Situace ohledně šíření žloutenky typu A je vážná, plošná opatření ale neplánujeme. V obchodech ale například přibude dávkovačů dezinfekce. Hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková to řekla v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova.

Žloutence typu A podlehlo letos v Česku už 28 lidí, 7 z nich od začátku října. Loni přitom zemřeli za celý rok jen dva. Počty nemocných jsou proti loňsku zhruba čtyřnásobné, jde o vůbec nejvyšší výskyt od 90. let. Prudký vzestup navíc pokračuje – počet nemocných strmě stoupá už od března. „Situace je vážná, a to především v Praze a ve Středočeském kraji,“ uvedla v pořadu Macková.

Problémem je dlouhá bezpříznakovost

Zároveň ale zdůraznila, že preventivní opatření proti nákaze nejsou nijak složitá a zvládne je každý. „Jedná se o nemoc špinavých rukou. Takže základem, kterým můžeme bojovat proti přenosu tohoto onemocnění, je dodržování hygienických pravidel,“ řekla. Mezi tato pravidla patří především mytí rukou mýdlem pod tekoucí vodou (ta může být i studená) nebo používání virucidních dezinfekčních prostředků, tedy takových se schopností ničit viry.

Macková také připomněla, v čem spočívá zákeřnost žloutenky. „Onemocnění má dlouhou inkubační dobu (období mezi nakažením a prvním výskytem příznaků – pozn. red.), 15 až 50 dní. A infekčnost může nastat ještě dříve, než se u nakaženého objeví klinické příznaky. Takže ještě nemám pocit, že jsem nemocný, ale už můžu nakazit někoho druhého,“ vysvětlila jeden z důvodů, proč počet infikovaných rychle narůstá.

Zvýšený výskyt žloutenky navíc není českou doménou, v současnosti se s ním potýká více evropských států. „Infekce se šíří jak migrací, tak kvůli přesunům lidí a jejich návštěvami mezi jednotlivými státy. Například sousední Slovensko řešilo zvýšený výskyt žloutenky už v minulých letech.

Mohlo by vás zajímat

„To ale není jediný důvod, proč tady máme žloutenku,“ dodala Macková. Nemoc se podle ní v populaci vyskytuje neustále, jen v menší míře než teď. Například právě i proto, že hlavně v dětské populaci probíhá žloutenka často bezpříznakově a nemoc tak často ani není zachycena, protože se dostatečně neprojeví.

Hrazené očkování? Diskutujeme o tom

Co se týče opatření proti nákaze, ty se podle Mackové realizují individuálně, ale i v rámci kolektivů, v nichž se nemoc vyskytne. „Plošná opatření ale neplánujeme. Ale už od jara vyzýváme k tomu, aby každý z nás individuálně dodržoval hygienická opatření. Aby si každý pravidelně myl ruce, a to nejen v těch případech, kdy jsme na to standardně zvyklí – tedy po návštěvě toalety, nebo když jdeme jíst. Ruce bychom si měli průběžně dezinfikovat, i když se pohybujeme v prostorech, kde je více lidí,“ vysvětlila.

„Spolupracujeme i s městy a Svazem obchodu a cestovního ruchu. V obchodních řetězcích budeme díky tomu častěji potkávat dávkovače na dezinfekci známé z doby pandemie covidu. Aby v místech, kde se lidé více potkávají a kde může dojít k nákaze, byla možnost si ruce vydezinfikovat nebo umýt,“ popsala hlavní hygienička.

Očkování proti hepatitidě typu B je povinné, proti nyní se silně šířící žloutence typu A ale zůstává dobrovolné. Macková připustila, že by mohlo dlouhodobě pomoci, kdyby bylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění. „U očkování pro rizikové nebo vybrané skupiny obyvatel diskutujeme o možnosti hrazení s odborníky,“ uvedla. A připomněla, že očkování už plošně probíhá u členů složek integrovaného záchranného systému.