa a soukromými investory ke znásobení dostupného kapitálu.

Myslet jinak

Pro Várhelyiho je začlenění zdraví do evropské strategie konkurenceschopnosti jediným způsobem, jak zajistit objem financování a inovací, které Evropa potřebuje.

Výzvou bude přesvědčit Evropský parlament. Zákonodárci totiž dávají najevo, že chtějí zachovat zdraví jako samostatnou položku. Várhelyi však trvá na tom, že budoucnost spočívá v jiném způsobu uvažování: v tom, že zdraví, prevenci a konkurenceschopnost budeme považovat za neoddělitelné.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.