Zapomeňte na pouhé figuríny. Český červený kříž učí první pomoc se zapojením virtuální reality, která vás vtáhne přímo do krizových situací. Kurz, který si můžete vyzkoušet i zdarma, jsme pro vás vyzkoušeli. Dá člověku zabrat a překvapí ho intenzitou zážitku.
Český červený kříž (ČČK) přišel letos v červnu s atraktivní novinkou. Své léty ověřené kurzy první pomoci doplnil výukou ve virtuální realitě. Ty již nabízejí v řadě českých měst za účastnický poplatek, od pondělí navíc i nově zdarma v Plzni v takzvaném VR Pointu, a to ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Plzeň.
Rád jsem využil nabídku ČČK vyzkoušet si na vlastní, jak funguje kurz, jehož součástí jsou kromě výuky lidskými instruktory také prvky virtuální reality a umělé inteligence. Jeho delší tříhodinovou variantu jsem si spolu s několika dalšími novináři vyzkoušel v sídle ČČK v Praze 6. A byl jsem během kurzu několikrát překvapen.
Lépe si vše zapamatovat
I když jsem si myslel, že si základy kardiopulmonální resuscitace při zástavě srdce nebo dýchání z minulosti pamatuji, protože už jsem se je v minulosti učil, zjistil jsem, že dost tápu. A že když jsem konfrontován se situací, kdy přede mnou leží člověk, kterého mám zachránit, necítím se vůbec jistě a mám strach z chyb. Ač vím, že jde o figuranta nebo o figurínu. I proto odborníci doporučují si nabité znalosti a dovednosti opakovat, ideálně každé dva roky.
Na začátku kurzu si vůbec nejsem jistý technikou a frekvencí masáže srdce, ani tím, jak zaklánět hlavu, o dýchání z úst do úst ani nemluvě. Tříhodinový kurz je ale naštěstí dostatečně intenzivní na to, aby si člověk vše důkladně vyzkoušel a zažil. Jeho část, která se odehrává ve virtuální realitě, navíc (alespoň u mne) zážitek výrazně zintenzivnila. A věřím, že pomohla i tomu, že si jednotlivé kroky lépe zapamatuji. Lépe a déle.
Je tu bezpečno?
Virtuální realita dodává situacím záchrany druhého člověka větší pocit autenticity. Jak to v praxi vypadá? Nejdříve se snažíte v různých situacích, v nichž naleznete bezvládného člověka, vyhodnotit, zda je pro vás prostředí, v němž se nacházíte, bezpečné. Jak vám totiž vysvětlí instruktoři kurzu, s resuscitací je důležité začít až když máte jistotu, že nebezpečí nehrozí vám.
Po nasazení brýlí virtuální reality se ocitnete v průchodu poblíž řeky v nejmenovaném českém městě (myslím, že jsem poznal Plzeň). Před vámi se k zemi sesunul muž a vy mu přispěcháte na pomoc. Když se ale rozhlédnete kolem sebe, uvidíte v různých scénářích různé potenciálně nebezpečné situace. Volně pobíhající pes. Pes přivázaný k zábradlí. Jiskřící elektrické dráty ze stropu podchodu. Střepy skla pod vašima nohama… Dobře se rozhlédnete a ve virtuální realitě kliknete prstem na volbu bezpečná/nebezpečná situace.
Podobnou situaci si pak vyzkoušíte například i na chodníku u frekventované silnice, kde vyhodnocujete, zda vám a zachraňovanému nehrozí nebezpečí od projíždějících aut. Když si sundáte brýle, můžete s instruktory diskutovat o situacích, které vás překvapily, a společně je spolu rozebrat a vysvětlit si je.
U mne, člověka bez velké vizuální představivosti, prvek virtuální reality fungoval skvěle. Věřím, že si díky vizuálnímu prožitku mnohem lépe zapamatuji, jak reagovat v situacích, v nichž při skutečné záchraně mohou rozhodovat sekundy. Zrakem vnímané prožitky se mi zapsaly do paměti mnohem lépe, než kdyby mi o nich instruktoři jen vyprávěli, nebo bych o nich četl.
Mohlo by vás zajímat
Jasně, srozumitelně, v datech
Velmi pozitivní dojem na mne udělalo i užití virtuální reality v samém závěru kurzu. Na něm se postupně s instruktorem a dalšími účastníky učíte, jak prvotně přistoupit k bezvládnému člověku, jak mu zaklánět hlavu, zjišťovat, zda dýchá a podobně. Na figurínách si potom opakovaně zkoušíte správný postup masáže srdce i dýchání z úst do úst.
Při tom se mi ale do hlavy pořád vracela stejná otázka: Dokážu si skutečně ve stresové situaci vzpomenout, jak silně a v jaké frekvenci srdce masírovat? Nebudu to dělat tak silně, abych zachraňovanému něco zlomil? Nebo tak pomalu, že to nebude dostatečně efektivní? Ano, bývá doporučováno, že si můžete k zachraňování prozpěvovat nějakou píseň, abyste frekvenci masáže srdce udrželi. Ale už se vidím, jak si v takové situaci vesele zpívám…
Proto jsem nesmírně ocenil závěrečnou přesnou evaluaci mého postupu, kterou mi ale nedal instruktor, nýbrž stroj. Znovu ten podchod, znovu reálný pocit, že někoho zachraňujete. Ale tentokrát už jen nevyhodnocujete situaci, jdete přímo do akce. A poměrně dlouho masírujete srdce, než přijedou virtuální záchranáři a práci za vás převezmou.
Pak přijde to nejzajímavější. Stále ještě v brýlích pro virtuální realitu se dozvíte, jak vám to šlo. Počítač v několika ohledech vyhodnotí intenzitu i hloubku vaší masáže a ukáže vám přehledně v procentech, co ještě zlepšit. Tyhle údaje se mi silně vryly do paměti. A až to, co jsem se naučil, začnu zapomínat, rád se kurzu zúčastním znova.
Dáte si do těla
Virtuální realita tvoří jen časově kratší část kurzu, během něhož se například naučíte pracovat i s defibrilátorem a dozvíte se, na jakých místech se k němu můžete dostat. Získáte sebedůvěru, že byste v případě, kdyby opravdu došlo „na lámání chleba“, dokázali zachránit život. Snad.
A také si dáte pořádně do těla. Záchrana lidského života je totiž o poznání náročnější, než si člověk představuje. Zabrat dostanou ruce i záda, nejednou se zapotíte. Z tříhodinového kurzu jsem odcházel poměrně unaven, a to jsem člověk, který pohybu i sportu celkem holduje.
Stejnou zkušenost s virtuální realitou při záchraně života si možná brzy vyzkoušíte i vy. ČČK totiž plánuje už letos zasáhnout Čechy svými novými kurzy poměrně masivně.
„V letošním roce plánujeme využít virtuální realitu v první pomoci u sto tisíc lidí. A to jak v tříhodinových intenzivních kurzech, tak i v kratších 15minutových vstupních scénářích pro veřejnost, které mají za cíl vzbudit zájem o kurzy delší. Například v Plzeňském kraji už máme domluveno, že budeme masivně učit první pomoc na školách,“ popsala Zdravotnickému deníku 1. viceprezidentka Českého červeného kříže Jana Majrichová.
Lákadlo pro mladé
V blízké budoucnosti přitom nemá, co se využití virtuální reality týče, zůstat jen u kurzů kardiopulmonální resuscitace. „Připravují se i další scénáře pro jiné život ohrožující stavy,“ uvedl vedoucí kurzu první pomoci ve virtuální realitě ČČK Marek Chaloupecký.
Potvrdil i velký zájem o kurzy. „Každá z cílových skupin, na které se zaměřujeme – studenti, zaměstnanci firem i obecná veřejnost – je pro nás stejně důležitá. S někým v nesnázích se totiž může setkat stejně tak student, zaměstnanec nebo kdokoli jiný,“ doplnil.
Odezva na kurzy je podle Majrichové vesměs pozitivní. „Použití virtuální reality láká především mladší a střední generaci. Daří se nám ale přesvědčit k vyzkoušení i generaci seniorskou, u níž se často obavy ze složitosti technologie změní po praktické ukázce ve velmi příjemné překvapení,“ řekla.
V pilotní fázi byly kurzy poskytovány v Praze, Frýdku-Místku a Jablonci nad Nisou. „Momentálně naše kapacity rozšiřujeme do dalších regionů. S kurzy se už můžete potkat i v Plzni, Písku a Žďáru nad Sázavou,“ doplnila Majrichová.
